Madona z Veveří má patřit církvi

Městský soud v Praze dnes, v úterý 8. prosince 2015, pravomocně rozhodl o vydání gotického obrazu Madony z Veveří; zamítl tak odvolání Národní galerie v Praze (NG) proti prvoinstančnímu rozsudku, který potvrdil historické vlastnictví církve.
Publikováno: 8. 12. 2015 17:53

Praha/Veverská Bítýška: Dle dnešního rozhodnutí soudu se Římskokatolické farnosti ve Veverské Bítýšce, pod jejíž zprávu hrad Veveří spadá, podařilo prokázat, že jí středověký obraz dle zákona o částečném majetkovém narovnání po 25. únoru 1948 patřil, a tedy může být vydán zpět církvi.

Madona z Veveří je ikona, obraz určený k meditaci. Člověk se má před obraz posadit a v modlitbě a rozjímání hledat odpovědi na otázky o smyslu svého života a existence. V obraze je použita celé řada symbolů, které ukazují na pravdy víry. Tyto symboly se prolínají, doplňují, navazují na sebe a vzniká tak složitá teologická stavba…,“ říká ke křesťanské symbolice díla P. Marek Hlávka, duchovní správce farnosti ve Veverské Bítýšce.

Obraz je nyní součástí sbírek Národní galerie v Praze, přičemž obě strany se po mnoha jednáních před začátkem soudního přezkumu vlastnictví na vydání nedohodly. Podle právního zástupce církve Františka Severina galerie před podáním žaloby odmítla nabídku, že dostane obraz na 50 let do bezplatné výpůjčky za to, že uzná jeho církevní vlastnictví. NG na dohodu nechtěla přistoupit, protože se podle jejího názoru nepodařilo bez pochyb prokázat církevní vlastnictví díla v období let 1948-1989. Stát prostřednictvím galerie argumentoval tím, že mu obraz patřil již před tímto obdobím.

Soud se ale přiklonil na stranu církve; ta zjistila, že neexistuje žádný listinný důkaz o tom, že by o své vlastnictví obrazu přišla. Právní zástupce Římskokatolické farnosti Veverská Bítýška JUDr. Severin k tomu již dříve uvedl: „Obraz z poloviny 14. století věnoval církvi markrabě moravský Jan Jindřich ve druhé třetině 14. století a v kapli Nanebevzetí Panny Marie u hradu Veveří byl umístěn do poloviny třicátých let 20. století. Poté co byl vystaven na výstavě gotického umění v Moravském zemském muzeu, byl přímo z výstavy po jejím skončení v roce 1936 převezen do Prahy za účelem restaurování, a posléze jej „darovalo“ ministerstvo zemědělství v roce 1958 Národní galerii v Praze, která z tohoto darování odvozovala své vlastnictví.“

JUDr. Severin však již u prvoinstančního soudu prokázal, že církev nikdy vlastnictví k obrazu nepozbyla, a že tedy došlo k naplnění podmínek zákona o církevních restitucích, dle kterého je stát povinen vydat majetek, který si „převzal nebo ponechal bez právního důvodu“.

Výzva k vydání obrazu dle "restitučního obrazu" byla farností podána dne 20. prosince 2013.

Proti rozsudku se nelze odvolat. Možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu, které však nemá odkladný účinek.

Madona z Veveří je datována před rokem 1350 a je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Do roku 1938 zdobila kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí. Dnes se farní kostel nachází ve Veverské Bítýšce, ale až do dnešních dnů je kaple na Veveří pojítkem a duchovním centrem jednotlivých obcí v okolí.
Obraz se na konci 30. let minulého století v souvislosti s politickými událostmi ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1958 jej získala Národní galerie v Praze.

Podrobnosti o průběhu procesu vydávání obrazu na www.biskupstvi.cz.

(zdroj: ČTK, biskupství brněnské)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020