Kardinál Erdö představil témata biskupské synody

Během zahájení biskupské synody o rodině představil kardinál Péter Erdö témata, která vyplynula z přípravného dokumentu Instrumentum laboris a na jejichž základě budou probíhat synodní jednání. Zmínil například pomoc rodinám v krizi, otázku týkající se rozvedených katolíků, pastoraci lidí s homosexuální orientací či problematiku ochrany života.

Vatikán: Příprava na manželství, nízká porodnost, pomoc rodinám v krizi, otázka civilních sňatků a rozvedených katolíků. To jsou některá témata zmíněná kardinálem Péterem Erdö během zahájení biskupské synody věnované rodině. V úvodní zhruba hodinové řeči shrnul maďarský církevní představitel nejdůležitější body přípravného dokumentu Instrumentum laboris, na jehož základě budou probíhat synodní jednání. Církev se má – stejně jako Ježíš – dívat zrakem, „jenž není pohledem sociologa nebo fotoreportéra, neboť on [Ježíš] se vždy dívá očima srdce“, a zakoušet soucit a učit Boží slovo.

Ve třech blocích, které kopírují části Instrumentum laboris, shrnul kardinál Erdö současnou situaci rodin a její kontext, dále Boží plán s manželstvím a rodinou a konečně cesty, jimiž se může církev ubírat.

Kontext rodin: Průmyslová revoluce, vliv migrace a útěk od institucí

Mnohé rodiny jsou dnes podle úvodní synodní zprávy zasaženy migrací, a to jak z důvodů hledání práce, tak i kvůli válkám nebo klimatickým změnám. Rodiny i jednotlivci jsou však takto vytrženi ze sítě společenských vazeb, v nichž dosud žili. V mnoha zemích děti opouštějí své rodiče, když se kvůli práci stěhují do zahraničí.

Průmyslová revoluce 19. století přispěla ke změně vnímání práce. Zatímco práce v zaměstnání nabyla důležitosti, málokdy dochází k ocenění „velmi důležitých prací jako výchova dětí, asistence nemocným a starým lidem doma“.
Jak také kardinál Erdö uvádí, společnost prochází „antropologickou proměnou“, která se vyznačuje nedůvěrou a útěkem od institucí včetně manželství. To se projevuje i v nárůstu počtu rozvodů a chybějící odvaze přijmout zodpovědnost. „Jestliže je jediným cílem cítit se dobře v danou chvíli, potom minulost ani budoucnost se nezdá důležitá. Nejen to. Objevuje se určitý obecný strach z budoucnosti, neboť co když se jednou nebudeme cítit dobře? Zdá se proto nebezpečná i definitivní volba ve věci zaměstnání nebo rodiny,“ shrnul obavy některých lidí Erdö.

Individuální práva a společenství

Současně roste uplatňování osobních práv, které jsou však odděleny od společenského kontextu člověka, jakoby byl člověk jen nějakou izolovanou jednotkou bez vztahu k okolí. Maďarský představitel v této souvislosti citoval výzvu Benedikta XVI. k prohloubení takového pojetí lidských práv, jež dokáže spojit osobní i komunitní rozměr.

Citová nezralost a teorie týkající se lidské identity

Podle úvodní zprávy biskupské synody se u mnoha lidí ve vztazích vyskytuje citová nezralost, která je v první řadě způsobena nepřítomnosti rodičů u dětí.

Dokument také připomíná moderní teorie, v nichž je osobní identita a citová intimita odtržena od biologické rozdílnosti mezi mužem a ženou. Současně chtějí někteří lidé přiznat titul manželství párům utvořeným nezávisle na jejich sexuální rozdílnosti. „Zmatení dává vztah mezi pohlavní rozdílností, plozením a lidskou identitou do rukou individualistické volby,“ uvádí Erdö a cituje papeže Františka, podle kterého „odstranění rozdílnosti (…) je problémem, nikoliv řešením“.

Ježíš a manželství

Druhá část zprávy se věnuje Božímu plánu s rodinou. Člověk je stvořen podle Božího obrazu, avšak nejen sám muž nebo sama žena, nýbrž i muž a žena jako pár. Rozdíl mezi mužem a ženou nemá způsobovat podřízenost nebo protichůdnost jednoho vůči druhému, nýbrž společenství a možnosti předávání života.

Ježíš v evangeliu potvrzuje nerozlučitelnost manželství. Ta však podle kardinála Erdö nemá být chápána jako břemeno, nýbrž jako dar určený dvěma lidem.

Ježíšův pohled je plný milosrdenství, které se zakládá na pravdě. Tento „pravý význam milosrdenství“ vedl lidi, kteří se s ním setkali, k pokání a obrácení.

Úvodní zpráva biskupské synody se také věnuje duchovnímu rozměru rodiny. Víra „umožňuje objevit velké povolání, povolání k lásce, a zajišťuje, že na tuto lásku je možné se spolehnout, že stojí za to se jí odevzdat, neboť její základ spočívá na věrnosti Boží, která je silnější než jakákoliv naše křehkost.“

Utvoření rodinných společenství

Třetí část úvodní zprávy se věnuje cestám, jimiž se může církev ubírat. Prvním bodem je příprava na manželství, které mají být obohacené o důraz na duchovní a církevní rozměr. Do přípravy by měly být více zapojeny další manželské páry.

Kardinál Erdö podtrhuje vznik rodinných skupin, které se budou pravidelně setkávat a prohlubovat svou víru: „Utvoření takových skupin rodin je, zdá se, znamením časů. (…) Jako naléhavý a fascinující úkol se jeví, aby vytváření takových skupin bylo podporováno ve všech diecézích.“

Zpráva také vyzývá ke „konverzi“ jazyka, aby měl pro posluchače reálný význam. Současně vyzývá k formaci kandidátů kněžství a pastoračních pracovníků, již se budou věnovat rodinám, k „citové a psychické zralosti“.

Zraněné rodiny: Milosrdenství a přijetí v pravdě

Církevní společenství je povinno pomáhat zraněným rodinám a projevovat vůči nim milosrdenství v pravdě.

Partnerům, kteří by mohli uzavřít svátostný sňatek, avšak z nějakého důvodu zůstávají nesezdaní, se skrze osobní vztahy a zdravou pedagogii může otevřít cesta k přiblížení se k Božímu plánu.

Rozvedeným a podruhé nesezdaným lidem může církev pomáhat na cestě odpuštění a možného smíření, stejně jako být nápomocna dětem, které jsou často oběťmi těchto situací. Podle zprávy je důležité, aby – přinejmenším na diecézní úrovni – vznikla poradenská centra, která mohou být manželům oporou během krize i po ní. Stejně tak je vhodné zřídit poradenství pro ty, kdo potřebují vyjasnit otázku platnosti svého manželství.

Ve vztahu k rozvedeným a znovu sezdaným katolíkům je podle kardinála Erdö nutné milosrdné doprovázení, které však nezpochybní pravdu o nerozlučitelnost manželství. V úvodní zprávě se kardinál vyslovuje proti možnosti, aby tito křesťané mohli přistupovat ke svátosti eucharistie, nikoliv kvůli ztroskotání prvního manželství, nýbrž kvůli soužití s druhým partnerem. Celá otázka však podle něj vyžaduje hlubší reflexi.

Úvodní zpráva se také obšírněji věnuje tzv. cestě pokání, která musí být podle něj dále prohloubena.

Pastorace lidí s homosexuální orientací

V otázce rodin, v nichž žijí lidé s homosexuální orientací, i samotných těchto osob úvodní zpráva uvádí, že musí být přijati s respektem a jemností. Je vhodné, aby jim byla v pastoračních programech věnována náležitá pozornost.

Současně však udáví, že neexistuje „žádný základ pro připodobňování nebo stanovení analogií, ani vzdálených,“ mezi homosexuálními svazky a Božím plánem s manželství a rodinou.

Ochrana života

Aby mohla být lidská láska prožívaná v plnosti, potřebuje být bezpodmínečně otevřená vůči životu. Na tomto základě lze hovořit o vhodném vyučování přirozených metod plánování rodičovství. Podle dokumentu je třeba nově objevit poselství encykliky Pavla VI. Humanae vitae.

Kardinál Erdö také uvádí, že člověk je v současnosti často chápán jako „věc určená ke konzumaci“, kterou lze využít a zahodit. Děje se tak i během „dramatu potratů“ nebo při eutanázii. Církev naopak potvrzuje, že lidský život je nedotknutelný od narození do přirozené smrti. Co se týká počátku lidského života, církev nabízí poradenství těhotným ženám, podporuje svobodné matky, pomáhá opuštěným dětem a ženám, které prošly potratem a uvědomily si pochybení.

Každý člověk má právo na přirozenou smrt, přičemž je třeba se vyhnout eutanazii na jedné straně a neúměrnému prodlužování života na straně druhé. Ve chvílích utrpení a smrti se člověk nesmí cítit sám.

Závěr své zprávy věnoval maďarský kardinál výzvě vzdělávání a evangelizace. „Aby církev vzala vážně výzvu rodin, musí se obrátit a stát se více živou, osobnější, komunitnější i na úrovni farností a malých společenství,“ uvedl kardinál Erdö v závěru své úvodní zprávy.

(foto: Daniel Ibanez/CNA)