Naše Velikonoce

Velikonoční zamyšlení P. Jana Gerndta.
Publikováno: 4. 4. 2015 20:01

Těžko říci, který ze tří velikonočních dní, tzv. tridua, je nejdůležitější, nebo který je opravdovým vrcholem. Církve vzešlé z protestantské reformace obracejí pozornost spíše k Božímu slovu než k Eucharistii a kladou značný důraz na ospravedlnění člověka před Bohem, proto slaví jako největší den Velký pátek a na rozdíl od Katolické církve toho dne neukládají půst.

Z hlediska katolické věrouky a liturgické praxe lze říci, že všechny tři dny, každý svým způsobem, mají pro nás nekonečnou důležitost. Na Zelený čtvrtek se nám Pán Ježíš vydal na věčné časy za pokrm a nekrvavě tak anticipoval svou krvavou oběť na kříži, a my ji zase post-cipujeme při každé mši svaté. Nebudete-li jíst tělo syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít sobě život. O Velkém pátku se neanticipuje ani nepostcipuje to, co se přímo děje: On za nás umírá, on vzal na sebe hříchy světa, on dnes zaplatil svým životem výkupnou cenu za naše věčné spasení. Proto se neslouží na Velký pátek mše svatá. Pak je jakási pauza, odpočinutí, které znázorňuje ticho Bílé soboty, aby po předestření všech předchozích událostí dějin spásy, které přinášejí čtení Starého Zákona, osvítilo a obnovilo Kristovo vzkříšení ta Boží díla, která byla zastřena stavem hříchů lidstva.

Židovské velikonoce předestíraly před věřící veliké Boží skutky, které Hospodin učinil pro záchranu svého národa. Křesťanské velikonoce pojímají do sebe to, co slavili Židé, ale ukazují, že dílo Boží vůči lidstvu vyvrcholilo posláním Ježíše Krista. Co mělo význam, řekli bychom na národní úrovni, to rozšířila Kristova oběť na Kalvárii na celé lidstvo. Jak řekl velekněz Kaifáš: Je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ. On to myslel v okamžitém významu: zabitím Ježíše uklidníme rozjitřené nálady a Římané nás nechají na pokoji. Ale pravý význam této věty zní: Jeden člověk, Kristus Ježíš, zemře za všechny lidi, aby lidstvo mohlo žít pokoji s Bohem.

Přejme si, abychom oživili v sobě vědomí, že i my jsme zasazení do Božího záchranného plánu. Že i na nás Bůh myslí a s námi počítá v rámci toho, k čemu nás poslal. Na něco jiného potřeboval Noema, na něco jiného Abraháma, na něco jiného Eliáše. A na něco jiného, originálního, potřebuje nás. Uvědomme si také, že nás začlenil do mystického těla Církve, že tedy navazujeme na ty, kteří tu byli před námi, spolupracujeme s těmi, kdo jsou vedle nás a kolem nás, a připravujeme půdu těm, kteří přijdou po nás. Žádný z nás není ostrovem, žádný z nás nežije ani neumírá sám sobě.

P. Jan Gerndt

(foto: Paul Lawrence)

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022