František: Stále mám u sebe medailku od jedné chudé paní

Lidé bez domova, chudoba, vztah církve k majetku, ale i vzpomínky na dětství. Taková jsou témata rozhovoru, který poskytl papež František nizozemským novinám Straatnieuws, jež se prodávají na ulici a slouží lidem v obtížné sociální situaci.
Publikováno: 9. 11. 2015 14:39

Vatikán: „Posaďte se zde, přátelé. Jsem moc rád, že jste tu.“ Takto zahájil papež František setkání s redaktory holandských novin Straatnieuws, které se prodávají na ulici a slouží, podobně jako český Nový prostor, na podporu lidí v obtížné sociální situaci. S redaktory se rozhovoru zúčastnil také jednapadesátiletý prodejce z Utrechtu Marc. Během setkání hovořil papež o chudobě, vztahu církve k majetku, ale zmínil i několik detailů ze života, např. že jako dítě se toužil stát řezníkem nebo že nehrál dobře fotbal.

 „Bylo to tak skvělé, že si na mě našel čas a poděkoval mi za dlouhou cestu, kterou jsem vážil, abych se s ním setkal. Přemýšlel o mých otázkách v klidu. Vzal mě vážně, to bylo vynikající. On je zkrátka takový, moudrý člověk, ale i plný humoru,“ řekl pro Straatnieuws po rozhovoru Marc.

Církev a lidi bez domova

„Co byste vzkázal lidem bez domova?“ je např. jedna z otázek obsáhlého rozhovoru. Papež František odpovídá ve dvou bodech. Především Ježíš přišel na svět bez domova a stal se chudým. Církev pak chce obejmout všechny a říci jim, že mají právo na střechu nad hlavou. Římský biskup jmenoval „tři té“, na které má každý člověk právo: trabajo (práce), techo (střechu) a tierra (zemi).

Každý den mám u sebe medailku od jedné chudé paní

Přítomní se také papeže ptají, kde má původ jeho vztah k chudým. Osmasedmdesátiletý František vypráví vzpomínku na chudou ženu, která několikrát týdně pomáhala jeho vlastní matce. Jako arcibiskup Bergoglio tuto ženu doprovázel i v posledních okamžicích jejího života. Jednoho dne od ní také dostal medailku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kterou stále nosí s sebou. „Tak každý den myslím na ni a na to, kolik vytrpěla kvůli své chudobě. A myslím také na všechny ostatní, kteří trpěli. Nosím ji a modlím se,“ říká papež poté, co Marcovi medailku ukazuje.

Ve vztahu k majetku pak může podle Františka církev a věřící v ní prožívat dvě pokušení: život v luxusu („jestliže nějaký věřící mluví o chudobě nebo bezdomovcích a vede život jako faraon, toto není možné“) nebo korupci.

Během rozhovoru také Marc zve papeže do Holandska. „Dveře nejsou pro tuto možnost zavřené,“ odpovídá papež a se smíchem dodává: „A teď, když má Holandsko argentinskou královnu, kdo ví.“ Zmiňuje se tak o královně Máximě Nizozemské, která pochází stejně jako papež František z Buenos Aires.

Svatý František, církev a majetek

„Svatý František zvolil radikální chudobu a prodal i svůj evangeliář. Necítíte se někdy jako papež pod tlakem prodat církevní poklady?“ zní i jedna z otázek. Podle Františka však „církevní poklady“ není možné prodat, neboť patří celému lidstvu. Majetek církve, který je v součtu velký, slouží k financování četných aktivit i potřebných lidí: „Ano, nemovitý majetek církve je velký, ale používáme ho k tomu, abychom udržovali strukturu církve a udržovali také mnoho činností, které probíhají v potřebných zemích: nemocnice, školy. Například včera jsem požádal, aby se poslalo 50 tisíc euro na vybudování tří škol v chudých zemích. Vzdělání je pro děti velmi důležité,“ odpovídá papež.

Přítomní se také papeže ptají, jak prožívá změnu po nástupu do papežského úřadu a slávu, která je s tím spojena. „Přišlo to a nečekal jsem to. Neztratil jsem vnitřní pokoj. A toto je Boží milost. Nemyslím tolik na skutečnost, že jsem slavný. Říkám sám sobě: nyní jsem na důležitém místě, ale za deset let tě už nikdo nebude znát,“ odpovídá se smíchem.

Svět bez chudých

V závěrečné otázce odpovídá František na otázku, zda si přeje svět bez chudoby.  „Chtěl bych svět bez chudých,“ odpovídá František. Kvůli hříchu a lidské chtivosti je však podle něj obtížné si jej představit. Papež připomíná tragickou situaci mnoha dětí, které vykonávají otrockou práci, nebo dětí, jež jsou zabíjeny kvůli prodeji orgánů: i to je podle něj zapříčiněno chtíčem. „Proto nevím, zda se nám podaří udělat svět bez chudých, protože hřích je zde vždy a vede nás k egoismus. Ale musíme bojovat, stále, stále,“ uzavírá František.

Straatnieuw je členem organizace International Network of Street Papers, která podporuje a vytváří noviny prodávané na ulici a podporuje sociálně znevýhodněné lidi ve 40 zemích. Jejím členem je také český Nový prostor.

(foto: CNA / Bohumil Petrik)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež František: Nemějme strach, otevřme brány svého srdce Duchu svatému, aby nás očistil a vedl cestou vstříc plné radosti.

Při pravidelné středeční katechezi se papež František v knihovně Apoštolského paláce věnoval šestému blahoslavenství "Blahoslavení čistého srdce" jehož příslibem je vidění Boha, a podmínkou čistota srdce.
01.04.2020

Dopis řeholníkům a řeholnicím 70 let po násilném rušení klášterů v socialistickém Československu

Přinášíme vám dopis předsedů konferencí vyšších řeholních představených, arciopata Petra Prokopa Siostrzonka OSB a Sr. Kristy Ludmily Chládkové OP, k 70 letům od Akce K a Akce Ř.
01.04.2020

Katolický týdeník: Velikonoční triduum v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.
01.04.2020

Kardinál Angelo De Donatis je pozitivní na koronavirus

V pondělí 30. března 2020 byl kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze, po projevu některých symptomů pozitivně testován na koronavirus (COVID-19). Kardinál byl převezen do nemocnice Gemelli v Římě.
31.03.2020

Zemřel fr. Jordán Vinklárek OP

V pondělí 30. března 2020 ve 23.45 v Charitním domově ve Staré Boleslavi odevzdal svou duši Pánu fr. Jordán Jaromír Vinklárek OP. Zemřel ve věku 95 let, 69 letech řeholních slibů a 55 letech kněžství. Byl posledním dominikánem české provincie, který vstoupil do řádu před násilným přerušením řeholního života v roce 1950. Vynikal velkou horlivostí o spásu duší v době komunistického pronásledování i za nově nabyté svobody. R. I. P.
31.03.2020