Kard. Piacenza: Co třeba v postu vypnout televizi a být s rodinou?

V rozhovoru pro agenturu ZENIT hovořil kardinál Mauro Piacenza, který je ve Vatikánu zodpovědný za otázky spojené se zpovědí, o smyslu pokání v dnešní době, obřadu sypání popelem i o různých způsobech, jimiž je možné čtyřicetidenní období před Velikonocemi prožít.
Publikováno: 20. 2. 2015 14:43

Vatikán: „Co kdybychom například, alespoň v pátek, nezapínali rádio, televizi ani internet, a věnovali čas těm nejbližším, se kterými bychom se například pomodlili růženec?“ Takový je jeden podnětů pro postní dobu, které v rozhovoru pro agenturu ZENIT zmínil vatikánský kardinál Mauro Piacenza. Šéf Apoštolské penitenciárie hovořil o smyslu pokání v dnešní době, obřadu sypání popelem i o různých způsobech, jimiž je možné čtyřicetidenní období před Velikonocemi prožít.

Postní doba připomíná všem lidem, že potřebují obrácení, uvádí kardinál. I z pohledu sociologie je podle něj u lidí patrná „žízeň po změně“. K obrácení srdce však může dojít pouze v osobním setkání s Kristem: „Bez osobního setkání se Vzkříšeným zůstane každá touha po opravdové změně pouhým přáním,“ dodává.

Obřad sypání popelem kardinál považuje za protiváhu k současné hedonistické kultuře, neboť člověku připomíná jeho limity: „Připomíná člověku, že je stvořený a nikoliv Stvořitel, upamatovává jej, že potřebuje Boha, a zve jej k pokoře, jež spočívá v pravdě, a k obrácení se k Bohu celým srdcem.“

Podle janovského kardinála je vhodné v postním období znovu nalézt vztah ke třem tradičním postním praktikám: modlitbě, postu a almužně.

„Bez modlitby není víra, duchovní život ani reálná možnost se obrátit. Jestliže se v postní době budeme víc modlit, už jsme vykonali velmi důležitý kající skutek,“ uvedl Mons. Piacenza.

Půst, který vede k střídmosti života, může mít dopad i na celou společnost i na ekonomiku, jejímž centrálním pojmem bývá často zisk. Mons. Piacenza tak navázal na častá prohlášení papeže Františka, podle něhož je třeba překonat „kulturu skartování“ a do centra pozornosti dát člověka.

Jak také často upozorňuje papež, v současnosti jsou i lidé „skartováni“, neboli vyloučeni z běžného života. Zde může pomoci třetí prvek postní praxe: almužna.

Kardinál také vyzval věřící, aby si zvolil vhodnou formu pokání, možná i po dohodě se zpovědníkem: „Není například možné žádat po dělníkovi, který pracuje osm hodin denně, nebo po matce, jež musí kojit své dítě, aby se postila. Mohou se ale více modlit, přečíst si stránku evangelia, mohou navštívit nemocného, odpustit nebo překonat napětí, které vzniklo nějakou nespravedlností vůči nim. Je možné najít i mnoho jiných možných forem, jak se účastnit spasitelného Pánova poslání.“

Mons. Piacenza současně zdůraznil hodnotu ticha v prožívání postní doby. Jako jeden z návrhů uvedl např. vypnout v pátky rádio, televizi i internet a věnovat čas těm nejbližším, například při společné modlitbě.

Postní doba není obdobím smutku, jedná se o čas „milosrdenství, žehnajícího Božího objetí, návratu ´ztraceného syna´, který je v každém z nás, do domu Otce.“ Proto vatikánský Vrchní penitenciář doporučil začít toto období dobrou zpovědí a postupně se připravovat na zpověď velikonoční.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články