Prezindetka Hnutí fokláre promluví v OSN

(aktualizováno 22.4.2015) Předseda Valného shromáždění pozval prezidentku Hnutí fokoláre Marii Voce, aby během rozpravy ve dnech 21. a 22. dubna 2015 vystoupila se svým příspěvkem.

New York: Ve dnech 21. a 22. dubna 2015 vede Valné shromáždění OSN rozpravu na téma „Podpora tolerance a smíření; ve prospěch pokojných a přívětivých společností a proti násilnému extremismu“. Rozprava na nejvyšší úrovni se ve Skleněném paláci v New Yorku koná z podnětu Sama Kutese, předsedy 69. Valného shromáždění, Pan Ki-Muna, generálního tajemníka OSN, a Nassira Abdulazize Al-Nassera, nejvyššího představitele Aliance civilizací. Účastní se jí zástupci 193 členských států a pozvaní představitelé různých náboženství, mezi nimi i prezidentka Hnutí fokoláre Maria Voce.

Spolu s ní vystoupí ve středu 22. dubna 2015 u interaktivního kulatého stolu také Abdallah bin Bayyah, předseda Fóra pro mír v muslimských společnostech, David Rosen, mezinárodní ředitel pro mezináboženské záležitosti Amerického židovského výboru, H. H. Samdech Tep Vong, nejvyšší patriarcha Kambodžského království, Beatriz Schulthess, prezidentka Indigenous Peoples Ancestral Spiritual Council, Bhai Sahib Mohinder Singh, předseda Guru Nank Nishkam Sewak Jatha. Moderovat bude novinářka BBC Laura Trevelyan.

Cílem plánované rozpravy je najít strategie na podporu pokojných a inkluzívních společností jako radikální alternativu sil, které pomáhají násilnému extremismu. Výsledky rozpravy budou zařazeny do obsahu agendy rozvoje po roce 2015. Mají ji vypracovat členské státy Spojených národů a další mezinárodní činitelé. Klíčovou úlohu v ní budou mít témata tolerance a smíření.

Před vstupem do hlavního sídla OSN odpověděla Maria Voce na tři otázky, které přetiskujeme v plném znění:

Jaké jsou vaše pocity před účastí na události tak vysoké úrovně za přítomnosti zástupců 193 členských zemí?

„Jsem dost klidná. Někdy těmto organizacím chybí právě svědectví o tom, co se již ve světě pro mír dělá. Mám dojem, že se lidé, kteří zde pracují, často cítí osamoceni a potřebují, aby na tomto poli s nimi někdo byl a pracoval pro tytéž cíle. S tak velkým ideálem, který nám dala Chiara Lubichová, nepracujeme jen ve prospěch smíření a sociální spravedlnosti, nýbrž jsou to kroky k dosažení jednoty.“

Při pohledu na svět si dnes může někdo myslet, že náboženství přinášejí spíš rozdělení než mír…

„Zcela jistě žádné náboženství není zastáncem války. Termín náboženství znamená pouto, je to pouto mezi lidmi. Jak může nějaké náboženství vyvolat válku? Válka vzniká v srdci člověka a lidé, ať se hlásí k jakémukoliv náboženství, mohou být dobří nebo špatní. Náboženství se někdy stává záminkou pro ospravedlnění velmi pozemských a nehumánních motivací: touha po moci, ovládnutí těch nejslabších, prodej vlastních výrobků, včetně zbraní. Kořeny válek jistě nejsou v náboženstvích, ale v těchto jiných motivacích, které jsou v podstatě vždy plodem sobectví.“

V souvislosti se střety, jako byly nyní například na Blízkém východě nebo v Nigérii, jste stále optimistka, že mír je možný?

„Nemohu nebýt optimistka, protože Ježíš je pokoj. A protože následujeme Ježíše, musíme věřit, že mír je možný. Je pravda, že On sám řekl: 'Přišel jsem, abych přinesl meč', to znamená zaujmout i rozhodný postoj. Myslím, že to, v čem mohou náboženství pomoci, je probudit svědomí lidstva: mír není jen nějaké dobro mezi mnoha dobry, ale bez míru všechna ostatní dobra k ničemu nejsou. Ve prospěch míru můžeme pracovat, pokud se dáme všichni dohromady, ať bohatý či chudý, ať mocný či méně mocný, věřící či člověk, který se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Musíme pracovat ve prospěch těchto pokojných vztahů v lidské rodině, kde jsme si opravdu všichni rovni a musíme o této rovnosti svědčit.“

(zdroj: Hnutí fokoláre; foto: Wikimedia Commons / Djmutex)