Vyznání svatého Augustina vychází v novém překladu

Po bezmála devadesáti letech vychází v novém českém překladu klasika světové i křesťanské literatury: Vyznání svatého Augustina. V překladu Ondřeje Koupila, Marie Kyralové a Pavla Mareše a s úvodem Davida Vopřady je vydává Karmelitánské nakladatelství.
Publikováno: 21. 11. 2015 12:39

Praha: Vyznání svatého Augustina patří vedle Bible a Kempenského Následování Krista dle mnohých k nejoblíbenějším dílům světové literatury vůbec. Vyznání berou do ruky jak ti, kdo s Augustinem sdílejí jeho katolickou víru, tak ti, kdo křesťanství odmítají. Proč tomu tak je, naznačuje známý španělský filozof Ortega y Gasset. Ten kdysi prohlásil, že Augustin je mezi starověkými mysliteli jediný, kdo chápe ty nejniternější pocity moderního člověka.

Augustin se se svými čtenáři dokázal podělit o cosi velmi lidského, co zná každý, kdo jen trochu přemýšlí o vlastním životě a touží po pravdě, dobru, kráse a štěstí. Vyznání jsou upřímným a zároveň brilantně napsaným svědectvím o tom, co Augustin hledal, jak dlouho to hledal, co mu nedalo spát, co přijal. Jeho pochybnosti, váhání i zápolení pomáhají paradoxně v tomto nejistém světě nacházet pevné body i nám. Augustin má pronikavý intelekt, zdůrazňuje niternost a svobodu, ale také to, že láska k Bohu i k člověku je především vztah. To vše je živou vodou i pro současné myšlení.

Slavná duchovní autobiografie jedné z nejvýznamnějších osobností křesťanských dějin vycházela dosud v překladu Mikuláše Levého z roku 1926. Tento překlad už notně zastaral a stal se pro mnohé spíše překážkou než pozváním do myšlenkového světa učitele křesťanského Západu. Karmelitánské nakladatelství vydává překlad zcela nový, podle posledního kritického vydání.

Kniha obsahuje uvedení do díla z pera patrologa Davida Vopřady; překlad s cennými věcnými vysvětlivkami a biblickými i literárními odkazy; čtyři drobnější Augustinovy texty, v nichž se k Vyznáním sám vrací; vydavatelskou poznámku s kompletní českou bibliografií a tři druhy rejstříků (biblické odkazy; literární díla, na něž se odkazuje; osobní a místní jména).

Z latiny přeložili: Ondřej Koupil, Marie Kyralová a Pavel Mareš. Úvod napsal a poznámkami opatřil David Vopřada.

(zdroj: Karmelitánské nakladatelství)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020