František: Co znamená pro církev konec biskupské synody?

V závěru jednání biskupské synody se v sobotu (24. října 2015) večer k přítomným obrátil papež František, který shrnul přínos uplynulých jednání.
Publikováno: 25. 10. 2015 1:56

Vatikán: "Ukončit synodu znamená pro církev vrátit se skutečně ke 'společnému putování', abychom nesli do každého místa na světě, do každé diecéze, do každého společenství a každé situace světlo evangelia, objetí církve a podporu Božího milosrdenství." Těmito slovy se obrátil k účastníkům biskupské synody papež František při zakončení posledního společného zasedání. Krátce předtím biskupové schválili závěrečnou zprávu dvoutřetinovou většinou ve všech jejich 94 bodech.

"Když jsem sledoval práce synody, položil jsem si otázku: co bude znamenat pro církev ukončení této synody věnované rodině?" začal František svůj projev, v němž postupně nabízel některé odpovědi.

Konec synody podle něj neznamená uzavření všech témat souvisejících s rodinou ani nalezení vyčerpávajících řešení všech těžkostí, jež ohrožují rodinu. Znamená však vržení světla evangelia na tyto těžkosti, jejich prozáření "radostí z naděje" a pozorné zkoumání a řešení "beze strachu nebo strkání hlavy do písku".

Konec synody znamená také výzvu ke všem, aby pochopili důležitost nerozlučitelného manželství mezi mužem a ženou. Současně znamená "vyslechnutí hlasů rodin a pastýřů, kteří přišli do Říma a nesli na ramenou těžkosti i naděje rodin, jejich bohatství i výzvy z každého koutu světa".

Synoda podle Františka znamená četbu skutečnosti Božíma očima, aby se v srdcích lidí "zapálil a svítil plamen víry v dějinném momentu ztráty odvahy a sociální, ekonomické a morální krize a převládající negativity".  Neustálou výzvou církve je hlásat evangelium současnému člověku a chránit rodinu před všemi ideologickými i individualistickými útoky.

Synoda však znamená i "odhalení uzavřených srdcí, která se často skrývají dokonce za církevním učením nebo za dobrými úmysly, a přitom sedí na Mojžíšově stolci a soudí, někdy s povýšeností a povrchností, těžké případy zraněných rodin". Je však třeba uvědomit si, že církev je také církví chudých v duchu a hříšníků, kteří hledají odpuštění, nejen svatých a spravedlivých.

"Aniž bychom upadli do nebezpečí relativismu nebo démonizace druhých, zkoušeli jsme plně a odvážně obejmout dobrotu a milosrdenství Boha, který překonává lidské propočty a netouží po ničem jiném, než aby byli všichni lidé spaseni. Takto jsme chtěli vložit synodu do kontextu Svatého roku milosrdenství," řekl také František, který právě tématu milosrdenství a obrácení věnoval druhou část promluvy.

Synodní zkušenost podle papeže také umožnila lépe pochopit, že opravdovými obhájci učení nejsou ti, kdo brání jeho literu, nýbrž ducha; nikoliv ideje, nýbrž člověka; nikoliv znění předpisu, nýbrž nezištnost Boží lásky a jeho odpuštění. To v žádném případě neznamená snížit hodnotu znění předpisů nebo Božích zákonů, které jsou "dobře definovány církevním učením". Avšak znamená to uznat velikost Boha, který s lidmi nejedná podle jejich zásluh a skutků, nýbrž jedině podle svého milosrdenství. "Znamená to překonat neustálé pokušení staršího bratra [z podobenství o Marnotratném synu]. Znamená to docenit více zákony a přikázání, která jsou pro člověka a ne naopak," řekl papež

"První povinností církve není rozdělovat odsouzení a exkomunikace, nýbrž hlásat Boží milosrdenství, volat k obrácení a přivést všechny lidi ke spáse Pána," řekl také papež.

Citoval přitom slova, která pronesl papež Pavel VI. v roce 1968: "Můžeme pomýšlet na to, že každý náš hřích nebo útěk od Boha v něm zažehne plamen intenzivnější lásky, touhu nás získat nazpět a znovu nás zasadit do svého plánu spásy (...) Bůh, v Kristu, se ukazuje jako nekonečně dobrý (...) Bůh je dobrý. A nejen v sobě samém. Bůh je - říkáme to a pláčeme přitom - dobrý k nám. On nás miluje, hledá, myslí na nás, zná nás, inspiruje nás a očekává: On bude - jestliže se to tak dá říci - šťastný v den, kdy se obrátíme nazpět a řekneme: Pane, ve své dobrotě nám odpusť. Naše kajícnost se tak stane Boží radostí."

Obsahu závěrečného dokumentu synody o rodině, který se skládá z 94 odstavců, budeme věnovat pozornost v nejbližších dnech. Rádi bychom se tak vyhnuli zjednodušení, která se někdy již nyní objevují v agenturních zprávách.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Sbírka v olomoucké arcidiecézi překročila rekordních 30 milionů

Tříkrálová sbírka na území olomoucké arcidiecéze již předčila dosavadní rekord a překročila hranici 30 milionů korun. V kasičkách, s nimiž koledníci vyšli na začátku ledna do ulic Olomouckého, Zlínského a části Pardubického a Jihomoravského kraje, dosud bylo 31,8 milionu korun. Zbývá přitom ještě sečíst půldruhého procenta. Loni koledníci vybrali 29,8 milionu korun a šlo o nejvyšší částku od založení sbírky v roce 2000. ČTK to zjistila z údajů charity na www.trikralovasbirka.cz.
21.01.2020

Česká křesťanská akademie oslavila 30 let trvání

Česká křesťanská akademie (ČKA) vznikla jako první nezávislá ekumenická instituce na počátku roku 1990; navázala na činnost křesťanských bytových seminářů v době komunismu. Jejím posláním je podporovat dialog mezi církvemi a společností, vnitrocírkevní dialog, ekumenický a mezináboženský dialog a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech. Dnes má ČKA 1110 členů, 68 místních skupin po celé České republice, 11 odborných sekcí a několik kolektivních členů (jako je Asociace katolických lékařů, Společnost pro církevní právo, Vysokoškolské katolické hnutí apod.)
21.01.2020

Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané

„Být křesťanem, knězem a biskupem je zdarma Bohem daný dar,“ kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. „Být svatým znamená opatrovat bezplatnost tohoto vyvolení,“ konstatoval.
21.01.2020

Fotogalerie: Ekumenická slavnost v Praze v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů 20. ledna 2020

V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů se v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích uskutečnila ekumenická slavnost za účasti českých a moravských biskupů a představitelů křesťanských církví. Předsedal Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK; kázal Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda ERC. Foto: Jakub Šerých, Člověk a Víra
21.01.2020

Papež k Centru Simona Wiesenthala: Nikoli řešení silou, nýbrž cesta sbližování

Spojuje nás přání přivádět svět k většímu respektu vůči lidské důstojnosti, která náleží každému člověku rovným dílem a nezávisí na jeho původu, náboženství a společenském postavení.
20.01.2020