Začala obnova kůru a záchrana nejstarších varhan v Brně

Dnes, na svátek svatého Josefa 19. března 2015, který je patronem řádu minoritů, dělníků a řemeslníků, byly při mši svaté zahájeny projekty obnovy kůru v kostele Panny Marie Loretánské a záchrany zdejších varhan, které jsou nejstarší v Brně.
Publikováno: 19. 3. 2015 19:05

Brno: Kostel Panny Marie Loretánské, nazývaný Loretou, stojí vedle farního kostela sv. Janů při minoritském klášteře na Minoritské ulici v Brně. Oba kostely spolu s klášterem tvoří architektonický cenný barokní komplex. Konvent menších bratří minoritů je nejstarším a nejdéle fungujícím klášterem na území města Brna. Minoritský klášter byl založen krátce po roce 1230, vrcholná barokizace celého komplexu byla završena v roce 1733.

Stavba Lorety byla zahájena v roce 1716 a ukončena v roce 1726. V minulých letech byly provedeny četné záchranné a stavební práce při celkové rekonstrukci Lorety a stále probíhá restaurování jejího vybavení a výzdoby, např. rekonstrukce soch andělů z průčelí. V roce 2016 uplyne 300 let od zahájení stavby loretánské svatyně a zároveň 290 let od jejího posvěcení. Barokní jednomanuálové varhany s pedálem a 10 rejstříky na loretánském kůru postavil v roce 1726 brněnský varhanář Antonín Richter na přání a za vedení slavného kvardiána a hudebníka P. Barnabáše Freislera a to za 500 zl. z pozůstalosti barona Michala z Wertemy. Jde tak o nejstarší varhany v Brně, které se dochovaly ve velké části v původním stavu.

Varhany budou pečlivě restaurovány tak, aby znovu po mnoha desetiletích fungovaly a hrály. Obnova kůru bude zaměřena na dřevěnou podlahu, kovářské prvky, vybavení a zábradlí kůru, omítky, freskovou výzdobu i výmalbu. Cílem projektu obnovy kůru a záchrany varhan je podpora kultury, liturgie, poutního provozu, drobné koncertní a komorní činnosti, uměleckého školství, mladých lidí, vzdělávání, cestovního ruchu, zhodnocení kulturní památky a zvýšení úrovně Brna i celé jižní Moravy.

Minorité se modlí při zahájení obnovy kůru a záchrany varhan v Loretě za všechny dárce a dobrodince i účastníky tohoto díla i za jeho požehnaný průběh a dobré ukončení. Zároveň i prosí o jakoukoliv podporu tohoto projektu.

(zdroj: Bohdan Heczko, OFMConv., klášter minoritů Brno; foto: http://brno.minorite.cz)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Charita pomáhá obětem bojů z Náhorního Karabachu

Až 20 tisíc obyvatel Náhorního Karabachu muselo opustit své domovy kvůli probíhajícímu ozbrojenému konfliktu, který se rozhořel mezi Arménií a Ázerbájdžánem o nadvládu nad tímto územím. Charita Česká republika proto posílá na pomoc běžencům, kteří se uchýlili do Arménie, 5 tisíc eur (přes 130 tisíc Kč) ze svého krizového fondu. Peníze budou předány naší sesterské Charitě Arménie, která v oblasti poskytuje pomoc lidem v nouzi.
30.10.2020

Slovo brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho ke slavnosti Všech svatých

U příležitosti nedělní slavnosti Všech svatých vám přinášíme video a pastýřský list brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho „Všichni jsme na cestě ke svatosti“.
30.10.2020

Dialog katolické církve s judaismem se rozvíjí již pětapadesát let

Před pětapadesáti lety byla zveřejněna koncilní deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra Aetate, která zahájila oficiální dialog katolické církve s judaismem. Kardinál Kurt Koch, zodpovědný za ekumenický a meziboženský dialog, který předsedá Komisi pro náboženské vztahy s judaismem, v této souvislosti zaslal list Mezinárodnímu židovskému výboru pro mezináboženské konzultace (IJCIC), tedy partneru, který ze strany judaismu vede dialog se Svatým stolcem a který odpověděl vlastním poselstvím.
30.10.2020

K brutálnímu útoku v Nice: Papež nablízku truchlícím

„Papež byl informován o situaci a je nablízku truchlícímu katolickému společenství,“ čteme ve vatikánském tiskovém prohlášení k teroristickému útoku, při němž ve čtvrtek ráno v katedrále Notre-Dame v Nice třiadvacetiletý islamista zabil tři lidi a několik dalších zranil..
30.10.2020

Františkův sen o Evropě

Papež František v dopise vatikánskému státnímu sekretáři, kardinálu Pietru Parolinovi, připomíná historii a hodnoty evropského kontinentu a vyslovuje své přání o bratrství a solidaritě mezi národy v době, která je poznamenaná individualistickými tendencemi. Dopis byl napsán k příležitosti 40. výročí vzniku Komise episkopátů Evropských společenství (COMECE), 50. výročí ustanovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a Evropskou unií a 50. výročí přítomnosti Svatého stolce jako stálého pozorovatele při Radě Evropy.
30.10.2020