Příběh Samaritána vyjadřoval ducha koncilu

V úterý 8. prosince 2015 si katolická církev připomíná 50 let od uzavření 2. vatikánského koncilu. Událost, jíž se zúčastnilo 2,5 tisíce biskupů z celého světa, utváří život církve dodnes.
Publikováno: 7. 12. 2015 14:50

Vatikán: „Milé děti, slyším vaše hlasy. Můj hlas je jednom jeden, ale shrnuje hlas celého světa. Zde je zastoupen celý svět. Řeklo by se dokonce, že i měsíc dnes večer přispěchal, aby se podíval na toto představení. Končíme velký den, den pokoje: ‚Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle‘“.

Improvizovaný projev, který začínal těmito slovy, se následně stal nejslavnějším projevem papeže v dějinách. Pronesl jej neplánovaně Jan XXIII. večer po zahájení 2. vatikánského koncilu, 11. října 1962.

O více než tři roky později, 8. prosince 1965, následující papež Pavel VI. koncil uzavřel. Události, která nemá v dějinách církve obdoby, se účastnilo zhruba 2,5 tisíce biskupů.  

Poslední dny koncilu byly naplněné ekumenickými setkáními. Již v neděli 4. prosince zahajuje Pavel VI. závěrečné zasedání společnou modlitbou s pozorovateli z řad nekatolických církví. Po zpěvech a četbě pasáží z Bible v latině, angličtině, francouzštině či řečtině pronáší římský biskup k církevním představitelům slova: „Váš odchod vyvolává okolo nás samotu, kterou jsme před koncilem neznali a která nás plní zármutkem. Chtěli bychom vás vidět stále s námi!“

Jedním ze znamení vzájemné blízkosti je i dar bronzového zvonku, který papež pozorovatelům daruje. „Uchovávejte jej,“ vyzval je papež, „na památku naší společné modlitby a v očekávání, až do dne, kdy zazní hodina našeho sjednocení.“

Ve stejnou neděli zve papež na oběd teology Henriho de Lubaca, Jeana Guittona a Oscara Culmana. Jak vypráví de Lubac, během jídla přináší jeden ze sekretářů dokument. Poté, co jej Pavel VI. pročítá, seznamuje přítomné s jeho obsahem: jedná se o společné prohlášení mezi římskou a konstantinopolskou církví o „zrušení vzpomínky“ na exkomunikace mezi oběma církvemi vyhlášené v roce 1054. „Papež nám říká, že deklarace bude slavnostně vyhlášená v úterý,“ píše de Lubac.

7. prosince se tedy deklarace čte současně ve Svatopetrské bazilice i v Istanbulu. Ve Vatikánu událost pokračuje symbolickým objetím papeže a vyslance konstantinopolského patriarchátu Melitona, po němž následuje „nejdelší potlesk celého koncilu“, jak jej popsal jeden z účastníků. Událost dokresluje návštěva Melitona u hrobu Jana XXIII., jenž zahájil proces sbližování obou církví, a položení devíti růží – symbol devíti století rozdělení – na hrob Lva IX., za jehož pontifikátu byla exkomunikace vyhlášena.

7. prosinec je dnem plným událostí. Na posledním veřejném zasedání koncilu jsou téměř jednohlasně schváleny dekrety o náboženské svobodě, misiích a kněžích i Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě.

Homilie, kterou Pavel VI. téhož dne pronáší, zachycuje podstatu koncilu: „Možná více než kdykoliv jindy vnímala církev při této příležitosti potřebu poznat současnou společnost, přiblížit se jí, porozumět jí, proniknout ji, sloužit jí a evangelizovat ji a zachytit ji (…) v jejich neustálých proměnách.“

„Náboženství Boha, který se stal člověkem,“ pokračuje papež, „se setkalo s náboženstvím (protože jím je) člověka, který se dělá bohem. Co se stalo? Konflikt, boj, exkomunikace? Mohlo to tak být, ale nestalo se to. Dávný příběh Samaritána byl paradigmatem spirituality koncilu.“

O den později, o slavnostní Neposkvrněného početí Panny Marie, slaví Pavel VI. na Svatopetrském náměstí mši svatou uzavírající koncil. A během kázání znovu vyjadřuje touhu proniknout ke všem lidem, pro koncil příznačnou: „Z tohoto římského katolického centra není nikdo nedostupný; principiálně může a má dojít ke všem. Pro katolickou církev není nikdo cizí, nikdo není vyloučený, nikdo není vzdálený. Každý, k němuž se obrací náš pozdrav, je povolaný, pozvaný. V jistém slova smyslu je zde přítomný. Nechť to říká srdce, které miluje: každý milovaný je přítomný. A my, zvlášť v této chvíli, v síle našeho všeobecného pastoračního a apoštolského poslání, my všichni milujme.“

Zítra, v úterý 8. prosince 2015, si tedy katolická církev připomíná  50 let od této události.

Obsáhlejší informace od koncilu jsou dostupné např. v samostatné kapitole knihy Malé dějiny koncilů.

(zdroj: L´Osservatore Romano, www.vatican.va; foto: Lothar Wolleh, Creatie Commons 3)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Zemřel nejstarší kněz královehradecké diecéze P. Jiří Mannl

V pondělí 18. ledna podlehl koronaviru nejstarší kněz královéhradecké diecéze, P. Jiří Mannl, který v květnu loňského roku oslavil své 100. narozeniny.
21.01.2021

Papežský telegram Bidenovi: Usilujte o autentickou spravedlnost a svobodu

Papež František napsal zvláštní poselství u příležitosti dnešního nástupu 46. prezidenta USA do úřadu. Ctihodný Joseph R. Biden, prezident Spojených států amerických, Bílý dům, Washington DC, stojí v hlavičce textu, který citujeme v plném znění.
20.01.2021

125. plenární zasedání ČBK proběhlo opět částečně online

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali v rámci 125. plenárního zasedání 19. - 20. ledna 2021 v Praze na Arcibiskupství pražském. Z důvodu protipandemických opatření ze strany Vlády ČR se část biskupů setkala osobně a část se připojila na jednání formou online konference stejně jako na podzimním jednání loni. Hlavním tématem tohoto plenárního zasedání byly ekonomické záležitosti, jejichž schválení bylo nezbytné pro další chod církevních institucí v roce 2021.
20.01.2021

Papež František: Jednota je dar, o nějž je třeba prosit modlitbou

Dopoledne pronesl Petrův nástupce v přímém přenosu z knihovny Apoštolského paláce pravidelnou katechezi. Jako každý rok zaměřil papež pozornost na probíhající Týden modliteb za jednotu křesťanů (18. - 25. ledna), což dobře zapadlo do cyklu, ve kterém již od 6. května loňského roku pojednává o modlitbě. Ve své katechezi připomněl, že jednoty je dosaženo pouze s Boží milostí, a ne naší vlastní silou vůle.
20.01.2021

Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ schválila Vláda ČR

Vláda ČR na svém zasedání 11. ledna 2021 schválila Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ pro roky 2021 a 2022, na jehož tvorbě se podíleli i zástupci České biskupské konference.
20.01.2021