Ježíš přišel i kvůli mně, hříšníkovi, říká stoletý kardinál

12. 10. 2015 Rubrika: Zahraniční
Ve středu 14. října 2015 se dožívá sta let Loris Francesco Capovilla, osobní sekretář svatého Jana XXIII. V rozhovoru, který u této příležitosti publikovala agentura SIR, komentuje současné dění v církvi a přibližuje svůj pohled na víru.

Sotto il Monte Giovanni XXIII: „Nemůžu zapomenout, že Ježíš řekl: ´Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky.´ Přišel tedy kvůli mně a kvůli každému z mých bratří a sester, které objímám od jednoho konce světa až na druhý.“ Takto odpovídá na jednu z otázek nejstarší kardinál na světě, Loris Capovilla, který se ve středu 14. října 2015 dožívá sta let.

Zažil devět papežů, Janu XXIII. dělal osobního sekretáře. Již dvakrát jej ztvárnili herci v televizních filmech o „Dobrém papeži“. Zblízka také zažil proměnu II. vatikánského koncilu. V rozhovoru pro agenturu SIR se zamýšlí, jak se církev za posledních sto let proměnila: „Je to krásný moment dějin církve a lidstva. Moje mysl je plná pokoje a naděje v bratry a sestry z celého světa. Jakkoliv soudí lidé, společnost urazila kus cesty a církev také. Církev, která mě pokřtila – a je tomu již sto let – je ta jistá, avšak s jedním velkým rozdílem: otevřela oči a prostor ve svém srdci“.

I když žije v rodišti Jana XXIII. v severní Itálii, stále sleduje probíhající jednání biskupské synody, která se v těchto dnech v Římě věnuje tématu rodiny. „Celý život jsem byl poslušný, i v malých otázkách, křesťanské tradici. Přijal jsem z rukou těch, kdo šli přede mnou, jejich zkušenost, jejich vzpomínky a příklady. Nic z toho, co činím já, malý člověk, není bezchybné, protože já nejsem božstvo, ale ubohé stvoření. Zůstáváme lidmi, i ti, kdo udělali velké věci nebo prolili pro církev svou krev. V životě každého z nás jsou stíny: v nás všech, bez výjimky,“ uvažuje.

Druhý vatikánský koncil je podle stoletého kardinála krokem vpřed, stejně jako tomu byl 1. vatikánský koncil, tridentský, nicejský nebo vůbec první sněm apoštolů v Jeruzalémě. „Ten uzavírají slova apoštola Petra, který od Ježíše přijal veškerou moc: ´Rozhodli jsme se, Duch svatý a my…´ Toto je kolegialita a bratrství. V to vkládám svou naději a důvěru,“ dodává.

Loris Capovilla je přesvědčen, že každý má své chyby a lidi není možné dělit na dobré a zlé: „Pro mě nejsou dobří a zlí. Lidé jsou bratři a sestry. Jestliže jsou dobří, jsem rád. Pokud mají chyby a musíme na to poukázat, musíme to dělat bez zášti nebo strachu. Jako tisknu ruku dítěti, stejně ji tisknu i každému člověku. Každý muž je mým bratrem, každá žena mou sestrou.“

Lorise Capovillu zařadil papež František v loňském roce do kardinálského sboru. Nyní je nejstarším člověkem z těch, kdo mají papeži pomáhat ve vedení církve. Stále si je však vědom, že Bůh otevírá Boží království pokorným: „Jsem rád, že jsem byl stvořen, pokřtěn, a že jsem udělal, co jsem měl. Vzpomínám si na podobenství o celníkovi, který vstupuje do chrámu, zastavuje se v určité vzdálenosti a nemá ani odvahu zvednout oči k oltáři. Ve své pokoře odchází ospravedlněn, na rozdíl od farizeje, který říká, že zachovává zákon a je mu věrný.“  

(foto: Ricardo Ciccone)

Autor článku: Ondřej Mléčka