Papež: My věřící nemáme recepty na všechny problémy, ale...

Papež František během včerejší generální audience (28. října 2015) připomněl 50. výročí vydání deklarace druhého vatikánského koncilu o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím (Nostra Aetate). Proto téma své pravidelné katecheze, za přítomnosti pozvaných zástupců z různých náboženských vyznání, věnoval tentokrát mezináboženskému dialogu.
Publikováno: 29. 10. 2015 15:57

Vatikán: Poté, co papež František přivítal všechny zástupce nejen z různých církví, ale i jiných nekřesťanských náboženství, kteří dorazili na jeho pozvání, připomenul význam druhého vatikánského koncilu a aktuálnost poselství jednoho z koncilních dokumentů Nostra Aetate - o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím.

Pro přiblížení jmenoval z deklarace několik konkrétních bodů, například: přibývání vzájemných vztahů mezi národy; lidské hledání smyslu života, utrpení a smrti; jedinečnost lidské rodiny; náboženská vyznání jako hledání Boha či absolutna uvnitř různých etnik a kultur; shovívavý a laskavý pohled církve na náboženská vyznání: církev neodmítá nic z toho, co je v nich krásné a dobré; církev se dívá s úctou na věřící všech náboženství, cení si jejich duchovního a mravního úsilí; církev je otevřena dialogu se všemi a současně je věrná pravdám, ve které věří, počínaje tou, že spása, která je nabízena všem, má svůj původ v Ježíši, jediném Spasiteli, a že Duch svatý působí jako zdroj pokoje a lásky.

Deklarací Nostra Aetate vytyčil koncil cestu přitakání k opětovnému objevení židovských kořenů křesťanství, k odmítnutí jakékoli formy antisemitismu a k odsouzení každého bezpráví, diskriminace a perzekuce, které z toho plynou. Vzájemné poznání, respekt a úcta vytvářejí cestu, která platí ve vztahu k židům a analogicky také pro vztahy k ostatním náboženstvím. Mám na mysli zvláště muslimy, kteří – jak připomíná koncil – ‚se klanějí jedinému Bohu, živému a o sobě jsoucímu, milosrdnému a všemohoucímu, stvořiteli nebe a země, který promluvil k lidem‘ (Nostra Aetate, 5). Hlásí se k Abrahámovu otcovství, uctívají Ježíše jako proroka, ctí jeho panenskou matku Marii, očekávají den soudu a praktikují modlitbu, almužnu a půst,“ řekl František.

Dále upozornil, že svět po věřících lidech žádá odpovědi na spoustu otázek, například kde se vzala bída a hlad, proč existuje násilí, a zvláště takové, které je pácháno ve jménu náboženství. Na to František odpovídá: „My věřící nemáme recepty na tyto problémy, ale máme obrovský zdroj: modlitbu. My věřící se modlíme, máme se modlit. Modlitba je naším pokladem, z něhož podle různých tradic čerpáme, abychom prosili o dary, po kterých lidstvo touží.

Podle Svatého otce se v důsledku násilí a terorismu rozšířila podezíravost vůči náboženským vyznáním nebo došlo k jejich úplnému zavrhnutí. Připouští, že v každém náboženství hrozí u jednotlivců či skupin nebezpečné formy extremismu či fundamentalismu, je ale potřeba „vidět ty kladné hodnoty, které náboženství žije a nabízí a které jsou zdrojem naděje. Je třeba pozvedat zraky a pokračovat v cestě. Dialog založený na důvěřivém respektu může přinést semena dobra, která se stanou zárodkem přátelství a spolupráce v mnoha oblastech, zejména ve službě chudým, maličkým, starým, přijímáním uprchlíků a pozorností vůči těm, kdo jsou odepisováni. Můžeme jít spolu, pečovat o sebe navzájem a o stvoření, a to všichni věřící každého náboženství. Společně můžeme chválit Stvořitele za to, že nám daroval zahradu světa, abychom ji obdělávali a chránili jako obecné dobro, a můžeme uskutečňovat společné projekty na odstranění chudoby a zajištění důstojného života každému muži a každé ženě.

Závěr katecheze papež František uzavřel výzvou: "Drazí bratři a sestry, pokud jde o mezináboženský dialog, pak první, co musíme činit, je modlit se. Modlit se za sebe navzájem, jsme bratři! Bez Pána není možné nic; s Pánem je možné všechno! Kéž svojí modlitbou – každý podle vlastní tradice – můžeme plně přilnout k vůli Boha, který si přeje, aby všichni lidé poznali, že jsou bratři a jako takoví žili, a vytvářeli velkou lidskou rodinu v harmonii růzností.

(zdroj: Radio Vaticana, foto: Bohumil Petrik/ CNA)

Autor článku:
Zuzana Lášková

Související články

Další aktuality

Kirche in Not: Miliony křesťanů po celém světě žijí v trvalém ohrožení

V průměru 309 křesťanů je každý měsíc uvězněno z důvodu své víry v padesáti zemích světa, což znamená zhruba deset denně. Spolu s únosy přispívá tato situace k tomu, že „miliony křesťanů po celém světě žijí v trvalém ohrožení“, upozorňuje papežská nadace Kirche in Not (Pomoc trpící církvi).
01.12.2020

Papežovo poselství patriarchu Bartolomějovi: Vzájemná láska a dialog vedou k cíli

Oficiální Vatikánská delegace odcestovala do sídla Ekumenického patriarchátu v Istanbulu. Pandemie nezastavila tradiční návštěvu zástupců Svatého stolce na svátek titulárního patrona sv. Ondřeje, uctívaného jako zakladatele konstantinopolské církve.
01.12.2020

Nová pravidla pro účast na bohoslužbách od 3. prosince 2020

Podle dnešního (30. 11. 2020) usnesení Vlády ČR bude s účinností od 3. prosince 2020 na bohoslužbách povolen takový počet účastníků, který v daném kostele nepřekročí 30% míst k sezení.
30.11.2020

Stav arcibiskupa Graubnera si vyžádal hospitalizaci, koronavirem se nakazil i biskup Nuzík

Několik dní poté, co byl olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference Jan Graubner ve středu 25. listopadu 2020 pozitivně testován na nemoc covid-19, si jeho zdravotní stav vyžádal hospitalizaci ve Fakultní nemocnici Olomouc. Pozitivní výsledek koronavirového testu se potvrdil také u pomocného biskupa a generálního vikáře Josefa Nuzíka, který tak zůstává v domácí karanténě.
30.11.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 30. listopadu do 6. prosince 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a České televizi.
30.11.2020