Včera (26. září 2015) František, jako první papež v historii, stanul před Kongresem Spojených států amerických. Připomenul čtyři významné historické osobnosti Ameriky, věnoval se tématům sociální spravedlnosti, migrační problematice i rodině.
Washington D. C.: Papež František, tentokrát v roli hlavy státu Vatikánu vystoupil před Kongresem Spojených států amerických. Jedná se o významnou událost, protože před Kongresem vystoupil František jako vůbec první papež v historii.
Hned po úvodní Františkově větě, ve které označil USA za zemi odvážných lidí, sklidil první z mnoha potlesků ve stoje. Nejprve hovořil k samotným členům Kongresu, o jejich odpovědnosti vůči spoluobčanům, které zastupují. Základem jejich činnosti je podle Františka vždy péče o lid. Poslání politiků se podle něho velmi výstižně odráží ve vzoru Mojžíše: „Na jedné straně jako patriarcha a zákonodárce izraelského národa symbolizuje potřebu národa udržovat živé vědomí jednoty prostřednictvím spolehlivých zákonů. Na straně druhé nás postava Mojžíše vede bezprostředně k Bohu a k důstojnosti člověka.“ A shrnul poslání členů Kongresu do úkolu „chránit Boží podobu v každé lidské tváři“.
Zbytek projevu věnoval vzpomínce na čtyři významné osobnosti Ameriky: Abrahama Lincolna, Martina Luthera Kinga, Dorothy Dayovou a Thomase Mertona, již dokázali zformovat hodnoty, které přetrvávají dodnes.
František vyzval k tomu, abychom i v dnešní nelehké době plné konfliktů či nenávisti, čerpali z duchovního dědictví, které je tak bohaté. Varoval před různými formami fundamentalismu a extremismu: „Je zde však také jiné pokušení, před nímž musíme být obzvláště na pozoru. Je to zjednodušující redukcionismus, který vidí pouze dobro nebo zlo, nebo spravedlivé či hříšníky. Svět se svými otevřenými ranami od nás vyžaduje, abychom se postavili veškerým formám polarizace, které nás staví na tu či onu stranu.“ Podle Františka musíme usilovat o rovnováhu, která je ovšem velmi křehká.
„Naše odpověď musí být odpovědí naděje a uzdravení, míru a spravedlnosti. Vyžaduje se od nás odvaha a inteligence, abychom vyřešili mnoho geopolitických a ekonomických krizí. Důsledky nespravedlivých struktur a činů jsou i v rozvinutých zemích příliš zjevné. Musíme si klást jako cíl navracet naději, napravovat křivdy, dodržovat závazky a právě tak šířit blahobyt jednotlivců a národů. Musíme kráčet společně kupředu v novém duchu bratrství a solidarity a velkoryse spolupracovat na společném dobru,“ řekl papež.
Posléze Svatý otec přešel k tématu uprchlické krize, které dnešní svět čelí, a vyzval k pomoci všem, kteří hledají nový domov a lepší podmínky pro život svých dětí. Upozornil, že většina z nás byla kdysi cizinci: „Mluvím k vám o tom jako syn přistěhovalců a s vědomím toho, že mnoho z nás jsou potomci přistěhovalců. Bohužel práva těch, kdo tu byla dlouho před námi, nebyla respektována. Chtěl bych znovu ujistit tyto rody a národy o své nejvyšší úctě a uznání. První kontakty byly často bouřlivé a násilné. Těžko však můžeme posuzovat minulost podle kritérií současnosti. Kdy se na nás cizinec mezi námi obrací s prosbou o pomoc, nemůžeme opakovat hřích minulosti. (...) Musíme vychovávat nové generace tak, aby se neobraceli zády k druhým. Neustále se musíme vztahovat k druhým, odmítat nepřátelskou mentalitu, vytrvale se snažit dávat ze sebe to nejlepší.“
Podle Františka je běžné, že se lidé často stěhují do vyspělejších zemí v naději na lepší život. „Což také my nehledáme pro své děti totéž? Jejich počet nás nesmí zaskakovat. Musíme je vnímat jako lidské osoby, vidět jejich tváře, naslouchat jejich příběhům a snažit se co nejlépe odpovědět na jejich situaci. Měli bychom se vyhnout dnes všudypřítomného pokušení skartovat všechno, co působí potíže.“
Když František hovořil o tématu lidské důstojnosti, sociální spravedlnosti a posvátnosti života, zdůraznil své snahy o zrušení trestu smrti na celém světě. Dále vzpomněl na chudé, již se ocitají v bludném kruhu, abychom na ně nezapomínali a hledali východiska z chudoby a hladomoru. Vyzval k péči o přírodu a k zastavení obchodu se zbraněmi.
Na závěr promluvy se František neopomenul zastavit u tématu rodiny. S dnešní době se rodina ocitá v krizi; je zpochybňována zvenku i zevnitř. Na mladé je vyvíjen nátlak, aby rodiny vůbec nezakládali. Proto také papež ukončí svou několikadenní návštěvu Spojených států amerických zapojením se do programu Světového setkání rodin ve Filadelfii, jehož smyslem je právě vyzdvihnout bohatství a krásu rodinného života.
František pak ještě zavítal do washingtonské farnosti svatého Patrika a setkal se s tamními bezdomovci a chudými rodinami.
Dnes Svatý otec navštíví hlavní sídlo OSN, u příležitosti 70. výročí založení této organizace.
(foto: CNS/Paul Haring)