Unikátní publikace: Průvodce po dřevěných kostelích ČR

Karel Kuča vydal novou knihu o dřevěných sakrálních stavbách s názvem Dřevěné a polodřevěné kostely, kaple a zvonice České republiky.
Publikováno: 21. 7. 2015 14:28

Praha: Český architekt Karel Kuča se rozhodl zpracovat dosud prvního průvodce po českých sakrálních stavbách ze dřeva, jejichž stáří se datuje od 15. století až po současnost.

V České republice se v současnosti vyskytuje celkem 330 dřevěných a polodřevěných kostelů, kaplí a zvonic. Dřevěných kostelů se dochovalo 37. Ještě v 18. a 19. století jich přitom bývalo mnohonásobně více. Dřevěných kaplí je 38 a nejpočetnější skupinu pak tvoří dřevěné zvonice.

V dosavadní literatuře však všechny zmíněné objekty nebyly k dohledání. Karla Kuču překvapilo, že v terénu objevil stavby, které jinde v písemnostech nenašel. Nově tak v průvodci zaznamenal některé velké dřevěné kaple v Jeseníkách i dřevěnou zvonici v Rosicích nad Labem.

Za nejvýznamnější stavbu je považován dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově, který pochází z konce husitských válek. "Dřevo na stavbu bylo pokáceno v zimě 1436 až 1437, což nám prozradilo dendrochronologické datování - podle letokruhů - a mimoto má velmi cennou starou výmalbu," popsal Kuča.

V průvodci je u každé stavby popsán její vznik a vývoj, vnější podoba i konstrukce včetně vnitřního vybavení. Všechny stavby jsou přesně lokalizovány a vyznačeny v mapové příloze. Charakter Čech, Moravy a Slezska je z hlediska dřevěné sakrální architektury velmi odlišný, proto je abecední katalog staveb rozdělen podle historických zemí. Nechybí ani kvalitní fotografická ilustrace zmapovaných objektů.

V současnosti podle Kuči mnoho nových dřevěných kostelů nebo zvonic nevzniká, jejich historie ale prý není uzavřená. Je podle něj ale důležité, aby nové stavby citlivě navazovaly na tuzemskou tradici, nebo představovaly kvalitní díla moderní architektury. Takovým příkladem je kaple v Černé u Velkého Meziříčí z roku 2005. Nejhorší by podle Kuči bylo, kdyby nové stavby sklouzly do kýče a byly směšnou historickou napodobeninou.

(zdroj: ČTK)

Autor článku:
Zuzana Lášková

Související články

Další aktuality

Obnovujeme živobytí na severu Iráku

Charita Česká republika spustila v březnu 2020 nový projekt, jehož cílem je podpora živobytí zranitelných rodin jak v městských, tak venkovských částech provincie Ninive na severu Iráku. Soustředíme se na komunity kolem měst Karakoš, Karemlaš a Bartella 30 minut jihovýchodně od Mosulu a 50 minut severozápadně od Erbílu.
07.08.2020

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papež František v poselství, adresovaném prefektovi hirošimské prefektury Hidehikovi Juzakimu, pozdravil účastníky včerejšího vzpomínkového aktu, který se uskutečnil u příležitosti pětasedmdesátého výročí svržení atomové bomby na toto japonské město. Římský biskup se v listě srdečně obrací zejména k obětem, které bombardování přežily a jimž se v japonštině říká „hibakuša“.
07.08.2020

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila věroučnou nótu o slovech, kterými se udílí svátost křtu, a záporně odpověděla na dotaz, zda je platný křest udělený slovy: „My tě křtíme ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“; zároveň prohlásila, že v případě této změněné formulace je třeba křest vykonat správně znovu. Svatý otec František přijal toto rozhodnutí letos 8. června a nařídil jej zveřejnit.
06.08.2020

Maronitský patriarcha prosí o pomoc

Libanonský kardinál Béchara Boutros Raï požádal mezinárodní společenství o pomoc raněnému Libanonu. V textu nazvaném „Výzva ke státům světa“ volá po vytvoření zvláštního fondu pro Libanon pod záštitou OSN. Maronitský patriarcha zdůrazňuje, že hlavní město Libanonu je zničeno a v důsledku dvou obrovských explozí vypadá, jako by se jím přehnala válka. Stovky rodin naráz přišly o dům.
06.08.2020

Katolický týdeník: Sociální bubliny

Často slýcháme o problému sociálních bublin. Jde o názorově či věkově spřízněné skupiny, do nichž rádi zamíříme a pobudeme zde s ostatními. A rádi. Od přátel se leccos dozvíme, vzájemně si pomáháme, víme, že jsme si nablízku. Jenže platí to i v případě, kdy se ocitneme ve virtuálním světě - kde také máme své „přátele“?
06.08.2020