Biskup Lobkowicz na zasedání Polské biskupské konference

Biskupové z celého Polska se ve dnech 11. a 12. března 2015 setkají ve Varšavě. Na 368. Plenární zasedání Polské biskupské konference přijalo pozvání dvanáct biskupů z jedenácti převážně evropských zemí.
Publikováno: 11. 3. 2015 14:38

Varšava: Mezi hosty je také ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Polští biskupové budou řešit pronásledování křesťanů a témata podzimní synody o rodině.

„Bývá zvykem zvát biskupy sousedních zemí na plenární zasedání biskupské konference. Do České republiky zveme každoročně biskupy na začátku července na plenární zasedání ČBK na Velehradě. Polská biskupská konference zve biskupy ze zahraniční v tomto březnovém termínu,“ upřesnil biskup Lobkowicz, který se zasedání ve Varšavě zúčastnil již v minulosti.

„Poprvé to bylo před 25 lety, krátce po mém jmenování biskupem, a od té doby ještě několikrát. Vždy se jedná o milé setkání s biskupy, při kterém mohu poznat nové lidi a dozvědět se o problémech, které řeší polští biskupové. Současně mám prostor informovat o našich záležitostech,“ řekl biskup.

Jedním z témat, které Polská biskupská konference ve Varšavě otevře, bude pronásledování křesťanů. „Během plenárního zasedání bude předložen návrh dopisu o pronásledování křesťanů. Biskupové rovněž určí termín jeho čtení ve všech polských kostelích,“ uvádí tisková kancelář Polské biskupské konference.

Druhým tématem jsou otázky první části synody o rodině, kterou do Vatikánu na podzim tohoto roku svolal papež František.

„Setkání ve Varšavě bude víceméně přípravou na biskupskou Synodu o rodině. Budu své kolegy informovat o projektech, které máme v naší zemi pro pastoraci rodin,“ doplnil biskup Lobkowicz.

Ve středu 11. 3. večer si biskupové prohlédnou Muzeum historie polských Židů a ve čtvrtek 12. 3. od 16.30 hodin budou v bazilice Svatého Kříže sloužit mši svatou v předvečer druhého výročí zvolení papeže Františka nástupcem sv. Petra.

Na březnové zasedání jsou letos pozvaní biskupové ze zahraničí, převážně z Evropy. Do Varšavy přicestují církevní představitelé z Kazachstánu, Běloruska, Ukrajiny, Ruska, Chorvatska, Francie, Španělska, Maďarska, Itálie, Dánska a z České republiky. Z každé země bude zastoupen jeden biskup, Ukrajinu budou reprezentovat dva biskupové.

Související články

Další aktuality

Obnovujeme živobytí na severu Iráku

Charita Česká republika spustila v březnu 2020 nový projekt, jehož cílem je podpora živobytí zranitelných rodin jak v městských, tak venkovských částech provincie Ninive na severu Iráku. Soustředíme se na komunity kolem měst Karakoš, Karemlaš a Bartella 30 minut jihovýchodně od Mosulu a 50 minut severozápadně od Erbílu.
07.08.2020

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papež František v poselství, adresovaném prefektovi hirošimské prefektury Hidehikovi Juzakimu, pozdravil účastníky včerejšího vzpomínkového aktu, který se uskutečnil u příležitosti pětasedmdesátého výročí svržení atomové bomby na toto japonské město. Římský biskup se v listě srdečně obrací zejména k obětem, které bombardování přežily a jimž se v japonštině říká „hibakuša“.
07.08.2020

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila věroučnou nótu o slovech, kterými se udílí svátost křtu, a záporně odpověděla na dotaz, zda je platný křest udělený slovy: „My tě křtíme ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“; zároveň prohlásila, že v případě této změněné formulace je třeba křest vykonat správně znovu. Svatý otec František přijal toto rozhodnutí letos 8. června a nařídil jej zveřejnit.
06.08.2020

Maronitský patriarcha prosí o pomoc

Libanonský kardinál Béchara Boutros Raï požádal mezinárodní společenství o pomoc raněnému Libanonu. V textu nazvaném „Výzva ke státům světa“ volá po vytvoření zvláštního fondu pro Libanon pod záštitou OSN. Maronitský patriarcha zdůrazňuje, že hlavní město Libanonu je zničeno a v důsledku dvou obrovských explozí vypadá, jako by se jím přehnala válka. Stovky rodin naráz přišly o dům.
06.08.2020

Katolický týdeník: Sociální bubliny

Často slýcháme o problému sociálních bublin. Jde o názorově či věkově spřízněné skupiny, do nichž rádi zamíříme a pobudeme zde s ostatními. A rádi. Od přátel se leccos dozvíme, vzájemně si pomáháme, víme, že jsme si nablízku. Jenže platí to i v případě, kdy se ocitneme ve virtuálním světě - kde také máme své „přátele“?
06.08.2020