Papež: My věřící nemáme recepty na všechny problémy, ale...

Papež František během včerejší generální audience (28. října 2015) připomněl 50. výročí vydání deklarace druhého vatikánského koncilu o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím (Nostra Aetate). Proto téma své pravidelné katecheze, za přítomnosti pozvaných zástupců z různých náboženských vyznání, věnoval tentokrát mezináboženskému dialogu.
Publikováno: 29. 10. 2015 15:57

Vatikán: Poté, co papež František přivítal všechny zástupce nejen z různých církví, ale i jiných nekřesťanských náboženství, kteří dorazili na jeho pozvání, připomenul význam druhého vatikánského koncilu a aktuálnost poselství jednoho z koncilních dokumentů Nostra Aetate - o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím.

Pro přiblížení jmenoval z deklarace několik konkrétních bodů, například: přibývání vzájemných vztahů mezi národy; lidské hledání smyslu života, utrpení a smrti; jedinečnost lidské rodiny; náboženská vyznání jako hledání Boha či absolutna uvnitř různých etnik a kultur; shovívavý a laskavý pohled církve na náboženská vyznání: církev neodmítá nic z toho, co je v nich krásné a dobré; církev se dívá s úctou na věřící všech náboženství, cení si jejich duchovního a mravního úsilí; církev je otevřena dialogu se všemi a současně je věrná pravdám, ve které věří, počínaje tou, že spása, která je nabízena všem, má svůj původ v Ježíši, jediném Spasiteli, a že Duch svatý působí jako zdroj pokoje a lásky.

Deklarací Nostra Aetate vytyčil koncil cestu přitakání k opětovnému objevení židovských kořenů křesťanství, k odmítnutí jakékoli formy antisemitismu a k odsouzení každého bezpráví, diskriminace a perzekuce, které z toho plynou. Vzájemné poznání, respekt a úcta vytvářejí cestu, která platí ve vztahu k židům a analogicky také pro vztahy k ostatním náboženstvím. Mám na mysli zvláště muslimy, kteří – jak připomíná koncil – ‚se klanějí jedinému Bohu, živému a o sobě jsoucímu, milosrdnému a všemohoucímu, stvořiteli nebe a země, který promluvil k lidem‘ (Nostra Aetate, 5). Hlásí se k Abrahámovu otcovství, uctívají Ježíše jako proroka, ctí jeho panenskou matku Marii, očekávají den soudu a praktikují modlitbu, almužnu a půst,“ řekl František.

Dále upozornil, že svět po věřících lidech žádá odpovědi na spoustu otázek, například kde se vzala bída a hlad, proč existuje násilí, a zvláště takové, které je pácháno ve jménu náboženství. Na to František odpovídá: „My věřící nemáme recepty na tyto problémy, ale máme obrovský zdroj: modlitbu. My věřící se modlíme, máme se modlit. Modlitba je naším pokladem, z něhož podle různých tradic čerpáme, abychom prosili o dary, po kterých lidstvo touží.

Podle Svatého otce se v důsledku násilí a terorismu rozšířila podezíravost vůči náboženským vyznáním nebo došlo k jejich úplnému zavrhnutí. Připouští, že v každém náboženství hrozí u jednotlivců či skupin nebezpečné formy extremismu či fundamentalismu, je ale potřeba „vidět ty kladné hodnoty, které náboženství žije a nabízí a které jsou zdrojem naděje. Je třeba pozvedat zraky a pokračovat v cestě. Dialog založený na důvěřivém respektu může přinést semena dobra, která se stanou zárodkem přátelství a spolupráce v mnoha oblastech, zejména ve službě chudým, maličkým, starým, přijímáním uprchlíků a pozorností vůči těm, kdo jsou odepisováni. Můžeme jít spolu, pečovat o sebe navzájem a o stvoření, a to všichni věřící každého náboženství. Společně můžeme chválit Stvořitele za to, že nám daroval zahradu světa, abychom ji obdělávali a chránili jako obecné dobro, a můžeme uskutečňovat společné projekty na odstranění chudoby a zajištění důstojného života každému muži a každé ženě.

Závěr katecheze papež František uzavřel výzvou: "Drazí bratři a sestry, pokud jde o mezináboženský dialog, pak první, co musíme činit, je modlit se. Modlit se za sebe navzájem, jsme bratři! Bez Pána není možné nic; s Pánem je možné všechno! Kéž svojí modlitbou – každý podle vlastní tradice – můžeme plně přilnout k vůli Boha, který si přeje, aby všichni lidé poznali, že jsou bratři a jako takoví žili, a vytvářeli velkou lidskou rodinu v harmonii růzností.

(zdroj: Radio Vaticana, foto: Bohumil Petrik/ CNA)

Autor článku:
Zuzana Lášková

Související články

Další aktuality

Svatý týden: Od Květné neděle až po Zmrtvýchvstání Páně

Velikonoce jsou pro křesťany vrcholem celého církevního roku. Letošní velikonoční svátky budou jiné, bez účasti věřících v chrámech na bohoslužbách. Ale i tak představujeme jednotlivé dny Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí a končí nedělí Zmrtvýchvstání Páně, jejich symboliku a slavení.
04.04.2020

Nedělní kázání pro děti - Květná neděle

Nedělní kázání otce Romana Vlka pro děti na Květnou neděli (5. duben 2020).
04.04.2020

Modlitba v rodině – Květná neděle

Svatý týden nás branou Květné neděle uvádí k jádru velikonočního tajemství, které nám připomíná umučení, smrt a vzkříšení Pána Ježíše Krista. Jak prožívat toto velikonoční období v čase pandemie, jež nás nutí zůstat zavřené v našich domovech?
04.04.2020

Velikonoční výzva českých a moravských biskupů

Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, aby na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny domovů svíčku, případně vystavili obraz Ježíše Krista.
03.04.2020

ČBK podporuje Sbírku pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci!

ČBK, jako zřizovatel Charity ČR, jednoznačně podporuje vyhlášenou Sbírku pro Česko: Na vlně pomoci proti bezmoci. Čeští a moravští biskupové proto vyzývají věřící, aby dle svých možností, na tuto sbírku přispěli. Katolická církev se tak v této zcela mimořádné situaci aktivně hlásí na pomoc společnosti a státu, a chce podpořit finančně ty, kteří to nyní nejvíce potřebují.
03.04.2020