Vychází nový teologický dokument o vztazích s judaismem

Vatikánská Komise pro náboženské vztahy s judaismem vydala ve čtvrtek 10. prosince 2015 nový dokument věnovaný vztahu mezi katolíky a židy. Účelem textu je prohloubit teologickou reflexi nad tímto tématem.
Publikováno: 11. 12. 2015 17:07

Vatikán: Vatikánská Komise pro náboženské vztahy s judaismem vydala nový dokument o vztazích mezi katolíky a židy nazvaný "Neboť dary a Boží povolání jsou neodvolatelné". Publikace vyšla u příležitosti 50. výročí deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate.

Jak se zdůrazňuje v předmluvě, dokument není věroučný. Nabízí pouze teologickou reflexi o aktuálních otázkách, která má prohloubit a obohatit teologický rozměr katolicko-židovského dialogu. Na tiskové konferenci prezentující dokument to uvedl také kardinál Kurt Koch: „Je to výrazně teologický dokument, jehož cílem je tematizovat a vysvětlit otázky, které se objevily v několika posledních desetiletích v židovsko-katolickém dialogu. Naše Komise pro náboženské vztahy s judaismem, doposud nevydala žádný jiný, v úzkém slova smyslu teologický, text. Tři předchozí dokumenty se týkaly spíše konkrétních témat, významných v dialogu s judaismem z praktického hlediska.“

Text se zabývá teologickými tématy jako např. důležitosti Božího Zjevení, vztahu mezi Starou a Novou smlouvou ("nerozlučná jednota"), vztahu mezi spásou všech lidí v Ježíši Kristu a přesvědčením, že smlouva Hospodina s Izraelem nebyla nikdy odvolána, nebo evangelizační úloze církve ve vztahu k judaismu.

Katolíci a židé dobrými přáteli

Docenění, které ve vztahu k židovství představovala deklarace Nostra aetate vydaná před padesáti lety, způsobilo, že se křesťané a židé, kteří se v minulosti mnohdy vzájemně k sobě stavěli skepticky, postupně stali "důvěryhodnými partnery a dokonce dobrými přáteli", píše dokument. Současně zmiňuje dosavadní kroky učiněné v tomto ohledu: ustavení Komise pro náboženské vztahy s judaismem v roce 1974, četné dokumenty, které však nemohou nahradit osobní setkání, ale i snahy papežů Pavla VI., Jana Pavla II., Benedikta XVI. a Františka.

Bez židovských kořenů by církev mohla ztratit zakotvení v dějinách spásy

Jak dále dokument uvádí, židé i křesťané se mohou vzájemně obohacovat. Dialog s židovstvím není možné srovnávat s dialogem s jinými náboženstvími, neboť křesťané mají ve Starém zákoně své kořeny. Bez těchto kořenů by církvi hrozilo nebezpečí, že ztratí své "ukotvení v dějinách spásy".

Pojem "mezináboženský dialog" lze proto na tyto vztahy aplikovat jen analogicky. Půdou, na které se rozvinulo křesťanství i rabínské židovství po zničení chrámu, je totiž judaismus za doby Ježíše. Zásadní rozdíl mezi oběma náboženstvími však spočívá v pohledu na osobu Ježíše Krista.

Boží dary jsou neodvolatelné

Veškerá spása pochází od Krista, pokračuje dokument. Současně opakuje se svatým Pavlem, že "Boží dary jsou neodvolatelné". Je proto neoddiskutovatelné, že židé mají "podíl na Boží spáse", avšak jak je toto možné "bez výslovného vyznání Krista", "je a zůstane božským neproniknutelným tajemstvím".

Poslání evangelizovat ve vztahu k judaismu

Co se týká příkazu evangelizovat ve vztahu k židovství, dokument uvádí, že se jedná o "velmi citlivou a delikátní" otázku, neboť "v jejich očích se to týká samotné existence židovského národa".

Církev k této evangelizaci přistupuje jinak než ve vztahu k jiným náboženstvím. Křesťané jsou povoláni k tomu, aby "vydávali svědectví své víry v Ježíše Krista i před židy", s pokorou, citlivostí a uznáním, že židé jsou "nositeli" Božího slova. Křesťané také nemají zapomínat na velkou tragédii holokaustu. Zároveň však církev "nevede žádnou institucionální misii vůči židům ani k ní nepovzbuzuje".

Dokument je přístupný online v pěti světových jazycích na stránkách Vatikánu.

(zdroj: news.va, Radio Vaticana; foto: Asim Bharwani, Creative Commons)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020

Programové tipy Radia Proglas na 4. týden 2020

V týdnu od 20. ledna se můžete těšit na premiérové Čtení na pokračování z knihy Radka Habáně Hádej, kdo se vrátil, nebo na speciální Myšlenky na den k týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
17.01.2020

Open Doors: Každý osmý křesťan je pronásledovaný

260 milionů křesťanů bylo v minulém roce vystaveno nátlaku a násilí kvůli své víře. Píše o tom výroční zpráva evangelické nevládní organizace Open Doors.
17.01.2020