Irácký arcibiskup: Mnoho rodin čeká, až vyvolají jejich číslo

Rok po dramatických událostech, kdy bylo na 120 tisíc křesťanů na Ninivské planině vyhnáno ze svých domovů, popisuje chaldejský arcibiskup Bašár Warda aktuální situaci svých věřících i naléhavé výzvy, které před nimi stojí.

Erbíl: „Od léta loňského roku opustilo Irák již více než 5000 rodin. (…) Mnoho z nich jednoduše čeká, až vyvolají jejich číslo. Nachází se v Jordánsku, Libanonu a Turecku a jejich budoucnost spočívá v nejasném očekávání.“ Tato slova píše arcibiskup Erbílu Bašár Warda na stránkách kongregace redemptoristů.

V červenci roku 2014 byli křesťané z Ninivské planiny přinuceni opustit své domovy kvůli nepřijatelným podmínkám, které zde nastolil Islámský stát. Na cestu, na níž se vydali v noci, si kromě oblečení často nemohli vzít nic jiného. Pěšky uprchlo do severnějšího Kurdistánu zhruba 120 tisíc lidí.

V Erbílu žijí v provizorním bydlení, mnohdy ve stanech. „Zda se budou moci vrátit do svých domovů, není zcela jisté. Tito křesťanští utečenci se často ze zpráv dozvídají o rabování svých domů nebo o jejich zničení kvůli vojenským operacím,“ popisuje situaci Mons. Warda v druhém textu, který publikovala na svých stránkách Konference biskupů Slovenska.

Mnoho rodin přitom již ze země uprchlo. Podle arcibiskupa je jejich odchod na jednu stranu pro zdejší církev bolestivý, na druhou stranu je tento krok zcela pochopitelný, neboť církev samotná není schopna zaručit základní bezpečnost. „My, kteří jsme součástí církevní hierarchie, jsme velmi často pokoušeni povzbuzovat své farníky, aby zde zůstali a v této mimořádné zemi udržovali živou Kristovu přítomnost. Ve skutečnosti ale já i mí spolubratři biskupové a kněží nemůžeme dělat nic jiného, než radit mladým matkám a otcům, aby vše pečlivě zvážili a dlouze a intenzivně se modlili, než učiní toto momentální a možná i nebezpečné rozhodnutí,“ píše Warda. 

Irácký arcibiskup také vyzývá k modlitbám za uprchlíky na celém světě a v Iráku. Současně doporučuje využívat osobních kontaktů a sociálních sítí, aby se zvýšilo povědomí o riziku přežití křesťanů v Iráku. „Neustále opakuji, a říkám to nahlas, že naše podmínky k životu, jakožto historického společenství, již nejsou v našich rukou. Budoucnost přijde, ať tak či onak, a pro nás to znamená čekat, jaký druh pomoci (vojenské, humanitární) přijde.“

V mezičase se místní církev snaží zajistit alespoň nejzákladnější podmínky k životu: za pomoci dárců zřídila příbytky v kostele a přilehlých místnostech, školách, nedostavěných budovách či stanech, pronajala si také domy, v nichž může bydlet po 20-30 lidech. Kvůli blížící se zimě si chce diecéze také pronajmout domy v celé provincii, do nichž umístí 2000 rodin a 1700 karavanů. „Nyní mají všichni naši uprchlíci alespoň částečně trvalý příbytek. Je to velmi vzdálené ideálu, avšak je to jistě lepší než počáteční stany a neúplná přístřeší,“ píše Mons. Warda.

Církev také otevřela dvě zdravotní střediska, která poskytují bezplatnou zdravotní péči. Zde pracuje 12 lékařů jako dobrovolníci. „Jelikož jsme přesvědčení, že analfabetismus a neznalost, jsou nejnebezpečnějším nepřítelem v dlouhodobém horizontu, kterému zde, na Blízkém východě čelíme, (…) snažíme se také pomoci našim studentům dokončit jejich studia,“ uzavírá svůj text arcibiskup Erbílu.

(foto: www.ado.cz)