Začala obnova kůru a záchrana nejstarších varhan v Brně

Dnes, na svátek svatého Josefa 19. března 2015, který je patronem řádu minoritů, dělníků a řemeslníků, byly při mši svaté zahájeny projekty obnovy kůru v kostele Panny Marie Loretánské a záchrany zdejších varhan, které jsou nejstarší v Brně.
Publikováno: 19. 3. 2015 19:05

Brno: Kostel Panny Marie Loretánské, nazývaný Loretou, stojí vedle farního kostela sv. Janů při minoritském klášteře na Minoritské ulici v Brně. Oba kostely spolu s klášterem tvoří architektonický cenný barokní komplex. Konvent menších bratří minoritů je nejstarším a nejdéle fungujícím klášterem na území města Brna. Minoritský klášter byl založen krátce po roce 1230, vrcholná barokizace celého komplexu byla završena v roce 1733.

Stavba Lorety byla zahájena v roce 1716 a ukončena v roce 1726. V minulých letech byly provedeny četné záchranné a stavební práce při celkové rekonstrukci Lorety a stále probíhá restaurování jejího vybavení a výzdoby, např. rekonstrukce soch andělů z průčelí. V roce 2016 uplyne 300 let od zahájení stavby loretánské svatyně a zároveň 290 let od jejího posvěcení. Barokní jednomanuálové varhany s pedálem a 10 rejstříky na loretánském kůru postavil v roce 1726 brněnský varhanář Antonín Richter na přání a za vedení slavného kvardiána a hudebníka P. Barnabáše Freislera a to za 500 zl. z pozůstalosti barona Michala z Wertemy. Jde tak o nejstarší varhany v Brně, které se dochovaly ve velké části v původním stavu.

Varhany budou pečlivě restaurovány tak, aby znovu po mnoha desetiletích fungovaly a hrály. Obnova kůru bude zaměřena na dřevěnou podlahu, kovářské prvky, vybavení a zábradlí kůru, omítky, freskovou výzdobu i výmalbu. Cílem projektu obnovy kůru a záchrany varhan je podpora kultury, liturgie, poutního provozu, drobné koncertní a komorní činnosti, uměleckého školství, mladých lidí, vzdělávání, cestovního ruchu, zhodnocení kulturní památky a zvýšení úrovně Brna i celé jižní Moravy.

Minorité se modlí při zahájení obnovy kůru a záchrany varhan v Loretě za všechny dárce a dobrodince i účastníky tohoto díla i za jeho požehnaný průběh a dobré ukončení. Zároveň i prosí o jakoukoliv podporu tohoto projektu.

(zdroj: Bohdan Heczko, OFMConv., klášter minoritů Brno; foto: http://brno.minorite.cz)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Obnovujeme živobytí na severu Iráku

Charita Česká republika spustila v březnu 2020 nový projekt, jehož cílem je podpora živobytí zranitelných rodin jak v městských, tak venkovských částech provincie Ninive na severu Iráku. Soustředíme se na komunity kolem měst Karakoš, Karemlaš a Bartella 30 minut jihovýchodně od Mosulu a 50 minut severozápadně od Erbílu.
07.08.2020

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papež František v poselství, adresovaném prefektovi hirošimské prefektury Hidehikovi Juzakimu, pozdravil účastníky včerejšího vzpomínkového aktu, který se uskutečnil u příležitosti pětasedmdesátého výročí svržení atomové bomby na toto japonské město. Římský biskup se v listě srdečně obrací zejména k obětem, které bombardování přežily a jimž se v japonštině říká „hibakuša“.
07.08.2020

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila věroučnou nótu o slovech, kterými se udílí svátost křtu, a záporně odpověděla na dotaz, zda je platný křest udělený slovy: „My tě křtíme ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“; zároveň prohlásila, že v případě této změněné formulace je třeba křest vykonat správně znovu. Svatý otec František přijal toto rozhodnutí letos 8. června a nařídil jej zveřejnit.
06.08.2020

Maronitský patriarcha prosí o pomoc

Libanonský kardinál Béchara Boutros Raï požádal mezinárodní společenství o pomoc raněnému Libanonu. V textu nazvaném „Výzva ke státům světa“ volá po vytvoření zvláštního fondu pro Libanon pod záštitou OSN. Maronitský patriarcha zdůrazňuje, že hlavní město Libanonu je zničeno a v důsledku dvou obrovských explozí vypadá, jako by se jím přehnala válka. Stovky rodin naráz přišly o dům.
06.08.2020

Katolický týdeník: Sociální bubliny

Často slýcháme o problému sociálních bublin. Jde o názorově či věkově spřízněné skupiny, do nichž rádi zamíříme a pobudeme zde s ostatními. A rádi. Od přátel se leccos dozvíme, vzájemně si pomáháme, víme, že jsme si nablízku. Jenže platí to i v případě, kdy se ocitneme ve virtuálním světě - kde také máme své „přátele“?
06.08.2020