Ze závěrů biskupské synody

V sobotu 24. října schválilo 270 biskupů závěrečný dokument uplynulé synody o rodině. Všech 94 odstavců bylo přijato dvoutřetinovou většinou. Přinášíme výběr toho důležitého.

Vatikán: 'Přejeme si, aby ovoce této práce, nyní odevzdané do rukou Nástupce sv. Petra, přineslo naději a radost všem rodinám na světě, nabídlo orientaci pastýřům a pastoračním pracovníkům a dalo impuls dílu evangelizace. V závěru této zprávy pokorně žádáme Svatého otce, aby zvážil vhodnost předložení dokumentu o rodině, aby tak v ní, domácí církvi, stále více zářil Kristus, světlo světa.' Těmito slovy a modlitbou k Svaté rodině končí závěrečná zpráva biskupské synody. Text, který je předložen papeži jako poradní hlas, shrnuje v 94 bodech výsledky synodní práce týkající se  např. chudoby v rodině, stáří, formace citového života, Božího plánu s rodinou, obtížných rodinných situací, vztahu církve a rodiny nebo rodinné spirituality.

Jak uvedl vatikánský tiskový mluvčí Federico Lombardi, text je 'mimořádně bohatý a hutný a také dobře vyvážený a organizovaný'. Podle papeže Františka nedává vyčerpávající odpovědi na veškeré situace, avšak staví rodinu i s jejími obtížemi do světla evangelia. Dokument kopíruje tři sekce tzv. přípravného textu k synodě - tedy naslouchání současné situaci rodin, pohled na Boží plán s rodinou a hledání odpovědi na aktuální výzvy - avšak oproti původnímu Instrumentu laboris doznal výrazných změn.

Rodina a pastorační doprovázení

Text plně potvrzuje církevní učení o nerozlučitelnosti manželství. V Kristu se však spojuje pravda s milosrdenstvím. Odtud výzva přijímat všechny, kdo jsou zranění.  

Součástí dokumentu je proto tzv. 'umění doprovázet'. Církev cítí jako naléhavou potřebu pomoci pokřtěným objevit Boží milost, která působí v jejich životech - a to i v obtížných situacích - aby je přivedla k plnosti svátosti manželství. 'Synoda oceňuje a povzbuzuje rodiny, které ctí krásu křesťanského manželství. Současně chce podporovat pastorační rozlišování situací, v nichž přijetí tohoto daru je jen stěží doceněné nebo je různými způsoby poškozené. Je velkou zodpovědností udržet s těmito lidmi pastorační dialog, aby se jim umožnilo zrání k opravdové otevřenosti evangeliu manželství a rodiny ve své plnosti,' píší synodní otcové.

Podle dokumentu je vhodné jasně předkládat poselství evangelia a současně zachytit pozitivní prvky v těch situacích, jež tomu ještě plně neodpovídají. To se týká například přístupu k lidem, kteří spolu žijí bez sňatku. Konstruktivní přístup může tyto situace proměnit na cestu obrácení k plnosti manželství.

Doprovázení je potřebné také u lidí, jejich manželství se rozpadlo, nebo kde manželé prochází krizí.

Situace lidí rozvedených, kteří žijí v novém sňatku

Rozvedení lidé, kteří uzavřeli nový civilní sňatek, mají být více integrováni do křesťanských společenství, aby 'nejen věděli, že patří do Kristova těla, jimž je církev, ale měli s tím také radostnou a plodnou zkušenost'. 'Nejen se nesmí cítit jako exkomunikovaní, avšak musí jim být umožněno žít a zrát jako živé údy církve, kterou vnímají jako matku, jež je vždy přijímá, s láskou se jich ujímá a povzbuzuje je na cestě evangelia'.

Ačkoliv závěrečný text biskupské synody výslovně nehovoří o možnosti svatého přijímání u rozvedených a znovu sezdaných lidí, jeho klíčovým pojmem v přístupu k lidem v obtížných situacích je 'rozlišování'. Prohlubují se přitom slova sv. Jana Pavla II., podle kterého je například rozdíl mezi tím, kdo se všemi silami snažili manželství zachránit, a těmi, kdo je vědomě zničili. Dokument proto nabízí některá kritéria rozlišování.

I když zůstávají objektivní principy stále platné, subjektivně je také někdy zodpovědnost člověka za vzniklou situaci umenšená nebo dokonce žádná. Úlohou kněží je proto doprovázet ty, kdo mají zájem o rozlišování, podle učení církve a pokynů biskupa.

Cílem tohoto doprovázení je pomoci všem věřícím, aby si uvědomili svou situaci před Bohem a nalezli cestu 'k plnější účasti na životě církve'. 'Rozhovor s knězem, ve vnitřním fóru (tj. vnitřní oblast svědomí - pozn. red.), pomáhá v utvoření správného úsudku o tom, co brání možnosti plnější účasti na životě církve a o krocích, které tomu mohou napomoci,' píší synodní otcové.

Právě odstavec o rozlišování (č. 85) prošel dvoutřetinovou většinou jen těsně - 178 hlasy, přičemž potřebných bylo minimálně 177.

Osoby s homosexuální orientací

Tématu homosexuality se závěrečný dokument věnuje především z optiky rodin, uvnitř kterých žije člověk s homosexuální orientací. Postojem církve vůči těmto lidem musí být postoj Krista, který se v lásce daroval za každého bez výjimky. Synodní otcové uvádí, že každý člověk, nezávisle na své orientaci, má být respektován ve své důstojnosti a přijat s úctou a péčí, jež 'se vyhne jakékoliv známce nespravedlivé diskriminace'. Rodinám, v nichž žijí lidé s homosexuální orientací, má být věnována zvláštní pastorační péče. 

Současně text opakuje, že 'neexistuje žádný základ pro připodobňování nebo vytváření analogií, ani vzdálených, mezi homosexuálními svazky a Božím plánem s manželstvím a rodinou'. Pro synodu je nepřípustné, aby místní církve čelily v této oblasti nějakému nátlaku, stejně jako je nepřijatelné, aby mezinárodní organizace podmiňovaly pomoc chudým zemím přijetím těchto zákonů.

Jak uvedl kardinál Christoph Schönborn, fakt, že se závěrečný dokument nevěnuje tomuto tématu obsáhleji, odráží různou citlivost, kterou vůči tématu mají biskupové z různých kultur.

Další témata

Biskupové se však nevěnovali jen zmíněným tématům. V dokumentu je možné nalézt také analýzu současné společnosti ve vztahu k rodinám, otázku chudoby nebo vliv práce na rodinný život. Text se věnuje také smíšeným manželstvím.

Podle synodních otců je nutné posílit přípravu na manželství, především pro mladé, kteří ztrácí odvahu. Účastníci setkání píší také o vztahu rodiny a zasvěceného života nebo o výchově v oblasti sexuality a tělesnosti.

Synoda dále podtrhuje posvátnost lidského života od početí až do přirozené smrti a varuje před nebezpečím, které ohrožují rodinu, jakými jsou potrat a eutanázie.

Podstatná část dokumentu je věnovaná potřebě změny jazyka církve, aby při svém hlásání evangelia  skutečně odpovídala na hluboké lidské potřeby.

(foto: CNA / Daniel Ibanez)