Začala obnova kůru a záchrana nejstarších varhan v Brně

Dnes, na svátek svatého Josefa 19. března 2015, který je patronem řádu minoritů, dělníků a řemeslníků, byly při mši svaté zahájeny projekty obnovy kůru v kostele Panny Marie Loretánské a záchrany zdejších varhan, které jsou nejstarší v Brně.
Publikováno: 19. 3. 2015 18:05

Brno: Kostel Panny Marie Loretánské, nazývaný Loretou, stojí vedle farního kostela sv. Janů při minoritském klášteře na Minoritské ulici v Brně. Oba kostely spolu s klášterem tvoří architektonický cenný barokní komplex. Konvent menších bratří minoritů je nejstarším a nejdéle fungujícím klášterem na území města Brna. Minoritský klášter byl založen krátce po roce 1230, vrcholná barokizace celého komplexu byla završena v roce 1733.

Stavba Lorety byla zahájena v roce 1716 a ukončena v roce 1726. V minulých letech byly provedeny četné záchranné a stavební práce při celkové rekonstrukci Lorety a stále probíhá restaurování jejího vybavení a výzdoby, např. rekonstrukce soch andělů z průčelí. V roce 2016 uplyne 300 let od zahájení stavby loretánské svatyně a zároveň 290 let od jejího posvěcení. Barokní jednomanuálové varhany s pedálem a 10 rejstříky na loretánském kůru postavil v roce 1726 brněnský varhanář Antonín Richter na přání a za vedení slavného kvardiána a hudebníka P. Barnabáše Freislera a to za 500 zl. z pozůstalosti barona Michala z Wertemy. Jde tak o nejstarší varhany v Brně, které se dochovaly ve velké části v původním stavu.

Varhany budou pečlivě restaurovány tak, aby znovu po mnoha desetiletích fungovaly a hrály. Obnova kůru bude zaměřena na dřevěnou podlahu, kovářské prvky, vybavení a zábradlí kůru, omítky, freskovou výzdobu i výmalbu. Cílem projektu obnovy kůru a záchrany varhan je podpora kultury, liturgie, poutního provozu, drobné koncertní a komorní činnosti, uměleckého školství, mladých lidí, vzdělávání, cestovního ruchu, zhodnocení kulturní památky a zvýšení úrovně Brna i celé jižní Moravy.

Minorité se modlí při zahájení obnovy kůru a záchrany varhan v Loretě za všechny dárce a dobrodince i účastníky tohoto díla i za jeho požehnaný průběh a dobré ukončení. Zároveň i prosí o jakoukoliv podporu tohoto projektu.

(zdroj: Bohdan Heczko, OFMConv., klášter minoritů Brno; foto: http://brno.minorite.cz)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.
13.05.2022