Kard. Duka: Hus byl člověkem jiné doby

Věřící různého vyznání dnes, v sobotu 20. června 2015 večer, zaplnili pražský Týnský chrám, aby zde společně prosili za odpuštění vin, kterých se dnes či jejich předci dopustili v rámci mezináboženských sporů uplynulých 600 let. Stalo se tak při Bohoslužbě smíření s Bohem a mezi křesťany s prosbou o odpuštění konané u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa.
Publikováno: 21. 6. 2015 0:43

Praha: Bohoslužbu, která je jedním z vrcholů snah o smíření, k němuž vyzval v souvislosti s výročím Husovy smrti papež František, symbolicky uvedla četbou Husových textů významná osobnost dění po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Kamila Moučková.

Následné texty se čteními, zpěvy i unikátní přímluvnou modlitbou společně zpracovali zástupci katolických i nekatolických církví. „Je vhodné, aby tento krok smíření přijali za svůj pokud možno všichni křesťané naší země, aby nás osoba Mistra Jana Husa a jeho tragická smrt už nikdy nerozdělovala, a abychom tak vydali svědectví úsilí o jednotu Kristovy církve před Bohem a před lidmi této země,“ píší v průvodním dopise k materiálu předseda ČBK kardinál Dominik Duka a předseda Ekumenické rady církví v ČR Daniel Fajfr.

Právě pražský arcibiskup a předseda Rady Církve bratrské byli hlavními kazateli dnešního ekumenického setkání. Kard. Duka v chrámu s pohnutou historií odrážející věrně náboženské boje našich dějin akcentoval především historický kontext událostí po koncilu v Kostnici a připomněl klíčové kroky na cestě k rehabilitaci Mistra Jana Husa po roce 1989. „Hus byl člověkem jiné doby,“ zdůraznil při této příležitosti. Braty a sestry v Kristu nejen v chrámu také vyzval, aby se zaměřili na prvky, které věřící v rámci mezináboženského setkávání spojují. „Jako lidé 21. století můžeme společnosti vzkázat: nás konfesní bolesti uplynulých 600 let nerozdělí,“ konstatoval Duka.

D. Fajfr v chrámu Panny Marie před Týnem, který je ode dneška i místem smíření, akcent další společné snahy o hledání společné cesty v pravdě dále rozvinul. „My nejsme vlastníci pravdy. Prosme tedy, kéž nás vlastní pravda, pak bude v české kotlině dobře,“ vyzval. Téma jednoty neopustil ani v momentě, kdy mluvil o tom, že „nemusíme mít ve všem na Husa stejný názor, přesto ale můžeme prosit o smíření“ a závěrem svého kázání, kdy prosil: „Kéž jsme v této jednotě v různosti posvěceni v Boží pravdě“.

Vrcholem pražského podvečerní modlitby pak pro mnohé byl projev vzájemného odpuštění a smíření, následující po modlitbě Otčenáš. Všichni přítomní si navzájem podali ruce na znamení pokoje, aby pak následně přijali společné Áronské požehnání z rukou zástupců na bohoslužbě zastoupených církví.

"Tato bohoslužba slova je historickou událostí. Toto vyjádření není nikterak nadnesené, poněvadž ještě nikdy v dějinách církví u nás nebyla taková událost, kdy církve se ve vzájemném dialogu sjednocují nad řešením, nad pohledem na určitou otázku," zhodnotil pro ČTK večer prožitý ve společné modlitbě emeritní arcibiskup pražský kardinál Miloslav Vlk.

Ekumenické bohoslužby pro smíření s Bohem a mezi křesťany a prosbou o odpuštění se konají i v českých a moravských diecézích. Ve stejný den jako „centrální“ bohoslužba v Praze, proběhla obdobná modlitba i v Plzni. Následují setkání křesťanů v Brně (14. června), Praze (15. června) a Ostravě (7. července).

Text přímluv a společně pronesené prosby o odpuštění naleznete v příloze zde.

(S využitím zpravodaj. servisu ČTK, čl. Ondřeje Mléčky z Tisk. střediska ČBK a Aleše Pištory z Pražského arcibiskupství; foto mobilem: F. Jemelka, Tiskové středisko ČBK)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Vědci rekonstruovali obličej sv. Ludmily

Díky moderním vědeckým a technickým metodám můžeme při příležitosti jubilejního roku, ve kterém si připomínáme 1100 let od smrti svaté Ludmily, pohlédnout této světici do tváře. Mezinárodní tým odborníků z České republiky a Brazílie digitálně z jednotlivých segmentů znovu sestavil obličejovou část lebky kněžny Ludmily a celosvětově uznávaný specialista na rekonstrukci obličeje člověka podle lebky, Cícero Moraes, následně rekonstruoval Ludmilin obličej.
16.09.2021

Čeští biskupové na mši svaté s papežem Františkem v Šaštíně

Ve středu 15. září 2021 dorazila řada poutníků do slovenského Šaštína, kde se poblíž baziliky Sedmibolestné Panny Marie v 10 hodin konala mše svatá s papežem Františkem. Mezi poutníky byli také biskupové a generální vikáři z Čech i Moravy. Po skončení bohoslužby měli u šaštínské baziliky příležitost setkat se čeští poutníci se svými biskupy a kněžími. Přinášíme fotogalerii.
16.09.2021

Německé vyznamenání pro biskupa Václava Malého za zásluhy o smíření mezi Čechy a Němci

Velvyslanec Spolkové republiky Německo Andreas Künne předal dne 16. září 2021 Mons. Václavu Malému, pražskému pomocnému biskupovi, německé vyznamenání, Kříž za zásluhy první třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, za jeho přínos k česko-německému smíření.
16.09.2021

Papež při tiskovce v letadle: Potrat je vražda, církev musí být nablízku a soucitná, ne politická

Během zpátečního letu z Bratislavy do Říma papež hovořil s novinářským doprovodem při obvyklé tiskové konferenci. Spíše než k právě zakončenému pobytu na Slovensku se vyjádřil k aktuálním tématům – od očkování proti Covidu-19 přes vzrůstající antisemitismus a postoj církve k potratům a redefinici manželství po odmítání eucharistie politikům, kteří prosazují potratové zákony.
16.09.2021

Konference o spiritualitě diecézního kněze

Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci zve na konferenci s názvem „Spiritualita diecézního kněze“. Uskuteční se v úterý 5. října 2021 od 9.30 v budově fakulty na adrese Univerzitní 22 a zváni jsou na ni kněží, jáhni, řeholníci, bohoslovci i laici, které toto téma zajímá.
16.09.2021