Papež pokračuje ve svých tematicky zaměřených katechezích o rodině a otevírá novou otázku: před jaké zkoušky staví moderní společnost naše rodiny? Jednou z takových výzev, se kterou se musí v současnosti rodiny potýkat, je chudoba, řekl papež při středeční generální audienci 3. června 2015.
Řím: Na to, v jaké bídě a utrpení žije množství rodin na periferiích velkých měst či v oblastech venkova, upozornil papež František hned v počátku své promluvy. Některé z těchto míst jsou dokonce zasažené válkou: „Válka je vždycky strašná. Postihuje zvláště civilní obyvatelstvo, rodiny. Válka je opravdu 'matkou veškeré chudoby', válka zbídačuje rodiny, pustoší životy, duše i ty nejposvátnější a nejdražší city,“ řekl František.
Přesto však existuje mnoho chudých lidí, kteří žijí důstojně, a s důvěrou se svěřují do Boží ochrany. Papež František však varoval, že tím nelze ospravedlňovat naši lhostejnost, ale naopak bychom se měli zastydět ještě více, za existenci tolikeré chudoby.
„Je to skoro zázrak, že dokonce uprostřed takové bídy rodiny stále vytrvávají a dokonce zachovávají – jak jen mohou – zvláštní lidskost ve svých vazbách.“ Ten, kdo v rámci kvality života považuje rodinné vazby za něco druhotného a proměnlivého, nerozumí, podle Františka, vůbec ničemu.
„Měli bychom pokleknout před těmito chudými rodinami,“ poznamenal svatý otec, „jsou opravdovou školou lidství a zachraňují společnost před barbarstvím.“
V dnešní složité době snad každý známe někoho ze svých blízkých, kdo se potýká s nezaměstnaností, „rodina trpí, vazby v ní tím slábnou a to je špatné,“ řekl František. Kromě materiálních faktorů přispívají k degradaci rodinných vazeb také různé pseudo-modely, jež jsou produktem moderních světových ekonomik; jsou to modely založené na konzumu a uctívání vzhledu. Podle svatého otce „nová občanská etika nastane jedině tehdy, když zodpovědní činitelé veřejného života zreorganizují sociální vazby a začnou bojovat proti zvrhlé spirále, která spoutává rodinu s chudobou a vede nás do záhuby.“
Proto František vyzývá všechny křesťany k neustálému hledání způsobů, jak posílit a podpořit rodiny, zejména ty nejchudší, protože církev jako matka nikdy nemůže být slepá k utrpení svých dětí. I ona musí být chudá, aby se stala plodnou a byla schopna reagovat na tolik utrpení. „Chudá je taková církev, která praktikuje dobrovolnou jednoduchost ve svém životě, ve svých institucích a v životním stylu svých členů, aby byla zbořena zeď každého rozdělení, zejména od chudých,“ podotýká na závěr.
(zdroj: Vatican Radio, Zenit; foto: Bohumil Petrik/ CNA)