Papež o dialogu s islámem, Vatileaks i životním prostředí

Chudoba v Africe, dialog s islámem, náboženský fundamentalismus nebo ochrana životního prostředí. Taková jsou některá z témat tiskové konference s papežem Františkem, která proběhla v pondělí 30. listopadu 2015 během jeho návratu z Afriky.
Publikováno: 1. 12. 2015 14:51

Bangui/Řím: Během letu z Afriky uspořádal papež František obvyklou tiskovou konferenci. Mezi její témata patřila například chudoba v Africe, únik důvěrných dokumentů ve Vatikánu či náboženský fundamentalismus. Přinášíme výběr některých témat a zkrácené odpovědi papeže Františka.

Pokud se lidstvo nezmění, děti budou umírat hlady

Keňský novinář se papeže zeptal, co zakoušel při pohledu na chudé rodiny.

Slyšel jsem, odpověděl František, že „80 procent světového bohatství je v rukou 17 procent lidí“. „Jedná se o ekonomický systém, v němž jsou v centru peníze, bůh peněz. Vzpomínám si, že jsem jednou navštívil jednoho velkého velvyslance, mluvil francouzsky. A řekl mi – nebyl přitom katolík: ‚Nous sommes tombés dans l´idolatrie de l´argent‘ (propadli jsme modloslužbě peněz – pozn. překl.). A jestliže tak budou věci pokračovat, i svět bude pokračovat podobně. Ptal jste se mě, co jsem prožíval, když jsem poslouchal svědectví mladých lidí a mluvil jsem jasně o právech… Cítil jsem bolest. A myslím na to, jak si to lidé neuvědomují… Velkou bolest. Včera jsem šel například do dětské nemocnice: jediná dětská nemocnice v Bangui nebo v celé zemi! A na jednotce intenzivní péče nemají přístroje k poskytnutí kyslíku. Bylo tam mnoho podvyživených dětí. A lékařka mi řekla: ‚Tyto děti z většiny umřou, protože mají silnou malárii a jsou podvyživené‘. Hospodin – a nechci vám zde dělat homilii – Hospodin vždy káral izraelský národ (…) za modloslužebnictví. A k modloslužebnictví dochází, když člověk ztratí ‚občanský průkaz‘ syna Božího a raději si hledá boha podle vlastních potřeb. (…) Proto pokud se lidstvo nezmění, bude pokračovat bída, tragédie, války, nespravedlnost, děti budou umírat hladem… Co si myslíte o těch procentech, že vlastní 80 procent světového bohatství? Nehlásám přitom komunismus, říkám jen pravdu. A není snadné se na ni dívat. Děkuji za tuto otázku, protože jde o život.“

Afrika nás překvapuje

Jiný novinář z Keni se papeže zeptal, který okamžik mu utkvěl v paměti nejvíce, dále zda se vrátí do Afriky a kam bude směřovat jeho příští cesta.  

„Pokud půjdou věci dobře,“ řekl František, „myslím, že příští cesta bude směřovat do Mexika. Datum ještě není upřesněno. Druhá věc: zda se vrátím do Afriky? Nevím, jsem již starý a cesty jsou obtížné.“ „Ty zástupy, ta radost, schopnost slavit, a to i s prázdným žaludkem… Pro mě byla Afrika překvapením. Říkal jsem si: ‚Bůh nás překvapuje, ale i Afrika nás překvapuje!‘ Bylo tam tolik momentů. Ale zástupy, zástupy. (…) Jsou velmi pohostinní. Ve všech třech zemích jsem viděl, že mají smysl pro pohostinnost, protože byli šťastní, když je někdo navštívil. Každá země má pak svou identitu. Keňa je trochu modernější, rozvinutější. Uganda má svou identitu mučedníků. Byl jsem na dvou poutních místech, nejprve na anglikánském a potom na katolickém, a připomínka mučedníků je pro ně jakýmsi ‚občanským průkazem‘. Odvaha dát svůj život za ideál. A Středoafrická republika touží po míru, smíření, odpuštění… Žili jako bratři až do doby před čtyřmi lety: katolíci, protestanti, muslimové. Včera jsem šel za evangelíky, kteří dělají tolik dobrých věcí; večer jsem pak slavil mši svatou. Dnes jsem šel do mešity, modlil jsem se v mešitě, i imám nastoupil do papamobilu, aby objel malý stadion. Jsou to malá gesta.“ „Oni chtějí mír.“

Média mají být v ohlašování korupce svobodná, ale i profesionální

Na otázku týkající se úniku důvěrných dokumentů ve Vatikánu a úlohy svobodných médií v odstraňování korupce papež odpověděl: „Média mají být svobodná – světská i konfesní – ale zároveň profesionální. (…) Je opravdu důležité, aby byla profesionální, aby zprávy nebyly manipulované! Toto je pro mě důležité, protože poukázat na nespravedlnost a korupci je dobrá práce: (…) Ale profesionální média musí říci všechno, aniž by upadla do tří nejčastějších hříchů: dezinformace - říci polovinu a druhou polovinu zamlčet; pomluvy - když nejsou média profesionální, hází špínu na druhého, pravdivě i nepravdivě; a utrhačství - což znamená říci věci, které někomu zničí dobrou pověst záležitostmi, jež v tuto chvíli nikomu neubližují nebo to jsou věci z minulosti… Toto jsou tři vady, jež útočí na profesionalitu médií. Ale potřebujeme profesionalitu: věci jsou tak a tak. A co se týká korupce, vidět fakta a říci: zde je korupce z těch a těch důvodů. Pokud novinář, který je skutečný profesionál, udělá chybu, omluví se: ‚Myslel jsem si to, ale pak jsem si uvědomil, že to tak není.‘“

Jmenování Mons. Baldy a Chaouquiové byla chyba

Novinář z TV2000 se papeže zeptal, jestli bylo chybou jmenovat Mons. Baldu a Francescu Chaouquiovou do komise, která měla zjistit stav vatikánských financí. Právě tito dva lidé jsou nyní vyšetřováni v souvislosti s únikem důvěrných dokumentů.

„Myslím, že se stala chyba. Mons. Vallejo Balda nastoupil díky úloze, kterou měl, a zastával ji až dosud. Byl sekretářem Prefektury ekonomických záležitostí. Jak přišla ona, si nejsem jistý. Snad se nemýlím, když řeknu, že ji přivedl on jako ženu, která znala svět obchodních vztahů. Pracovali tam, a když skončila práce komise, která se jmenovala COSEA, zůstali na některých místech ve Vatikánu. (…) Soudci nám řeknou pravdu o úmyslech, jak toto udělali… Pro mě se nejednalo o překvapení, nezpůsobilo mi to špatné spaní, protože vlastně ukázali práci, která byla započata díky Radě kardinálů (tzv. „C9“), tedy hledat korupci a věci, které nejsou v pořádku. (...) A tady chci říci jednu věc: třináct dní před smrtí sv. Jana Pavla II. hovořil při křížové cestě tehdejší kardinál Ratzinger o ‚nečistotě církve‘. On to řekl jako první! To byl Velký pátek. Pak ve velikonočním oktávu umírá papež Jan Pavel a Ratzinger se stává papežem. Při mši za svolení papeže mluvil o tom samém a my jsme ho zvolili kvůli této svobodě pojmenovat věci. (…) Pokračujeme s kardinály a komisí v očistě.“

Fundamentalismus je nemocí všech náboženství

Redaktorka z kanadské televize KTO hovořila o náboženském fundamentalismu, který ohrožuje celou planetu. Papeže se zeptala, zda by podle něj měli tváří v tvář tomuto nebezpečí náboženští představitelé více zasahovat do politického dění.  

„Pokud to znamená dělat politiku, pak ne. Ať dělají kněze, pastora, imáma, rabína: to je jejich povolání. Ale politika se ovlivňuje nepřímo hlásáním hodnot, skutečných hodnot, a jednou z největších hodnot je vzájemná tolerance. Jsme všichni Boží děti, máme stejného Otce. A v tomto smyslu je třeba vytvářet politiku jednoty a smíření… slovo, které se mi nelíbí, ale musím ho použít: tolerance. Ale nejen tolerance, nýbrž spolužití, přátelství! Fundamentalismus je nemoc, která se nachází ve všech náboženstvích. My katolíci máme několik – spíše mnoho – těch, kdo si myslí, že mají absolutní pravdu a  jdou a hází špínu na druhé pomluvou, utrhačstvím, a ubližují jim. A říkám to proto, že je to moje církev: i my, všichni! A je třeba proti tomu bojovat. Náboženský fundamentalismus není náboženský. Proč? Protože chybí Bůh. Je to modloslužba, stejně jako jsou modloslužbou peníze. Politiku ve smyslu přesvědčit lidi s touto tendencí musíme dělat všichni jakožto náboženští představitelé. Fundamentalismus končí vždy tragédií nebo zločiny, je to špatná věc, ale v každém náboženství ho trochu je.“

Mluví se o antikoncepci k zastavení AIDS a neberou se v úvahu velké nespravedlnosti

Jeden z novinářů se papeže zeptal na AIDS, které ničí Afriku. „Víme, že prevence je základní věcí,“ řekl žurnalista, „a že prezervativ není jediným prostředkem k zastavení epidemie.  Víme ale také, že se jedná o důležitou součást řešení. Nenastal snad čas, aby církev zmírnila svou pozici na toto téma? Aby povolila jeho použití za účelem zabránění další nákazy?“

„Otázka se mi zdá příliš malá a také pouze jednostranná. Ano, jedná se o jednu z metod,“ odpověděl papež, podle kterého se morálka církve nachází „před rozpaky. Páté, nebo šesté přikázání? Chránit život, nebo se starat, aby byl pohlavní styk otevřen životu? Ale toto není ten problém. Problém je větší. Tato otázka mi připomíná, jak se jednou ptali Ježíše: ‚Mistře, je dovoleno v sobotu uzdravovat?‘ Je povinnost uzdravovat! Tato otázka, zda je dovoleno takto uzdravovat… avšak podvýživa, zneužívání lidí, otrocká práce, nedostatek pitné vody: to jsou problémy. Nemluvíme o tom, zda je možné použít tu či onu náplast na malou ranku. Velkou ránou je sociální nespravedlnost, nespravedlnost týkající se životního prostředí, nespravedlnost zneužívání a podvýživy. Nemám rád vstupování do kazuistických úvah, když lidé umírají kvůli nedostatku vody a kvůli hladu, bydlení… Až budou všichni uzdravení nebo až zde nebudou tyto tragické nemoci, které způsobuje člověk kvůli sociální nespravedlnosti či touze po penězích – mysleme na obchod se zbraněmi – až zde nebudou tyto problémy, myslím, že můžeme položit otázku: ‚Je dovoleno v sobotu uzdravovat?‘ Proč se nadále vyrábí zbraně a obchoduje se s nimi? Války jsou příčinou mnohem větší úmrtnosti… Nemysleme na to, zda je dovoleno v sobotu uzdravovat či nikoliv; řekl bych lidstvu: prosazujte spravedlnost, a až budou všichni uzdravení, až zde v tomto světě nebude nespravedlnost, můžeme mluvit o sobotě.“

Válka je byznys

Redaktor italského deníku Repubblica položil otázku týkající se krize mezi Ruskem a Tureckem a zeptal se, zda papež zamýšlí jet do Arménie u příležitosti 101. výročí tamější genocidy.

„Minulý rok jsem slíbil patriarchům, že přijedu. Nevím, zda bude možné to uskutečnit, ale příslib zde je. Co se týká válek, války přichází kvůli ambicím, – a teď nemluvím o obranných válkách před nespravedlivým agresorem – války jsou průmysl! V dějinách jsme viděli tolikrát, že nějaká země nemá v pořádku rozpočet a řekne si: ‚Veďme válku‘. A zlepší si tak finanční nerovnováhu. Válka je obchod, obchod se zbraněmi. Teroristé vyrábí zbraně? (…) Kdo jim je tedy dá kvůli válce? Za tím je celá síť zájmů, (…) kde jsou v pozadí peníze nebo moc. (…)“

„Nevím, co si myslí Vatikán, ale co si myslím já? Války jsou hříchem a jsou proti lidskosti, ničí lidstvo, jsou příčinou zneužívání, obchodu s lidmi, tolika věcí… Je nutné to zastavit. Dvakrát jsem v OSN řekl – v Keni i v New Yorku: ‚Ať vaše práce není jen nominalismem prázdných prohlášení, ale ať je účinná. Ať se vytvoří mír!‘ Oni dělají tolik věcí, zde v Africe, kde pracují Modré přilby… ale toto nestačí. Války nejsou Boží. Bůh je Bohem míru. Bůh stvořil svět, udělal ho celý krásný a pak, podle biblického vyprávění, bratr zabil bratra: to je první válka.“

Klimatická konference: Jsme na hranici sebevraždy

Jeden z novinářů se papeže zeptal, zda podle něj může klimatická konference v Paříži přinést začátek řešení stávajícího problému.

„Nejsme si jistý, ale mohu říci: teď nebo nikdy!“ odpověděl papež. Dosud se učinilo málo a „problémy se zhoršily. Při jednom univerzitním shromáždění věnovanému tomu, jaký svět chceme zanechat našim dětem, kdosi řekl: ‚Vy jste si ale jistý, že tato generace bude mít děti?‘ Jsme na hraně! Jsme na hraně sebevraždy, když použiji silné slovo. A jsem si jistý, že téměř všichni, kdo se účastní setkání v Paříží COP21, jsou si toho vědomi a chtějí něco udělat. Nedávno jsem četl, že v Grónsku ztratily ledovce miliardy tun. V Pacifiku je země, která kupuje půdu od jiné země, aby se mohla přestěhovat, protože za dvacet let tam nebude… Mám důvěru v tyto lidi, že něco udělají. (…) Jsem si jistý, že mají dobrou vůli něco udělat a přeji si, aby se tak stalo. A modlím se za to.“

S islámem je možné vést dialog, má mnoho hodnot

Jiný novinář zdůraznil mnohá vstřícná gesta papeže Františka k muslimům a zeptal se, co může říci učení proroka Mohameda dnešnímu světu.

„Nerozumím dobře otázce,“ odpověděl papež. „Je možné vést dialog, oni mají hodnoty. (…) Mají mnoho hodnot, které jsou konstruktivní. I já mám zkušenost s přátelstvím – je to silné slovo, ‚přátelství‘ – s muslimem. Je to světový představitel. Můžeme spolu mluvit: on má své hodnoty, já své. On se modlí, já také. Má mnoho hodnot. Například modlitbu. Nebo půst. Jsou to náboženské hodnoty. Není možné vymazat náboženství proto, že se v něm nachází skupiny – nebo i mnoho skupin – v určitém dějinném okamžiku, které jsou fundamentalistické. Je pravda, že války mezi náboženstvími zde byly vždy. I my musíme požádat o odpuštění. Kateřina Medicejská nebyla světice. A co například Třicetiletá válka, Bartolomějská noc? I my musíme poprosit za odpuštění za náboženské války.“ „Oni mají hodnoty, je možné vést dialog. Dnes jsem byl v mešitě a modlil jsem se. A imám chtěl jít se mnou a objet stadion, kde byli ti, kdo se tam nedostali. A v papamobilu byl papež a imám. Bylo možné spolu mluvit. Ale všude jsou lidé s hodnotami i lidé, kteří je nemají. Ale kolik válek, nejen těch náboženských, jsme udělali my, křesťané? Řím nevyplenili muslimové.“

(zdroj: Radio Vaticana; foto: CNA / Alan Holdren)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež František: Nebuďme duchovními turisty

Na dnešní audienci se v aule Pavla VI. sešlo asi 8 000 lidí. Papež František se ve své katechezi „Všechno měli společné“ zamýšlel nad tématem sdílení hmotných statků, jak nás to učí církev ve Skutcích apoštolů, a vybídl, abychom nebyli jenom duchovními turisty, ale opravdovými křesťany.
21.08.2019

Biskup Martin David posvětil ve Vlčovicích nový oltář s ostatky rodičů sv. Terezie z Lisieux

V sobotu 17. srpna posvětil pomocný biskup ostravsko-opavské diecéze Martin David ambon a také nový obětní stůl, který ukrývá ostatky rodičů svaté Terezie z Lisieux. Ukončila se tak osmiletá rekonstrukce kostela.
21.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
21.08.2019

Australský soud zamítl odvolání kardinála Pella

Australský soud dnes zamítl odvolání kardinála George Pella, jemuž v únoru prvoinstanční soud uložil šest let vězení za údajné zneužití dvou chlapců z chrámového sboru. Kardinál nadále trvá na své nevině a jeho právní tým zvažuje, zda podá dovolání k australskému nejvyššímu soudu.
21.08.2019

Mel Gibson připravuje film Vzkříšení Krista

Ve Svatém týdnu příštího roku se má objevit v kinech celého světa nový film Mela Gibsona „Vzkříšení Krista“ (The Resurrection of Christ). Naváže na slavné filmové ztvárnění Kristových pašíjí z roku 2004 (The Passion, česky Umučení Ježíše Krista) a to jak stylem tak obsazením.
20.08.2019