Soud dnes řešil kauzu obrazu Madony z Veveří

Obvodní soud pro Prahu 1 dnes (pátek 7. srpna 2015) rozhodl, že Národní galerie by měla vydat církvi obraz Madony z Veveří. Ve věci restitučního nároku Římskokatolické farnosti Veverská Bítýška vůči gotickému deskovému obrazu Madony z Veveří proběhla během uplynulého roku řada jednání mezi statutárními zástupci Biskupství brněnského a Národní galerie v Praze i mezi právními zástupci obou stran. Tato jednání však nevedla ke shodě v hodnocení souvisících dokumentů a ke sjednocení stanovisek obou stran. Po dohodě právních zástupců byla proto dne 13. února 2015 předložena záležitost ke končenému rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Publikováno: 7. 8. 2015 20:45

Brno/Praha (AKTUALIZOVÁNO 24. 8.): Patrně průlomové rozhodnutí vydal Obvodní soud pro Prahu 1 v pátek 7. srpna 2015, když rozhodl, že Národní galerie v Praze je povinna vydat Římskokatolické farnosti Veverská Bítýška gotický obraz Madona z Veveří. Toto rozhodnutí je významné proto, že je první ve věci tzv. církevních restitucí movitých věcí, navíc u takto významné památky mimořádného významu, zapsané v seznamu národních kulturních památek.

Jak přibližuje právní zástupce Římskokatolické farnosti Veverská Bítýška  JUDr. František Severin: „Obraz z poloviny 14. století věnoval církvi markrabě moravský Jan Jindřich ve druhé třetině 14. století a v kapli Nanebevzetí Panny Marie u hradu Veveří byl umístěn do poloviny třicátých let 20. století. Poté co byl vystaven na výstavě gotického umění v Moravském zemském muzeu, byl přímo z výstavy po jejím skončení v roce 1936 převezen do Prahy za účelem restaurování, a posléze jej darovalo´ ministerstvo zemědělství v roce 1958 Národní galerii v Praze, která z tohoto darování odvozovala své vlastnictví.“ˇ

JUDr. Severin však prokázal soudu, že církev nikdy vlastnictví k obrazu nepozbyla, a že tedy došlo k naplnění podmínek zákona o církevních restitucích, dle kterého je stát povinen vydat majetek, který si „převzal nebo ponechal bez právního důvodu“. „Pokud Národní galerie v Praze v průběhu soudního řízení tvrdila, že stát nabyl vlastnictví obrazu již v roce 1925, když stát odkoupil od barona Moritze Arnolda de Foresta vlastnictví panství Veveří a Rosice, pak neunesla důkazní břemeno tohoto tvrzení, že současně s tímto panstvím získala i vlastnictví obrazu Madony. Již v roce 1933 Moravsko-slezská finanční prokuratura, státní orgán na úrovni současného Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, totiž písemně osvědčila, že předmětný obraz není součástí kaple a nesdílí tedy vlastnická práva ostatních nemovitostí zakoupeného panství, naopak že obraz je po dobu mnoha desetiletí veden v inventářích farnosti,“ doplňuje Severin.

Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 není pravomocné, Národní galerie se proti němu odvolá k Městskému soudu v Praze.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020