Vatikánská Komise pro náboženské vztahy s judaismem vydala ve čtvrtek 10. prosince 2015 nový dokument věnovaný vztahu mezi katolíky a židy. Účelem textu je prohloubit teologickou reflexi nad tímto tématem.
Vatikán: Vatikánská Komise pro náboženské vztahy s judaismem vydala nový dokument o vztazích mezi katolíky a židy nazvaný 'Neboť dary a Boží povolání jsou neodvolatelné'. Publikace vyšla u příležitosti 50. výročí deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate.
Jak se zdůrazňuje v předmluvě, dokument není věroučný. Nabízí pouze teologickou reflexi o aktuálních otázkách, která má prohloubit a obohatit teologický rozměr katolicko-židovského dialogu. Na tiskové konferenci prezentující dokument to uvedl také kardinál Kurt Koch: „Je to výrazně teologický dokument, jehož cílem je tematizovat a vysvětlit otázky, které se objevily v několika posledních desetiletích v židovsko-katolickém dialogu. Naše Komise pro náboženské vztahy s judaismem, doposud nevydala žádný jiný, v úzkém slova smyslu teologický, text. Tři předchozí dokumenty se týkaly spíše konkrétních témat, významných v dialogu s judaismem z praktického hlediska.“
Text se zabývá teologickými tématy jako např. důležitosti Božího Zjevení, vztahu mezi Starou a Novou smlouvou ('nerozlučná jednota'), vztahu mezi spásou všech lidí v Ježíši Kristu a přesvědčením, že smlouva Hospodina s Izraelem nebyla nikdy odvolána, nebo evangelizační úloze církve ve vztahu k judaismu.
Docenění, které ve vztahu k židovství představovala deklarace Nostra aetate vydaná před padesáti lety, způsobilo, že se křesťané a židé, kteří se v minulosti mnohdy vzájemně k sobě stavěli skepticky, postupně stali 'důvěryhodnými partnery a dokonce dobrými přáteli', píše dokument. Současně zmiňuje dosavadní kroky učiněné v tomto ohledu: ustavení Komise pro náboženské vztahy s judaismem v roce 1974, četné dokumenty, které však nemohou nahradit osobní setkání, ale i snahy papežů Pavla VI., Jana Pavla II., Benedikta XVI. a Františka.
Jak dále dokument uvádí, židé i křesťané se mohou vzájemně obohacovat. Dialog s židovstvím není možné srovnávat s dialogem s jinými náboženstvími, neboť křesťané mají ve Starém zákoně své kořeny. Bez těchto kořenů by církvi hrozilo nebezpečí, že ztratí své 'ukotvení v dějinách spásy'.
Pojem 'mezináboženský dialog' lze proto na tyto vztahy aplikovat jen analogicky. Půdou, na které se rozvinulo křesťanství i rabínské židovství po zničení chrámu, je totiž judaismus za doby Ježíše. Zásadní rozdíl mezi oběma náboženstvími však spočívá v pohledu na osobu Ježíše Krista.
Veškerá spása pochází od Krista, pokračuje dokument. Současně opakuje se svatým Pavlem, že 'Boží dary jsou neodvolatelné'. Je proto neoddiskutovatelné, že židé mají 'podíl na Boží spáse', avšak jak je toto možné 'bez výslovného vyznání Krista', 'je a zůstane božským neproniknutelným tajemstvím'.
Co se týká příkazu evangelizovat ve vztahu k židovství, dokument uvádí, že se jedná o 'velmi citlivou a delikátní' otázku, neboť 'v jejich očích se to týká samotné existence židovského národa'.
Církev k této evangelizaci přistupuje jinak než ve vztahu k jiným náboženstvím. Křesťané jsou povoláni k tomu, aby 'vydávali svědectví své víry v Ježíše Krista i před židy', s pokorou, citlivostí a uznáním, že židé jsou 'nositeli' Božího slova. Křesťané také nemají zapomínat na velkou tragédii holokaustu. Zároveň však církev 'nevede žádnou institucionální misii vůči židům ani k ní nepovzbuzuje'.
Dokument je přístupný online v pěti světových jazycích na stránkách Vatikánu.
(zdroj: news.va, Radio Vaticana; foto: Asim Bharwani, Creative Commons)