Arménská genocida: Zakrýváním zla se rána neuzdraví

Zastírat nebo popírat zlo je totéž jako nechat krvácet ránu bez ošetření, řekl papež František při mši svaté u příležitosti 100. výročí arménské genocidy. Během liturgie také prohlásil sv. Řehoře z Nareku za učitele církve.
Publikováno: 13. 4. 2015 17:37

Vatikán: „Pouze Bůh může vyplnit prázdnotu, kterou otevírá zlo v našich srdcích a v našich dějinách.“ Uvedl to papež František u příležitosti stého výročí arménské genocidy. V neděli Božího milosrdenství (12. dubna 2015) slavil římský biskup mši svatou koncelebrovanou katolickým patriarchou Nersesem Bedrosem XIX., během níž také prohlásil sv. Řehoře z Nareku za učitele církve. Na liturgii byli přítomni také další představitelé arménských církví Karekin II. a Aram I. a prezident země Serž Sarkisjan. Jim římský biskup předal poselství k výročí masakru.

„Připomínat si to, co se stalo, je nutné nejen pro arménský lid a pro celou církev, ale i pro celou lidskou rodinu, aby nás varování, které s sebou nese tato tragédie, osvobodilo od upadnutí do podobných omylů, které uráží Boha a lidskou důstojnost,“ napsal František v poselství adresovaném národu, jenž prožil „otřesný masakr“ a „opravdové mučednictví “. Papež současně připomněl novodobé situace, v nichž jsou lidé „krutě zabiti“ pro svou víru nebo etnickou příslušnost.

V úvodu mše svaté také uvedl, že lidstvo prožívá třetí světovou válku, rozptýlenou v mnoha místech světa. „I dnes prožíváme jistou genocidu způsobenou obecnou a společnou lhostejností, spoluvinným mlčením Kaina, který volá: Co je mi do toho? Jsem snad já strážcem svého bratra?“ řekl římský biskup.

Připomněl dále „tři velké neslýchané tragédie“ 20. století: nacismus, stalinismus a tu, která je „obecně nazývána první genocidou 20. století“, tedy masakr arménských obyvatel.

„V době nedávné to pak bylo masové vyvražďování v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně. Zdá se, že lidstvo nedokáže zastavit prolévání nevinné krve,“ uvedl František.

Právě genocidu, při níž bylo v letech 1915-1918 vyvražděno 1,5 milionů Arménů, je podle papeže potřeba si připomínat, aby mohlo dojít ke smíření: „Je nutností, ba povinností připomínat si je, protože neuchovává-li se tato památka, znamená to, že zlo udržuje tuto ránu stále otevřenou; zastírat nebo popírat zlo je totéž jako nechat krvácet ránu bez ošetření!

Sté výročí genocidy má být podle římského biskupa „důvodem k pokorné a upřímné reflexi a k otevřenosti srdce k odpuštění“. Papež také vyjádřil naději ve smíření Arménů a Turků.

Označení arménského konfliktu za genocidu vyvolalo ostrou reakci Turecka. To totiž považuje masakr za občanskou válku. Turecké ministerstvo zahraničí stáhlo v neděli svého velvyslance z Vatikánu ke konzultacím. O den později vydala ambasáda prohlášení, podle něhož se papež dopustil „pomluvy a urážky na cti“.

Sv. Řehoř z Nareku (940/951-1003) byl mnichem, knězem a jedním z největších autorů arménské literatury. Mezi jeho díla paří např. Komentář k Šalamounově Velepísni, Enkomia neboli chvalozpěvy, Litanie, více než 20 ód a dílo Slovo rady ke správné víře a čistému životu v ctnosti. Nejvýznamnějším dílem je pak Kniha nářku (někdy také nazývaná jako Modlitební kniha), kterou autor dokončil rok před svou smrtí.  Spis považovaný za perlu křesťanské literatury a u Arménů známý jako „Narek“ se skládá z 95 modliteb. Hlavním tématem je odloučení člověka od Boha a jeho touha po opětovném spojení. V češtině vyšla studie nazvaná Svatý Řehoř z Nareku, teologie, motivy a hudba v díle autorů Haiga Utidjiana a Evžena Kindlera.

Titul „učitel církve“ se uděluje některým světcům, jejichž učení a život mají pro život církve mimořádný význam.

(zdroj: Radio Vaticana, ČTK, Ročenka Parrésia; foto: CNA / L´Osservatore Romano)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022