Petrovské věže stojí 110 let

Osmdesát čtyři metry, 124 schodů. Před 110 lety, 28. října 1905, požehnal tehdejší brněnský biskup Pavel Huyn dva kříže, které pak byly vztyčeny na nově dobudované věže katedrály na Petrově. Na oslavu letošního výročí je zvána široká veřejnost, pro kterou dómský farář P. Pavel Konzbul nabídl ve středu 28. října 2015  od 11.00 do 18.00 hodin vstup na věže jedné z hlavních  brněnských dominant zdarma.
Publikováno: 22. 10. 2015 15:21

Brno: Myšlenka na realizaci nové věže napadla biskupa Karla Nöttiga v době, kdy se blížilo sté výročí založení brněnského biskupství (založeno 5. 12. 1777). Uvažoval o novostavbě mohutné věže, neboť ta dosavadní při severním průčelí lodi se mu nejevila dostatečně vznosná. Vyzval proto věřící ke sbírce na stavební fond (sám na stavbu věže posléze odkázal 25 000 zlatých) a zadal její projekt renomovanému diecéznímu staviteli, profesoru německé techniky v Brně, Augustu Prokopovi. Ten po rozsáhlém stavebním průzkumu katedrály, při němž také odkryl základy předchozích staveb, a po konzultaci se stavitelem svatoštěpánského dómu ve Vídni Friedrichem Schmidtem navrhl vybudování 111 metrů vysoké věže předstupující v ose západního průčelí lodi. Tím byl odstartován dlouholetý spor o novou podobu katedrály.

Počátkem roku 1901 byla vypsána - bez ohledu na schválenou novostavbu věže v průčelí kostela – nová ideová soutěž na celkovou rekonstrukci zbývající části chrámu. V ní zvítězila myšlenka dvojvěží, jak ji navrhl vídeňský architekt August Kirstein. Podle jeho návrhu byly 81 metrů vysoké věže dostavěny v letech 1904–1905. Celkem do soutěže bylo podáno 42 návrhů.

Kirsteinovým zástupcem byl na stavbě architekt Oscar Unger, stavitel se jmenoval Martin, polír Rambousek, kamenické práce prováděl Eduard Houser. Modely všech soch v poloviční velikosti zhotovil profesor Kastner s vídeňskými sochaři Mittereiterem a Dworschakem. Sochařské práce realizovala firma Jaroslava Leo Urbana z Olomouce, s výjimkou znaku biskupa Huyna na východní straně jižní věže, který zhotovili bratři Ducháčkové z Prahy.

Výška věží činí 81 metrů, výška křížů 2,3 m, jejich rozpětí 2,0 m, průměr báně 0,85 m. Umělecky kované kříže dodal Augustin Čepl z Vídně. Báň v ohni pozlatil pasíř Antonín Jager. Ve věžích byla zhotovena železná stolice, na níž byl přidán nový pátý zvon. Do obou věží byly umístěny věžní hodiny, kde hodinový stroj byl již elektricky poháněn. Na věže byl osazen hromosvod.

V roce 2004 byl změněn  systém zvonění na tzv. lineární zvonění a velký zvon dostal nové srdce.  Věžní hodiny  mají nový pohon i převody a stroj na Frankfurtský signál, bylo provedeno zlacení ciferníků a ručiček hodin (2003).

V současné době jsou pro veřejnost věže katedrály zpřístupněné a ročně využívají vyhlídky z nich tisíce turistů i obyvatel města.

(foto: Libor Teplý)

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020