Naše Velikonoce

Velikonoční zamyšlení P. Jana Gerndta.
Publikováno: 4. 4. 2015 22:01

Těžko říci, který ze tří velikonočních dní, tzv. tridua, je nejdůležitější, nebo který je opravdovým vrcholem. Církve vzešlé z protestantské reformace obracejí pozornost spíše k Božímu slovu než k Eucharistii a kladou značný důraz na ospravedlnění člověka před Bohem, proto slaví jako největší den Velký pátek a na rozdíl od Katolické církve toho dne neukládají půst.

Z hlediska katolické věrouky a liturgické praxe lze říci, že všechny tři dny, každý svým způsobem, mají pro nás nekonečnou důležitost. Na Zelený čtvrtek se nám Pán Ježíš vydal na věčné časy za pokrm a nekrvavě tak anticipoval svou krvavou oběť na kříži, a my ji zase post-cipujeme při každé mši svaté. Nebudete-li jíst tělo syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít sobě život. O Velkém pátku se neanticipuje ani nepostcipuje to, co se přímo děje: On za nás umírá, on vzal na sebe hříchy světa, on dnes zaplatil svým životem výkupnou cenu za naše věčné spasení. Proto se neslouží na Velký pátek mše svatá. Pak je jakási pauza, odpočinutí, které znázorňuje ticho Bílé soboty, aby po předestření všech předchozích událostí dějin spásy, které přinášejí čtení Starého Zákona, osvítilo a obnovilo Kristovo vzkříšení ta Boží díla, která byla zastřena stavem hříchů lidstva.

Židovské velikonoce předestíraly před věřící veliké Boží skutky, které Hospodin učinil pro záchranu svého národa. Křesťanské velikonoce pojímají do sebe to, co slavili Židé, ale ukazují, že dílo Boží vůči lidstvu vyvrcholilo posláním Ježíše Krista. Co mělo význam, řekli bychom na národní úrovni, to rozšířila Kristova oběť na Kalvárii na celé lidstvo. Jak řekl velekněz Kaifáš: Je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ. On to myslel v okamžitém významu: zabitím Ježíše uklidníme rozjitřené nálady a Římané nás nechají na pokoji. Ale pravý význam této věty zní: Jeden člověk, Kristus Ježíš, zemře za všechny lidi, aby lidstvo mohlo žít pokoji s Bohem.

Přejme si, abychom oživili v sobě vědomí, že i my jsme zasazení do Božího záchranného plánu. Že i na nás Bůh myslí a s námi počítá v rámci toho, k čemu nás poslal. Na něco jiného potřeboval Noema, na něco jiného Abraháma, na něco jiného Eliáše. A na něco jiného, originálního, potřebuje nás. Uvědomme si také, že nás začlenil do mystického těla Církve, že tedy navazujeme na ty, kteří tu byli před námi, spolupracujeme s těmi, kdo jsou vedle nás a kolem nás, a připravujeme půdu těm, kteří přijdou po nás. Žádný z nás není ostrovem, žádný z nás nežije ani neumírá sám sobě.

P. Jan Gerndt

(foto: Paul Lawrence)

Související články

Další aktuality

První kroky k portugalským Světovým dnům mládeže a panamská statistika

Světové dny mládeže po loňské panamské etapě míří do Portugalska a tamní organizátoři podnikají první přípravné kroky. V dubnu do Fatimy připutují symboly těchto celosvětových setkání mladých lidí – dřevěný kříž a mariánská ikona, sdělil organizační výbor. V portugalské Coimbře se v těchto dnech konala první organizační schůzka, které se účastnil o. João Chagas, vedoucí sekce pro mládež vatikánského Úřadu pro laiky, rodinu a život.
29.01.2020

Papež: Blahoslavenství jsou mnohem více než normy

Dopoledne se ve vatikánské aule Pavla VI. za účasti asi sedmi tisíc lidí konala generální audience. Byla zahájena čtením osmera blahoslavenství z Matoušova evangelia (Mt 5,1-11), která papež František zvolil za téma nového cyklu středečních katechezí. Celé znění katecheze naleznete v článku.
29.01.2020

Publicista Ziegler: Návrat Mariánského sloupu je porážkou nenávisti a vítězstvím zdravého rozumu

Pražští zastupitelé revokovali své dřívější usnesení a na Staroměstské náměstí by se měla vrátit replika Mariánského sloupu od sochaře Petra Váni. Je to náprava neomluvitelného barbarského činu.
29.01.2020

Na Velehradě se hovořilo o aktuálních otázkách pastorace povolání

Tento týden se na Velehradě setkalo skoro 60 řeholníků, kněží a laiků, aby spolu hovořili o pastoraci povolání v současném světě. Setkání zaštítil pomocný biskup brněnský Pavel Konzbul. Ze Slovenska navštívil konferenci biskup žilinské diecéze Tomáš Galis. Účastníkům konference byly mimo jiného prezentovány výsledky dotazníku, na který odpovědělo přes 250 mladých lidí hledajících svoji životní cestu.
29.01.2020

Katolický týdeník: Třicet let svobody řeholníků

Na tuto neděli připadá svátek Uvedení Páně do chrámu (2. února), který papež Jan Pavel II. spojil s oslavami Dne zasvěcených osob. Je tomu také třicet let, kdy se lidé v České republice začali po čtyřech dekádách komunistické vlády setkávat s řeholními hábity ve veřejném prostoru.
29.01.2020