První domy z areálu kroměřížského zámku se vracejí církvi

Dohodu o vydání Biskupské mincovny a Knížecího domu, dvou sousedních budov v kroměřížské ulici Na Sladovnách, podepsali dnes (1. prosince 2015) zástupci Arcibiskupství olomouckého a Národního památkového ústavu (NPÚ). Jedná se o první vydávané objekty související s Arcibiskupským zámkem v Kroměříži, o něž arcibiskupství požádalo v procesu částečného majetkového narovnání. K předání domů dojde v pátek 4. prosince.
Publikováno: 1. 12. 2015 17:20

Kroměříž: Národní památkový ústav dále arcibiskupství informoval o stavu příprav smlouvy o vydání Podzámecké zahrady a kroměřížského zámku. Uzavření dohody se předpokládá v průběhu příštího roku.

NPÚ zároveň informoval arcibiskupství o nevydání Květné zahrady z důvodu funkční provázanosti historického areálu s novostavbami, jež nelze vyčlenit a které dle zákona o tzv. církevních restitucích nesmějí být vydány.

Jsem rád, že dnešním podpisem pokračuje proces vydávání historického majetku arcibiskupství,“ uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner a ocenil také skutečnost, že se obě strany, arcibiskupství i NPÚ, shodly na vůli pokračovat ve spolupráci. „Smlouvu o vydání zámku a Podzámecké zahrady chceme podepsat současně se smlouvou o služebnosti, kterou tyto objekty předáme Národnímu památkovému ústavu k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář,“ dodal olomoucký arcibiskup. V případě Květné zahrady hodlá podle něj arcibiskupství požádat soud o přezkum rozhodnutí.

Biskupská mincovna byla vybudována olomouckým biskupem Karlem II. z Liechtensteinu-Castelkorna na počátku druhé poloviny 17. století, první mince zde byly raženy již v roce 1666. Mince a medaile zde vznikaly až do roku 1759, kdy byla rozhodnutím Marie Terezie mincovna zrušena a její zařízení odvezeno do Vídně. Budova byla upravena na byty pro zaměstnance zámku, v 90. letech 20. století došlo k její obnově a od roku 1998 je zpřístupněna návštěvníkům.

Knížecí dům v sousedství mincovny se poprvé připomíná v roce 1621, stával zde však již mnohem dříve, jak o tom svědčí renesanční portál z konce 16. století. Bývaly zde byty knížecích, tzn. biskupských úředníků.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Poprvé zahrály svatovítské varhany

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu nedaleko Barcelony.
15.10.2019

Zrušení zdanění finančních náhrad Ústavním soudem

Zdanění finančních náhrad poskytovaných v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi je protiústavní. Před několika okamžiky takto rozhodl Ústavní soud v Brně.
15.10.2019

Varhany pro katedrálu svatého Víta se poprvé rozezněly v Barceloně

Ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělské Barceloně se v pondělí 14. října poprvé rozezněly nové varhany pro katedrálu svatého Víta v Praze. Poslechnout si je přijela delegace z České republiky v čele s kardinálem Dominikem Dukou. V pražské katedrále by měly poprvé zaznít 15. června 2020 na svátek hlavního patrona katedrály sv. Víta.
15.10.2019

Priority evangelizace (nejen) v Amazonii

Přinášíme překlad článku uruguayského salesiána Martína Lasarta, který vyšel na webu Settimana News. Martín Lasarte doprovází misionáře v Africe a Americe a papež František ho vybral mezi účastníky synody o Amazonii. Ve svém článku se zamýšlí nad otázkami priorit evangelizace v Amazonii a polemizuje přitom s tvrzením, podle něhož je přednostním řešením této věci svěcení tzv. viri probati, osvědčených ženatých věřících laiků spořádaného života.
15.10.2019

Výstavu Svědkové lidskosti lze shlédnout v pražském klášteře sv. Tomáše

Výstava „Svědkové lidskosti – Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 – 1945“ představuje osudy deseti lidí, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to svým životem. Ve dnech 17. října – 17. listopadu 2019 ji můžete shlédnout v pražském klášteře sv. Tomáše.
15.10.2019