Papežská rada pro mezináboženský dialog s politováním konstatuje, že v poslední době dochází k radikalizaci společenské a náboženské debaty, což přináší riziko rostoucí nenávisti a banální stigmatizace muslimů. Vyplývá to z prohlášení, které bylo zveřejněno ve středu 22. dubna 2015.
Vatikán: „Události posledních dnů vyvolávají v mnohých otázku: Je ještě prostor pro dialog s muslimy? Odpověď je: ano, více než kdy jindy. Především proto, že velká většina muslimů samotných se neztotožňuje s probíhajícím barbarstvím.“ Těmito slovy začíná prohlášení, které vydala Papežská rada pro mezináboženský dialog 22. dubna 2015.
Vatikánský úřad s politováním konstatuje, že v poslední době dochází k radikalizaci společenské a náboženské debaty, které s sebou nese riziko nárůstu nenávisti, násilí, terorismu a „rostoucí a banální stigmatizace muslimů a jejich náboženství“.
Křesťané jsou povoláni k posílení bratrství a dialogu, píše Papežská rada pro mezináboženský dialog: „Věřící představují obrovský potenciál míru, jestliže věříme, že člověk byl stvořen Bohem a lidstvo je jedna rodina, a, ještě více, jestliže jako křesťané věříme, že Bůh je láska. Pokračovat v dialogu, i když zakoušíme pronásledování, se může stát znamením naděje.“
Úlohou věřících je podporovat hodnoty respektování odlišností, svobody myšlení a vyznání, ochrany lidské důstojnosti a lásky k pravdě. Autoři dokumentu v této souvislosti vyzývají k případné revizi výuky náboženství, kázání i kvality života v rodinách, neboť právě na rodině a škole záleží, jak bude vypadat budoucí svět.
Prohlášení také rázně odsuzuje jakékoliv propojení náboženství a násilí. Cituje přitom slova o terorismu, s nimiž se v roce 2006 obrátil Benedikt XVI. k diplomatům: „Žádná okolnost nemůže ospravedlnit takovou kriminální činnost, jež pokrývá hanbou toho, kdo ji páchá, a jež je o to odsouzeníhodnější, když se schovává za náboženství a snižuje tak čistou pravdu o Bohu na úroveň vlastní zaslepenosti a mravní zvrácenosti.“ Zabíjet ve jménu náboženství nejen uráží Boha, ale představuje také porážku lidstva, píše Papežská rada pro mezináboženský dialog.
Text končí citací papeže Františka o úloze náboženství při vytváření míru: „Násilí, které se zkouší ospravedlnit náboženstvím, si zasluhuje co nejpřísnější odsouzení, neboť Nejvyšší je Bohem života a míru. Ode všech, kdo tvrdí, že jej uctívají, svět očekává, že budou lidmi míru, schopnými žít jako bratři a sestry, navzdory etnickým, náboženským, kulturním a ideologickým rozdílům.“
(ilustrační foto: Modlitba za mír, papež František s patriarchou Bartolomějem, palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a izraelským prezidentem Šimonem Peresem; CNA / Alan Holdren)