Jak se dnes žije řeholníkům?

Ocitáme se přibližně uprostřed Roku zasvěceného života, připomeňme si proto výzvy papeže Františka určené pro toto období. K tomu přinášíme také možnost nahlédnout do soukromí života několika řeholnic a řeholníků.

Jsme přibližně uprostřed Roku zasvěceného života. V církvi byl odstartován na první neděli adventní a potrvá až do 2. února 2016, kdy bude zakončen děkovnou vigilií a eucharistickou slavností ve Vatikánu na svátek Uvedení Páně do chrámu.

Papež František od tohoto období očekává reflexi nad řeholním životem, jak individuální, tak v samotných komunitách. Chce, abychom si kladli otázky ohledně toho, jaké jsou dnes požadavky Boha a lidstva, na které je třeba odpovídat. Stanovil pro tuto výzvu tři cíle: dívat se na minulost s vděčností, prožívat přítomnost se zápalem a obejmout budoucnost s nadějí. Těmto cílům se podrobně věnuje v Apoštolském listu všem zasvěceným osobám u příležitosti roku zasvěceného života, jenž je volně ke stažení (zde).

Papež František v tomto listu také vyzývá řeholníky a řeholnice, aby přinášeli radost a ukazovali na svém životě, že „Bůh dokáže naplnit naše srdce a udělat nás šťastnými, aniž bychom měli potřebu své štěstí vyhledávat někde jinde.“ Přeje si, aby řeholní komunity využívaly svého prorockého daru a jím „probouzely svět“ a aby usilovaly o růst ideálu bratrství mezi lidmi a živily společenství církve.

Od všech členů církve papež žádá, aby vyšli ze sebe a vydali se do životních periferií, všímali si lidí, kteří ztratili naději, kteří jsou opuštění, chudí. „Očekávám od vás konkrétní skutky - že přijmete uprchlíky, že budete blízcí chudým, tvořiví v katechezi, v hlásání evangelia, v uvádění do života modlitby. Očekávám tedy, že vaše struktury budou pružnější, že použijete své velké domy ve prospěch aktivit, které budou více odpovídat současným požadavkům evangelizace a charitativní lásky, že přizpůsobíte díla novým potřebám.“

V rámci Roku zasvěceného života vzniká mnoho projektů, také v České republice lze nalézt několik aktivit. Kromě různých publikací vydaných k tomuto tématu (např. Novéna zasvěcených osob k sv. Vojtěchovi) či organizovaných kulturních a umělecky zaměřených akcí (např. výstava Blázni pro Boha) vznikl také úspěšný dokumentární cyklus z dílny Arcidiecézního centra pro mládež Olomouc, jež každý měsíc zveřejňuje nový díl zaměřený na konkrétní téma odprezentované různými řeholníky z různých řádů (ke zhlédnutí zde).

Na základě článku o řeholním životě v 21. století, který jsme zpracovávali k tématu Roku zasvěceného života pro síť regionálních Deníků, jsme získali několik rozhovorů vybraných zástupců z různých řádů a kongregací, které bychom rádi zpřístupnili širší veřejnosti. Tomu odpovídá i způsob kladení prostých otázek, jež zaručují větší spontánnost odpovědí. Na našem facebookovém profilu budeme postupně zveřejňovat odpovědi na položené otázky, které prozradí alespoň kousek z toho, jak vypadá dnešní život řeholníků, a odkryjí něco z charismat jednotlivých řeholí. Uvádíme zde pro ukázku některé ze zajímavých odpovědí.

František Jakub Sadílek (františkán, 37)

Popsal byste některý ze svých nejzajímavějších pastoračních zážitků?
Jeden legrační, když jsem si jednou dal sraz s jednou paní, že se mnou potřebovala se poradit ohledně svého života a šli jsme si sednout k tomu do restaurace a asi po hodině hlubokého rozhovoru jsem zjistil, že ta paní čekala na někoho jiného a já taky. Že si v tu samou dobu na tom samém místě dal sraz jiný kněz s touto paní.

Alverna Mikotová (boromejka, 44)

Jaký je váš nejoblíbenější film?
Ostrov od Pavla Lungina, mám také ráda herce Richarda Gera.

M. Prokop (trapista, 41)

Jakou práci děláte nejraději?
Práci v lese. Stromy, které dnes kácíme, se sázely ještě za císaře pána a ty, které sázíme dnes, se budou kácet v příštím století. Je to práce, která vyžaduje to nejlepší z nás. Chvilkové nadšení zde neobstojí.

Bogdan Stępień (54, paulín)

Přemýšlíte někdy nad tím, jaké by to bylo mít rodinu?
Ne. Kvůli mé povaze to by nedopadlo dobře :) 

Martin Sedloň (oblát, 49)

Jaké jsou vaše koníčky a zájmy?
Nejblíže mám asi ke knihám a k hudbě. Mám dost rád zpívanou poezii, písničkáře. Mám i několik svých vlastních písní. Ale musím říci, že velmi účinně relaxuji také při řízení auta. Počet bodů radši nezjišťuji. Nechám se překvapit.

Lukasz Karpinski (piarista, 39)

Jak trávíte běžný den?
Základem každého dne jsou duchovní prvky: modlitba, mše svatá, duchovní služba ve farnosti. Pak je to administrativa spojená s chodem farnosti a řádové provincie v ČR. Je to čas na setkání s druhým člověkem. Ať už v komunitě nebo ve farnosti. Jako piarista spoustu svého času trávím s mladými lidmi: výuka ve škole, skupinky ve farnosti, neformální setkávání.

Andrea Hýblová (paulínka, 39)

Co jste si musela při vstupu do řádu odepřít a co jste naopak získala?
Musela jsem se naučit ráno vstávat! Do té doby jsem byla zvyklá po nocích žít a pracovat, zvl. když jsem byla v divadle. Ale to se srovnalo tak do tří měsíců. Myslela jsem, že si odepírám všechny mé umělecké kontakty a možnosti ještě divadelně působit. Jenže ono se mi to vrátilo v dobrém s úroky a ještě jsme se naučila filmové dramaturgii při práci na menších dokumentech. Získala jsem 2.400 sester na celém světě a to, že když někde s rodiči cestuji během dovolené, že máme různé záchytné body a možnosti, kde se na noc složit v „rodinném“ prostředí.