Jan Sokol či Paul Zulehner na konferenci o rodině

Na půdě Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dnes skončila dvoudenní konference (4. – 5. listopadu 2015) věnující se otázkám rodiny. Hosté přednášeli o konceptu rodiny z antropologicko-historického pohledu, či v kontextu specifik současné doby a jejích vlivů. Nechyběla ani reflexe dosavadních výsledků biskupské synody o rodině.

Praha: 4. - 5. listopadu 2015 se KTF UK konala vědecká konference s názvem Otázky rodiny v současném světě a současné církvi. Pozvání přijala řada hostů, z toho i jeden zahraniční.

První den zahájila přednáška prof. Jana Sokola. Hovořil o tom, z jakého antropologického a historického kontextu vyšel dnešní koncept rodiny a jak ovlivňuje struktura rodiny strukturu celé společnosti. Vysvětlil, že dříve všechno tlačilo manžele a rodinu k sobě, dnes je naopak všemožnými vlivy a tlaky rozdělována od sebe. Provokativně dodal, že se nediví počtu rozpadlých manželství, ale těm, které drží pohromadě a žijí spolu z lásky.

Následovala přednáška Mireie Ryškové, která se věnovala tématu manželství a rodiny z novozákonní prespektivy. Upozornila na několik pasáží biblických textů, jež byly ve své době velmi odvážné a průlomové, např. co se týče postavení otroků, dětí či žen. Navázal prof. Vojtěch Novotný s teologickým zamyšlením nad vzorovým vztahem pro lidskou rodinu – vztahem trojjediného Boha. Po něm vystoupil doc. Prokop Brož, děkan KTF UK, který hovořil o tzv. domácích církvích, kterými se stává každý dům (domácnost), v němž se rodina modlí. Rodinu označil za místo, které se stará o trvalé udržování pout.

Druhý blok otevřel Lubomír Mlčoch s tématem rodiny a ekonomiky; po něm následovala přednáška s názvem Stáří a rodina Petera Tavela, děkana Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dalším vystupujícím byl sociolog Libor Prudký s povídáním na téma Anomie jako zdroj likvidace rodin. Posledním mluvčím dne byl Aleš Opatrný, jenž sdílel své bohaté zkušenosti z pastorace rodin v jejich obtížných životních situacích, ze kterých se naučil, že je nutné přijmout naši nemohoucnost - v tom smyslu, že opravdu nemůžeme pomoci všem. Důležité je však druhé doprovázet, aby nezůstali ve svých potížích sami.

Druhý den začal program proměnami katecheze a rodiny z úst Ludvíka Dřímala, po němž přednášel rektor pražského semináře Jan Kotas, jenž hovořil o rodině v kontextu liturgie.

Pozvání přijal i zahraniční host – Paul M. Zulehner – rakouský profesor, teolog, katolický kněz, v Evropě velmi uznávaný sociolog náboženství (dokonce s vazbou na Českou republiku, minimálně svým blízkým přátelstvím s kard. Vlkem). Ve své přednášce se věnoval postavení manželství a rodin v dnešní společnosti, o tom, jak se významový pojem rodiny rozšířil tak, že v současnosti zahrnuje mnoho různorodých variant, včetně posunu samotných rolí mužů a žen. Zamýšlel se nad těžkostmi současných rodin, jež zažívají obrovský stres ze všech stran, především z tlaku „diktátu výdělku“, který se podepisuje i na vztazích. Upozornil na to, že v dnešní době plné nejistot jsou životní prostory charakterizované právě stabilitou a láskou (rodiny) potřebnější, než kdy jindy. V závěru své přednášky zmínil i některé důrazy nedávné biskupské synody o rodině, v nichž došlo v mnoha ohledech ke změně. Například pozornost kladená na samotný hřích se přesunula ke zranění z něho. K tématu se ještě vrátil po dalším mluvčím Radkovi Tichém, ujal se totiž dalšího bloku věnovanému reflexi synody o rodině.

Ze závěrečného dokumentu synody vnímal P. M. Zulehner především citlivost vůči utrpení a pozornost soustředěnou na ty lidi, kterým se nedaří dobře, kteří žijí ně okraji společnosti, v chudobě... Dokument věnuje také poměrně velkou část rodinám na útěku a právě tématem uprchlické krize skončila nakonec celá debata. P. M. Zulehner k tomu uvedl, že křesťanskou Evropu nelze zachránit nekřesťanským jednáním a církve by se měly opravdu zamyslet nad tím, zda dělají pro lidi prchající ze svých domovů dost a dát si pozor na to, aby nedocházelo k zaměňování odpovědné starosti za podivné obavy a úzkosti.

(foto mobilem: Zuzana Lášková)