Kard. Duka: Hus byl člověkem jiné doby

Věřící různého vyznání dnes, v sobotu 20. června 2015 večer, zaplnili pražský Týnský chrám, aby zde společně prosili za odpuštění vin, kterých se dnes či jejich předci dopustili v rámci mezináboženských sporů uplynulých 600 let. Stalo se tak při Bohoslužbě smíření s Bohem a mezi křesťany s prosbou o odpuštění konané u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa.
Publikováno: 21. 6. 2015 0:43

Praha: Bohoslužbu, která je jedním z vrcholů snah o smíření, k němuž vyzval v souvislosti s výročím Husovy smrti papež František, symbolicky uvedla četbou Husových textů významná osobnost dění po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Kamila Moučková.

Následné texty se čteními, zpěvy i unikátní přímluvnou modlitbou společně zpracovali zástupci katolických i nekatolických církví. „Je vhodné, aby tento krok smíření přijali za svůj pokud možno všichni křesťané naší země, aby nás osoba Mistra Jana Husa a jeho tragická smrt už nikdy nerozdělovala, a abychom tak vydali svědectví úsilí o jednotu Kristovy církve před Bohem a před lidmi této země,“ píší v průvodním dopise k materiálu předseda ČBK kardinál Dominik Duka a předseda Ekumenické rady církví v ČR Daniel Fajfr.

Právě pražský arcibiskup a předseda Rady Církve bratrské byli hlavními kazateli dnešního ekumenického setkání. Kard. Duka v chrámu s pohnutou historií odrážející věrně náboženské boje našich dějin akcentoval především historický kontext událostí po koncilu v Kostnici a připomněl klíčové kroky na cestě k rehabilitaci Mistra Jana Husa po roce 1989. „Hus byl člověkem jiné doby,“ zdůraznil při této příležitosti. Braty a sestry v Kristu nejen v chrámu také vyzval, aby se zaměřili na prvky, které věřící v rámci mezináboženského setkávání spojují. „Jako lidé 21. století můžeme společnosti vzkázat: nás konfesní bolesti uplynulých 600 let nerozdělí,“ konstatoval Duka.

D. Fajfr v chrámu Panny Marie před Týnem, který je ode dneška i místem smíření, akcent další společné snahy o hledání společné cesty v pravdě dále rozvinul. „My nejsme vlastníci pravdy. Prosme tedy, kéž nás vlastní pravda, pak bude v české kotlině dobře,“ vyzval. Téma jednoty neopustil ani v momentě, kdy mluvil o tom, že „nemusíme mít ve všem na Husa stejný názor, přesto ale můžeme prosit o smíření“ a závěrem svého kázání, kdy prosil: „Kéž jsme v této jednotě v různosti posvěceni v Boží pravdě“.

Vrcholem pražského podvečerní modlitby pak pro mnohé byl projev vzájemného odpuštění a smíření, následující po modlitbě Otčenáš. Všichni přítomní si navzájem podali ruce na znamení pokoje, aby pak následně přijali společné Áronské požehnání z rukou zástupců na bohoslužbě zastoupených církví.

"Tato bohoslužba slova je historickou událostí. Toto vyjádření není nikterak nadnesené, poněvadž ještě nikdy v dějinách církví u nás nebyla taková událost, kdy církve se ve vzájemném dialogu sjednocují nad řešením, nad pohledem na určitou otázku," zhodnotil pro ČTK večer prožitý ve společné modlitbě emeritní arcibiskup pražský kardinál Miloslav Vlk.

Ekumenické bohoslužby pro smíření s Bohem a mezi křesťany a prosbou o odpuštění se konají i v českých a moravských diecézích. Ve stejný den jako „centrální“ bohoslužba v Praze, proběhla obdobná modlitba i v Plzni. Následují setkání křesťanů v Brně (14. června), Praze (15. června) a Ostravě (7. července).

Text přímluv a společně pronesené prosby o odpuštění naleznete v příloze zde.

(S využitím zpravodaj. servisu ČTK, čl. Ondřeje Mléčky z Tisk. střediska ČBK a Aleše Pištory z Pražského arcibiskupství; foto mobilem: F. Jemelka, Tiskové středisko ČBK)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022