František: Co znamená pro církev konec biskupské synody?

V závěru jednání biskupské synody se v sobotu (24. října 2015) večer k přítomným obrátil papež František, který shrnul přínos uplynulých jednání.
Publikováno: 24. 10. 2015 23:56

Vatikán: "Ukončit synodu znamená pro církev vrátit se skutečně ke 'společnému putování', abychom nesli do každého místa na světě, do každé diecéze, do každého společenství a každé situace světlo evangelia, objetí církve a podporu Božího milosrdenství." Těmito slovy se obrátil k účastníkům biskupské synody papež František při zakončení posledního společného zasedání. Krátce předtím biskupové schválili závěrečnou zprávu dvoutřetinovou většinou ve všech jejich 94 bodech.

"Když jsem sledoval práce synody, položil jsem si otázku: co bude znamenat pro církev ukončení této synody věnované rodině?" začal František svůj projev, v němž postupně nabízel některé odpovědi.

Konec synody podle něj neznamená uzavření všech témat souvisejících s rodinou ani nalezení vyčerpávajících řešení všech těžkostí, jež ohrožují rodinu. Znamená však vržení světla evangelia na tyto těžkosti, jejich prozáření "radostí z naděje" a pozorné zkoumání a řešení "beze strachu nebo strkání hlavy do písku".

Konec synody znamená také výzvu ke všem, aby pochopili důležitost nerozlučitelného manželství mezi mužem a ženou. Současně znamená "vyslechnutí hlasů rodin a pastýřů, kteří přišli do Říma a nesli na ramenou těžkosti i naděje rodin, jejich bohatství i výzvy z každého koutu světa".

Synoda podle Františka znamená četbu skutečnosti Božíma očima, aby se v srdcích lidí "zapálil a svítil plamen víry v dějinném momentu ztráty odvahy a sociální, ekonomické a morální krize a převládající negativity".  Neustálou výzvou církve je hlásat evangelium současnému člověku a chránit rodinu před všemi ideologickými i individualistickými útoky.

Synoda však znamená i "odhalení uzavřených srdcí, která se často skrývají dokonce za církevním učením nebo za dobrými úmysly, a přitom sedí na Mojžíšově stolci a soudí, někdy s povýšeností a povrchností, těžké případy zraněných rodin". Je však třeba uvědomit si, že církev je také církví chudých v duchu a hříšníků, kteří hledají odpuštění, nejen svatých a spravedlivých.

"Aniž bychom upadli do nebezpečí relativismu nebo démonizace druhých, zkoušeli jsme plně a odvážně obejmout dobrotu a milosrdenství Boha, který překonává lidské propočty a netouží po ničem jiném, než aby byli všichni lidé spaseni. Takto jsme chtěli vložit synodu do kontextu Svatého roku milosrdenství," řekl také František, který právě tématu milosrdenství a obrácení věnoval druhou část promluvy.

Synodní zkušenost podle papeže také umožnila lépe pochopit, že opravdovými obhájci učení nejsou ti, kdo brání jeho literu, nýbrž ducha; nikoliv ideje, nýbrž člověka; nikoliv znění předpisu, nýbrž nezištnost Boží lásky a jeho odpuštění. To v žádném případě neznamená snížit hodnotu znění předpisů nebo Božích zákonů, které jsou "dobře definovány církevním učením". Avšak znamená to uznat velikost Boha, který s lidmi nejedná podle jejich zásluh a skutků, nýbrž jedině podle svého milosrdenství. "Znamená to překonat neustálé pokušení staršího bratra [z podobenství o Marnotratném synu]. Znamená to docenit více zákony a přikázání, která jsou pro člověka a ne naopak," řekl papež

"První povinností církve není rozdělovat odsouzení a exkomunikace, nýbrž hlásat Boží milosrdenství, volat k obrácení a přivést všechny lidi ke spáse Pána," řekl také papež.

Citoval přitom slova, která pronesl papež Pavel VI. v roce 1968: "Můžeme pomýšlet na to, že každý náš hřích nebo útěk od Boha v něm zažehne plamen intenzivnější lásky, touhu nás získat nazpět a znovu nás zasadit do svého plánu spásy (...) Bůh, v Kristu, se ukazuje jako nekonečně dobrý (...) Bůh je dobrý. A nejen v sobě samém. Bůh je - říkáme to a pláčeme přitom - dobrý k nám. On nás miluje, hledá, myslí na nás, zná nás, inspiruje nás a očekává: On bude - jestliže se to tak dá říci - šťastný v den, kdy se obrátíme nazpět a řekneme: Pane, ve své dobrotě nám odpusť. Naše kajícnost se tak stane Boží radostí."

Obsahu závěrečného dokumentu synody o rodině, který se skládá z 94 odstavců, budeme věnovat pozornost v nejbližších dnech. Rádi bychom se tak vyhnuli zjednodušení, která se někdy již nyní objevují v agenturních zprávách.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022