O čem píše KT č. 31/2015

Témata v novém čísle Katolického týdeníku? V různých podobách se věnují výročí 70 let od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, a to i v souvislosti se začínajícím skautským Jamboree, kde nechybí ani duchovní stopa. KT se též ohlíží za gestem, které nedávno vůči odsunutým Němcům učinil předseda lidovců P. Bělobrádek či píše o zajímavé formě pomoci zadluženému Řecku.
Publikováno: 29. 7. 2015 19:57

Pozdrav biskupa na jamboree. Mimořádná událost začíná tento týden v dalekém Japonsku. V době, kdy si svět připomíná 70 let od svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki, hostí země vycházejícího slunce světové setkání skautů. Svůj pozdrav jim zaslal i ústřední duchovní rádce skautů v ČR ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz.

Atomové výbuchy: nezměrné utrpení a ušetřené ţivoty. Třicet tisíc mrtvých. Takové byly na jaře 1945 japonské a americké ztráty při obsazení malého ostrůvku Iwodžima. Dobytí vlastního japonského souostroví mělo podle propočtů amerických stratégů stát několik milionů obětí. Tematická dvoustrana připomíná sedmdesát let od ničivého útoku Spojených států na Japonsko.

Šéf lidovců uctil oběti poválečného odsunu Němců. KT se ohlíží za gestem, které učinil místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Vlnu nevole, ale i uznání za morálně pevný postoj si vysloužil za uctění obětí poválečného odsunu Němců z tehdejšího Československa.

„Jezděte do Řecka!“ vyzvala s létem Caritas Italia. Nejen zahraniční hosté však mohou pomoci krachující zemi z krize. Více přináší zahraniční zpravodajství.

P. Ludvík Armbruster o svrţení bomb na Japonsko. V zemi vycházejícího slunce se usadil jen šestnáct let po válce. Spolupracoval s několika lidmi, kteří výbuch bomby přežili. Prožil v zemi půlstoletí svého života. Není povolanějšího člověka, s nímž bychom se mohli zamyslet nad tím, jak japonská společnost vnímala a vnímá „jadernou skutečnost“.

Perspektivy: O křesťanské buněčné stěně. Církev má být ve světě, a přitom ne ze světa. Jak si uchovat duchovní identitu křesťanské pospolitosti, a přitom být otevřen vůči dnešní době a jejím výzvám? Tato otázka nebyla nikdy naléhavější.
Při evangelizaci je třeba především naslouchat. Stojí v čele organizace, která koordinuje charismatickou obnovu v celé katolické církvi. Před třiceti lety založila s manželem evangelizační komunitu Sion. Nedávno Michelle Moran zavítala do ČR – jako host Katolické charismatické konference v Brně. KT s ní přináší rozhovor.

… a mnoho dalšího v aktuálním vydání KT ve vaší schránce nebo na www.katyd.cz.

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020