První domy z areálu kroměřížského zámku se vracejí církvi

Dohodu o vydání Biskupské mincovny a Knížecího domu, dvou sousedních budov v kroměřížské ulici Na Sladovnách, podepsali dnes (1. prosince 2015) zástupci Arcibiskupství olomouckého a Národního památkového ústavu (NPÚ). Jedná se o první vydávané objekty související s Arcibiskupským zámkem v Kroměříži, o něž arcibiskupství požádalo v procesu částečného majetkového narovnání. K předání domů dojde v pátek 4. prosince.

Kroměříž: Národní památkový ústav dále arcibiskupství informoval o stavu příprav smlouvy o vydání Podzámecké zahrady a kroměřížského zámku. Uzavření dohody se předpokládá v průběhu příštího roku.

NPÚ zároveň informoval arcibiskupství o nevydání Květné zahrady z důvodu funkční provázanosti historického areálu s novostavbami, jež nelze vyčlenit a které dle zákona o tzv. církevních restitucích nesmějí být vydány.

„Jsem rád, že dnešním podpisem pokračuje proces vydávání historického majetku arcibiskupství,“ uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner a ocenil také skutečnost, že se obě strany, arcibiskupství i NPÚ, shodly na vůli pokračovat ve spolupráci. „Smlouvu o vydání zámku a Podzámecké zahrady chceme podepsat současně se smlouvou o služebnosti, kterou tyto objekty předáme Národnímu památkovému ústavu k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář,“ dodal olomoucký arcibiskup. V případě Květné zahrady hodlá podle něj arcibiskupství požádat soud o přezkum rozhodnutí.

Biskupská mincovna byla vybudována olomouckým biskupem Karlem II. z Liechtensteinu-Castelkorna na počátku druhé poloviny 17. století, první mince zde byly raženy již v roce 1666. Mince a medaile zde vznikaly až do roku 1759, kdy byla rozhodnutím Marie Terezie mincovna zrušena a její zařízení odvezeno do Vídně. Budova byla upravena na byty pro zaměstnance zámku, v 90. letech 20. století došlo k její obnově a od roku 1998 je zpřístupněna návštěvníkům.

Knížecí dům v sousedství mincovny se poprvé připomíná v roce 1621, stával zde však již mnohem dříve, jak o tom svědčí renesanční portál z konce 16. století. Bývaly zde byty knížecích, tzn. biskupských úředníků.