Madona z Veveří má patřit církvi

Městský soud v Praze dnes, v úterý 8. prosince 2015, pravomocně rozhodl o vydání gotického obrazu Madony z Veveří; zamítl tak odvolání Národní galerie v Praze (NG) proti prvoinstančnímu rozsudku, který potvrdil historické vlastnictví církve.
Publikováno: 8. 12. 2015 16:53

Praha/Veverská Bítýška: Dle dnešního rozhodnutí soudu se Římskokatolické farnosti ve Veverské Bítýšce, pod jejíž zprávu hrad Veveří spadá, podařilo prokázat, že jí středověký obraz dle zákona o částečném majetkovém narovnání po 25. únoru 1948 patřil, a tedy může být vydán zpět církvi.

Madona z Veveří je ikona, obraz určený k meditaci. Člověk se má před obraz posadit a v modlitbě a rozjímání hledat odpovědi na otázky o smyslu svého života a existence. V obraze je použita celé řada symbolů, které ukazují na pravdy víry. Tyto symboly se prolínají, doplňují, navazují na sebe a vzniká tak složitá teologická stavba…,“ říká ke křesťanské symbolice díla P. Marek Hlávka, duchovní správce farnosti ve Veverské Bítýšce.

Obraz je nyní součástí sbírek Národní galerie v Praze, přičemž obě strany se po mnoha jednáních před začátkem soudního přezkumu vlastnictví na vydání nedohodly. Podle právního zástupce církve Františka Severina galerie před podáním žaloby odmítla nabídku, že dostane obraz na 50 let do bezplatné výpůjčky za to, že uzná jeho církevní vlastnictví. NG na dohodu nechtěla přistoupit, protože se podle jejího názoru nepodařilo bez pochyb prokázat církevní vlastnictví díla v období let 1948-1989. Stát prostřednictvím galerie argumentoval tím, že mu obraz patřil již před tímto obdobím.

Soud se ale přiklonil na stranu církve; ta zjistila, že neexistuje žádný listinný důkaz o tom, že by o své vlastnictví obrazu přišla. Právní zástupce Římskokatolické farnosti Veverská Bítýška JUDr. Severin k tomu již dříve uvedl: „Obraz z poloviny 14. století věnoval církvi markrabě moravský Jan Jindřich ve druhé třetině 14. století a v kapli Nanebevzetí Panny Marie u hradu Veveří byl umístěn do poloviny třicátých let 20. století. Poté co byl vystaven na výstavě gotického umění v Moravském zemském muzeu, byl přímo z výstavy po jejím skončení v roce 1936 převezen do Prahy za účelem restaurování, a posléze jej „darovalo“ ministerstvo zemědělství v roce 1958 Národní galerii v Praze, která z tohoto darování odvozovala své vlastnictví.“

JUDr. Severin však již u prvoinstančního soudu prokázal, že církev nikdy vlastnictví k obrazu nepozbyla, a že tedy došlo k naplnění podmínek zákona o církevních restitucích, dle kterého je stát povinen vydat majetek, který si „převzal nebo ponechal bez právního důvodu“.

Výzva k vydání obrazu dle "restitučního obrazu" byla farností podána dne 20. prosince 2013.

Proti rozsudku se nelze odvolat. Možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu, které však nemá odkladný účinek.

Madona z Veveří je datována před rokem 1350 a je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Do roku 1938 zdobila kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí. Dnes se farní kostel nachází ve Veverské Bítýšce, ale až do dnešních dnů je kaple na Veveří pojítkem a duchovním centrem jednotlivých obcí v okolí.
Obraz se na konci 30. let minulého století v souvislosti s politickými událostmi ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1958 jej získala Národní galerie v Praze.

Podrobnosti o průběhu procesu vydávání obrazu na www.biskupstvi.cz.

(zdroj: ČTK, biskupství brněnské)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022