Získání odpustků v rámci Svatého roku milosrdenství

Svatý rok milosrdenství se může stát velkou příležitostí k setkání každého člověka s Božím milosrdenstvím, živou zkušeností s blízkostí Otce, jehož něhu je možné téměř hmatatelně vnímat, a aby se tak posilovala víra každého věřícího a on aby o tom dokázal ještě účinněji vydávat svědectví, jak píše papež František k Roku milosrdenství.  
Publikováno: 21. 12. 2015 11:19

Odpustky vázané na Svaté brány

Svatý rok milosrdenství je velkou příležitostí k získávání odpustků pro sebe nebo pro duše zemřelých. Papež František uvádí běžné podmínky pro získání odpustků, které známe např. z modliteb za zemřelé, ale připojuje ještě další dvě podmínky.

  • vykonat svátost smíření
  • účastnit se mše svaté a přijmout svaté přijímání
  • pomodlit se za Svatého otce a na jeho úmysly, které nosí ve svém srdci pro dobro církve a celého světa (např. Otče náš a Zdrávas Maria)

Tyto tři výše uvedené podmínky lze vykonat řadu dní před tím či po tom, kdy je vykonán předepsaný odpustkový úkon, nicméně je vhodné, aby svaté přijímání a modlitba na úmysl nejvyššího velekněze byly vykonány v tentýž den jako odpustkový úkon (Enchiridion odpustků P20 § 3).

  • na daném místě se pomodlit modlitbu Otče náš a Vyznání víry

Papež ale do podmínek vložil ještě další dva body:

  • jako projev své hluboké touhy po skutečném obrácení vykonat krátkou pouť ke Svaté bráně (podle fyzických možností každého člověka)
  • zamyšlení či rozjímání na téma milosrdenství

Odpustky vázané na skutky milosrdenství

Svatý otec ale touží rozšířit možnost získat odpustky i na další okamžiky našeho života. Proto je možné získat odpustky Svatého roku také při konání skutků milosrdenství! Papež ve svém dopisu Rino Fisichellovi píše: „Prosil jsem, aby církev v tomto Roce milosrdenství znovu objevila bohatství skryté ve skutcích duchovního i tělesného milosrdenství. Zkušenost s milosrdenstvím lze totiž nejlépe poznat právě prostřednictvím konkrétních projevů, jak nás to učil i Ježíš. Vždy, když některý věřící osobně vykoná jeden či více z těchto skutků, bezpochyby tak získá i odpustky spojené s tímto Svatým rokem.“

Mezi skutky tělesného milosrdenství se především počítá:

  • dát najíst tomu, kdo má hlad 
  • napít tomu, kdo trpí žízní
  • hostit toho, kdo nemá střechu nad hlavou
  • obléci ty, kdo nemají, co na sebe
  • navštěvovat nemocné a vězněné
  • pohřbívat mrtvé
  • tradičně se také připojuje osvobozovat zajaté

A ke skutkům duchovního milosrdenství počítáme:

  • učit nevědomé
  • radit především pochybujícím
  • těšit zarmoucené
  • posilovat klesající či napomínat hřešící
  • trpělivě vše snášet
  • odpouštět ubližujícím
  • modlit se za živé i za mrtvé

Více to popisuje Katechismus katolické církve v článku 2447: „Skutky milosrdenství jsou činy lásky, kterými pomáháme svému bližnímu v jeho tělesných nebo duchovních potřebách. Učit, radit, těšit, posilovat — to jsou skutky duchovního milosrdenství, stejně jako odpouštět a trpělivě vše snášet. Skutky tělesného milosrdenství spočívají obzvláště v tom, že dáváme najíst tomu, kdo má hlad, že hostíme toho, kdo nemá střechu nad hlavou, že odíváme toho, kdo nemá co na sebe, že navštěvujeme nemocné a vězněné, že pohřbíváme zesnulé. Dávat almužnu chudým je mezi těmito skutky jedno z hlavních svědectví bratrské lásky; je to také úkon spravedlnosti, který se líbí Bohu: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně“ (Lk 3,11). „Raději dejte to, co je v mísách, jako almužnu a pak vám bude všechno čisté“ (Lk 11,41). „Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: ‘Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se’ — ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je (jim) to platné?“ (Jak 2,15-16).“

(převzato z webu www.apha.cz; ilustrační foto: Alessio Maffeis, Creative Commons)

Související články

Další aktuality

New Generation z Kyjeva v Nové Pace

Sbor Jednoty bratrské v Nové Pace připravil bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny v Hotelu Centrál i v dalších bytech a domech. To vše je propojeno s křesťanskou bilingvní (ukrajinština a angličtina) školou New Generation z Kyjeva, kterou vedení školy Brána navštívilo před čtyřmi lety. Nyní její ředitelka hledala místo, kde by mohly složit hlavu rodiny spojené s touto školou (asi 100 osob), ale i samotná škola obnovit každodenní výuku. Společenství pomohlo sehnat prostory, kde jsou každý den vyučovány ukrajinské děti, které se přestěhovaly s rodiči do Nové Paky, a některé jsou nadále vyučovány online. Škola NG spolupracuje s Bránou: chodí tam na obědy, učí se česky, dělají výlety a podobně. Je to oboustranně obohacující spolupráce. V současnosti dochází k registraci všech ukrajinských dětí do školy Brána, i když ještě není jisté, jestli zde všechny zůstanou na další školní rok nebo se vrátí do své země.
28.06.2022

Novinky v novopacké škole Brána

Počátkem roku 2021 škola Brána se zřizovatelem, jímž je Sbor Jednoty bratrské v Nové Pace, došla k rozhodnutí otevřít k mateřské a základní škole další stupeň vzdělávání. Vysoká škola to zatím není, ale střední ano. Už dlouhá léta v Nové Pace vnímali, že učňovské školství potřebuje pozvednout. Jde zejména na chlapce. Mnoho rodičů, než aby syna poslali na „učňák“, raději se ho snaží za každou cenu protlačit na obor s maturitou, i když je jasné, že je spíše praktik. V církevním školství nyní existuje pouze jedna obdobná škola tohoto typu, na Moravě. Rozhodnutí padlo na obor Instalatér plus. Plus znamená rozšíření studia s přesahem do dalších příbuzných oborů, zejména elektro a stavební. Tato Mistrovská střední výhledově cílí i na maturitu. Prioritou je bezpečné prostředí – to, co mnoho současných škol postrádá. Proto byl současně založen pro vzdálenější zájemce i Domov mládeže. Střední škola zahájí činnost 1. září 2022.
28.06.2022

Videospot: Charita pomáhá už 100 let

Charita Česká republika pomáhá už celé jedno století. Potřebné provází na cestě životem od bezbranného dětství až do bezmocného stáří.
23.06.2022

Charita Česká republika slaví 100 let, po revoluci stál za její obnovou arcibiskup Jan Graubner

Charita vyrostla z přirozené potřeby pomáhat potřebným. V Československu vznikla jako systematicky fungující organizace právě před 100 lety a po pádu komunistického režimu, který se její činnost snažil zastavit, ji církev vybudovala v podstatě znovu. Předseda České biskupské konference arcibiskup Jan Graubner a ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo dnes symbolicky zahájili oslavy tohoto významného jubilea, které budou probíhat až do příštího roku a představí nejen historii Charity a její nejvýznamnější milníky, ale především její současnost, významné projekty a služby, které poskytuje potřebným.
23.06.2022

Živé přenosy na TV Noe v červenci

Televize Noe bude s námi (vámi) po celou dobu velehradských slavností. Bude také živě přenášet na YT kanále Církev.cz přenos z Národního synodálního setkání a nejen to. Přinášíme přehled všech aktuálních živých přenosů TV Noe v červenci.
22.06.2022