Papež: My věřící nemáme recepty na všechny problémy, ale...

Papež František během včerejší generální audience (28. října 2015) připomněl 50. výročí vydání deklarace druhého vatikánského koncilu o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím (Nostra Aetate). Proto téma své pravidelné katecheze, za přítomnosti pozvaných zástupců z různých náboženských vyznání, věnoval tentokrát mezináboženskému dialogu.
Publikováno: 29. 10. 2015 14:57

Vatikán: Poté, co papež František přivítal všechny zástupce nejen z různých církví, ale i jiných nekřesťanských náboženství, kteří dorazili na jeho pozvání, připomenul význam druhého vatikánského koncilu a aktuálnost poselství jednoho z koncilních dokumentů Nostra Aetate - o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím.

Pro přiblížení jmenoval z deklarace několik konkrétních bodů, například: přibývání vzájemných vztahů mezi národy; lidské hledání smyslu života, utrpení a smrti; jedinečnost lidské rodiny; náboženská vyznání jako hledání Boha či absolutna uvnitř různých etnik a kultur; shovívavý a laskavý pohled církve na náboženská vyznání: církev neodmítá nic z toho, co je v nich krásné a dobré; církev se dívá s úctou na věřící všech náboženství, cení si jejich duchovního a mravního úsilí; církev je otevřena dialogu se všemi a současně je věrná pravdám, ve které věří, počínaje tou, že spása, která je nabízena všem, má svůj původ v Ježíši, jediném Spasiteli, a že Duch svatý působí jako zdroj pokoje a lásky.

Deklarací Nostra Aetate vytyčil koncil cestu přitakání k opětovnému objevení židovských kořenů křesťanství, k odmítnutí jakékoli formy antisemitismu a k odsouzení každého bezpráví, diskriminace a perzekuce, které z toho plynou. Vzájemné poznání, respekt a úcta vytvářejí cestu, která platí ve vztahu k židům a analogicky také pro vztahy k ostatním náboženstvím. Mám na mysli zvláště muslimy, kteří – jak připomíná koncil – ‚se klanějí jedinému Bohu, živému a o sobě jsoucímu, milosrdnému a všemohoucímu, stvořiteli nebe a země, který promluvil k lidem‘ (Nostra Aetate, 5). Hlásí se k Abrahámovu otcovství, uctívají Ježíše jako proroka, ctí jeho panenskou matku Marii, očekávají den soudu a praktikují modlitbu, almužnu a půst,“ řekl František.

Dále upozornil, že svět po věřících lidech žádá odpovědi na spoustu otázek, například kde se vzala bída a hlad, proč existuje násilí, a zvláště takové, které je pácháno ve jménu náboženství. Na to František odpovídá: „My věřící nemáme recepty na tyto problémy, ale máme obrovský zdroj: modlitbu. My věřící se modlíme, máme se modlit. Modlitba je naším pokladem, z něhož podle různých tradic čerpáme, abychom prosili o dary, po kterých lidstvo touží.

Podle Svatého otce se v důsledku násilí a terorismu rozšířila podezíravost vůči náboženským vyznáním nebo došlo k jejich úplnému zavrhnutí. Připouští, že v každém náboženství hrozí u jednotlivců či skupin nebezpečné formy extremismu či fundamentalismu, je ale potřeba „vidět ty kladné hodnoty, které náboženství žije a nabízí a které jsou zdrojem naděje. Je třeba pozvedat zraky a pokračovat v cestě. Dialog založený na důvěřivém respektu může přinést semena dobra, která se stanou zárodkem přátelství a spolupráce v mnoha oblastech, zejména ve službě chudým, maličkým, starým, přijímáním uprchlíků a pozorností vůči těm, kdo jsou odepisováni. Můžeme jít spolu, pečovat o sebe navzájem a o stvoření, a to všichni věřící každého náboženství. Společně můžeme chválit Stvořitele za to, že nám daroval zahradu světa, abychom ji obdělávali a chránili jako obecné dobro, a můžeme uskutečňovat společné projekty na odstranění chudoby a zajištění důstojného života každému muži a každé ženě.

Závěr katecheze papež František uzavřel výzvou: "Drazí bratři a sestry, pokud jde o mezináboženský dialog, pak první, co musíme činit, je modlit se. Modlit se za sebe navzájem, jsme bratři! Bez Pána není možné nic; s Pánem je možné všechno! Kéž svojí modlitbou – každý podle vlastní tradice – můžeme plně přilnout k vůli Boha, který si přeje, aby všichni lidé poznali, že jsou bratři a jako takoví žili, a vytvářeli velkou lidskou rodinu v harmonii růzností.

(zdroj: Radio Vaticana, foto: Bohumil Petrik/ CNA)

Autor článku:
Zuzana Lášková

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022