Tisková konference s papežem během letu z Jižní Ameriky

Přiblížení USA a Kuby, rodina, důraz na chudé, konzumismus nebo kříž ve tvaru srpu a kladiva. To jsou některá z témat tiskové konference papeže Františka s novináři během letu z Jižní Ameriky (13. července 2015). Z  konference přinášíme úryvky.

Asunción / Vatikán: Přinášíme některé úryvky z tiskové konference papeže Františka, která proběhla během letu z Jižní Ameriky.

Přiblížení USA a Kuby

V prosinci 2014 deklarovaly USA i Kuba větší vzájemnou otevřenost. Svou roli v tomto historickém kroku sehrál také Vatikán.

„Byla zde touha z obou stran. Toto se odehrálo v lednu loňského roku. Potom uplynuly tři měsíce, během nichž jsem se za věc jenom modlil, nečinil jsem žádná rozhodnutí… Co šlo dělat s těmito dvěma po více než padesáti letech takového stavu? Pak mi Pán vnukl myšlenku na jednoho kardinála. Ten jel za nimi, mluvil s nimi a dál jsem nic nevěděl. Uplynulo několik měsíců a Státní sekretář mi řekl: ´Zítra budeme mít druhé setkání obou delegací.´ –  ´Jak je to možné?´ – ´Ano, obě skupiny spolu mluví…´ Šlo to samo, nebylo zde naše zprostředkování, byla to dobrá vůle obou zemí; zásluha patří jim. (...) V případě USA a Kuby to byl Pán a dvě náhodné okolnosti, a dál to šlo samo.“

Novinář z Rome Reports se ptá také na „tajemství papežovy energie“.

„Pomáhá mi maté, ale koku jsem neokusil. To je jasné!“

Důležitost početných rodin

Redaktor deníku Vatican Insider se papeže ptá, jakou roli může hrát latinskoamerická církev ve světě.

„Latinskoamerická církev má velké bohatství: je to mladá církev a to je důležité. Mladá církev s určitou svěžestí, také s jistými neformálnostmi. Kromě toho má bohatou teologii, která hledá. Chtěl jsem povzbudit tuto mladou církev a myslím, že ona nám může dát mnoho. Řeknu jednu věc, která mě zasáhla. Ve všech třech zemích byli podél cest tatínkové a maminky s dětmi. Ukazovali děti. Nikdy dřív jsem neviděl tolik dětí. Je to lid – a církev je také taková – který dává ponaučení nám, Evropě, kde pokles porodnosti trochu děsí, a kde je málo strategií, které by pomáhaly početným rodinám. Myslím na Francii, která má pěknou strategii pomáhající početným rodinám a dosáhla, myslím, na dvě procenta (porodnosti). Jenže jiní se blíží k nule, i když ne všichni.“

„Toto je důležité. Myslím, že se z toho musíme poučit a změnit se, protože pokud nebudou děti… ´Skartování´ se mě opravdu dotýká: skartují se děti, skartují se staří lidé, kvůli nedostatku práce se skartují mladí. Proto nám nové a mladé národy dávají sílu.“

Synoda o rodině

Mši svatou v ekvádorském Guayaquilu věnoval papež František rodinám. V kázání také vyzval k modlitbě za biskupskou synodu, mj. aby Bůh „dokonce i to, co se nám jeví nečistým, pohoršuje nás či děsí, (…) proměnil v zázrak“. Redaktorka Radio France se ptala, které konkrétní věci měl těmito „nečistotami“ na mysli (článek o kázání zde).

„Hovořil jsem o zázraku dobrého vína [na svatbě v Káně Galilejské] a řekl jsem, že džbány na vodu byly plné, avšak byly určené k očišťování. (…) Ježíš dělá dobré víno právě s vodou nečistot, z toho nejhoršího. Chtěl jsem předložit tento komentář: Rodina je v krizi – víme to všichni – stačí si přečíst Instrumentum laboris. (…) O tom všem jsem mluvil, obecně: Aby nás Pán očistil od těchto krizí, od tolika věcí, které jsou popsány v knize Instrumentum laboris. Řekl jsem to obecně, nemyslel jsem přitom na nějaký konkrétní bod. Abychom byli díky Bohu lepší, aby byly rodiny zralejší, lepší. Rodina je v krizi, aby ji Pán očistil a my mohli jít dál. Avšak konkrétní věci jsou v Instrumentum synody.“

Konzumismus a nové kolonizace

Ve svých projevech často papež kritizuje tzv. ideologické kolonizace, neboli snahy vnést do nějakého národa či kultury hodnoty, které jim nejsou vlastní.

„Co se týká nových kolonizací, zjevně se všechny týkají hodnot. Například kolonizace konzumismu. Návyk konzumismu je kolonizací, protože tě vede ke zvykům, které ti nejsou vlastní, a tvoje osobnost je pak nevyvážená. Konzumismus také uvádí do nerovnováhy interní ekonomii a sociální spravedlnost, i tělesné a duševní zdraví.“

Kříž ve tvaru srpu a kladiva

Při návštěvě bolivijského prezidenta Evo Moralese dostal papež jako dar kříž ve tvaru srpu a kladiva. Morales následně papeži vysvětlil, že se jedná o dílo jezuity P. Espinala, který byl zavražděn v roce 1980.

„Za prvé, nevěděl jsem to, a nevěděl jsem ani, že P. Espinal byl sochař a básník. (…) Za druhé: Je možné to zařadit mezi tzv. protestní umění. Například v Buenos Aires se před několika lety konala výstava dobrého a kreativního sochaře. Bylo to protestní umění a vzpomínám si na jedno dílo, které znázorňovalo ukřižovaného Ježíše na padajícím bombardéru. Byla to kritika křesťanství spojeného s imperialismem. Takže první bod byl: Nevěděl jsem. Druhý: Pokládám to za protestní umění, které v některých případech může být i urážlivé. Třetí: (Papež na tomto místě shrnuje postoj P. Espinala, který se v rámci teologie osvobození klonil k marxistické interpretaci skutečnosti, avšak pouze následně byla tato interpretace odsouzena.) Když děláme tuto hermeneutiku, rozumím tomu dílu. Neurazilo mě to. (…) Ale musel jsem předložit tuto interpretaci a říkám vám ji, aby nevznikly chybné názory.“

Důraz na lidová hnutí

Během své návštěvy kladl papež důraz na tzv. lidová hnutí. Jeden z novinářů uvedl, že se papež stává „lídrem nových alternativních politických směrů“.

„Co jsem udělal, bylo dát jim sociální učení církve. (…) Jestliže si přečtete, co jsem říkal těmto hnutím, je to shrnutí sociálního učení církve, aplikovaného na jejich situaci. (…) Nejedná se o politickou věc, nýbrž o katechetickou. Chci, aby toto bylo jasné.“

Papež František a chudí

Šéfredaktor německé KNA se papeže ptal, proč během své cesty kladl velký důraz na chudé a málo mluvil o střední třídě, tj. o lidech, kteří pracují, platí daně apod.

„Mnohokrát děkuji, je to dobrá oprava, díky! Máte pravdu, z mé strany se jedná o chybu. Musím se nad tím zamyslet. Něco k tomu řeknu, ale nechci se tím ospravedlňovat. (…) Svět je polarizovaný. Střední střída se zmenšuje. Polarizace na bohaté a chudé je veliká a možná to bylo důvodem, proč jsem nemyslel na to ostatní. Hovořím o světě – v některých zemích tomu tak není – ale obecně ve světě je vidět onu polarizaci a počet chudých je velký. A dále: Proč mluvím o chudých? Protože jsou v srdci evangelia a vždy mluvím o chudobě z pohledu evangelia, ačkoliv se jedná i o sociologickou skutečnost. O střední třídě jsem řekl pár slov spíše mimochodem. Ale prostý člověk, obyčejný člověk, dělník… to má velikou hodnotu. Avšak myslím, že mi říkáte věc, kterou mám dělat. (…) Děkuji vám za pomoc.“

Práce novináře a interpretace

Jedna z novinářek se ptá papeže na to, zda nemá strach, že budou jeho výroky překrouceny.

„Každé slovo nebo věta z projevu může být překroucena. (…) Někdy vyjdou zprávy, které vezmou jednu větu a vytrhnou ji z kontextu. Říkám tedy: Dívejte se na kontext!“

„Ve vaší práci je velmi důležitá hermeneutika (umění interpretace) textu. Ten není možné interpretovat jednou větou. Hermeneutika musí spočívat v celém kontextu. Některé věty jsou pro interpretaci klíčové, jiné zase ne, ty jsou řečeny třeba jen mimochodem nebo na dokreslení situace. Je tedy třeba vzít v úvahu celý kontext, celou situaci, příp. historii. (…) Tedy celistvá hermeneutika, nikoliv izolovaná.“

(ilustrační foto: CNA / Alan Holdren)