Papež František: nemoc v rodině

Jak se vypořádávat s nemocí, kterou je postižen někdo z nás či našich blízkých, a co to pro nás znamená, jsou otázky, nad kterými se papež František zamýšlel ve své pravidelné středeční katechezi (10. června 2015) věnované rodině.

Řím: Nemoc postihuje ve větší či menší míře každého z nás. V rodinném společenství je soucit nad nemocnými členy mnohem intenzivnější a bolestivější, jedná se tu o ty, které máme rádi. Proto vybral svatý otec k zamyšlení právě téma nemoci, jež je jednou z dalších výzev, se kterou se musí rodina potýkat: „Lze říci, že rodina byla vždycky tou nejbližší 'nemocnicí,'“ řekl svatý otec v úvodu své promluvy. Nejbližší okolí nemocného člověka zajišťuje prvotní – a pro ty, již si nemohou nemocniční péči dovolit - dokonce jedinou péči.

Jako dokonalý vzor toho, kdo bojoval proti nemoci a který přišel uzdravit člověka z každého zla na duchu i na těle, František představil Ježíše. „Pomyslím-li na soudobá velkoměsta, ptám se, kde jsou ty dveře, ke kterým bylo možné přinášet nemocné v naději, že budou uzdraveni! Ježíš o ně nikdy nepřestal pečovat. Nikdy je neobcházel, nikdy od nich neodvracel tvář. A když mu nějaký otec či matka anebo jenom přátelé přinesli nemocného, aby se jej dotknul a uzdravil ho, nikdy si nedával na čas; uzdravení mělo přednost před zákonem i před oním posvátným předpisem sobotního odpočinku (srov. Mk 3,1-6).

K tomu, co je příčinou nemoci, zda něčí hřích nebo vina, kdo způsobil nemocnému takové břemeno, se papež vyjádřil přímo: „Pán řekl jasně: ani on, ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky. A uzdravil jej. To je sláva Boží! To je úkol církve! Pomáhat nemocným a neutápět se v řečnění, vždycky pomáhat, těšit, pozvedat, být nemocným nablízku. To je ten úkol.“

Papež František dále povzbudil všechny, kterých se tento úděl týká, protože ač je nemoc velkou těžkostí pro celou rodinu, obvykle rodinné vazby naopak posílí. Když dítě sleduje a zakouší bolest blízkého člověka, učí se soucitu a solidaritě: „Výchova, která odhlíží od vnímavosti pro lidskou nemoc, působí vyprahlost srdce.“ A dodává: „Je to skryté hrdinství, prokazované s něhou a odvahou, když doma někdo onemocní.“

Na závěr svatý otec vyjadřuje vděčnost nad jednou z křesťanských ctností: „Křesťanské společenství ví dobře, že je-li rodina zkoušena nemocí, nesmí být ponechána o samotě. A je třeba děkovat Pánu za ony krásné zkušenosti církevního bratrství, které pomáhá rodinám překonat obtížnou chvíli bolesti a utrpení. Tato křesťanská blízkost, od rodiny k rodině, je pro farnost opravdovým pokladem. Je to poklad moudrosti, který rodinám pomáhá v obtížných chvílích a umožňuje chápat Boží království lépe než spousta přednášek! Jsou to Boží pohlazení.

Celé znění katecheze k nahlédnutí zde: www.radiovaticana.cz.

(foto: L'Osservatore Romano/CNA)