Vánoční zamyšlení biskupa Cikrleho

Jaká je pravá podstata Vánoc? Jsme na ně dostatečně připraveni? Zamýšlí se biskup Vojtěch Cikrle.
Publikováno: 22. 12. 2015 12:24

Jednou  před vánočními svátky jsem se pozorně díval do novin a jejich příloh i do nejrůznějších časopisů, sledoval  jsem televizi a internet a musím uznat, že se tématu „Vánoce“ věnovaly neuvěřitelně pečlivě. Dozvěděl jsem se tolik informací, až mně z toho třeštila hlava. Úplně jiný svět. Objevil jsem, jaké dárky a za kolik jsou zrovna v kurzu, čím se dá zaručeně potěšit nebo přinejmenším nezarmoutit, jaké jsou „zcela nové“ i „neuvěřitelně staré“ vánoční zvyky, v časopisech jsem viděl množství lákavě vypadajících pokrmů a receptů, jak je zhotovit. (Po Vánocích se na stejných stránkách věnovali pro změnu tomu, jak zhubnout, ale to sem dnes nepatří). Pár dnů před Štědrým dnem jsem se ráno při holení dozvěděl z hlavních rozhlasových zpráv, které běžně  připomínají  domácí i světovou černou kroniku, výjimečně radostnou novinu: Zlevnili kapry!  Stále jsem čekal, že se někde objeví aspoň zmínka o vnitřním smyslu Vánoc, proč  vlastně podstupujeme všechny přípravy, co se chystáme slavit. Zdá se, že odpovědi na tyto otázky lidi ani nezajímají.

Nejsem zarytým bojovníkem proti  vnější stránce svátků. Spíš je mně líto nepoměru mezi vnitřním a vnějším. A vím, že v tomto pohledu nejsem sám.  Převládající zaměření na komerční stránku Vánoc, na to, do čeho jsou sváteční dny „obaleny“, je povrchní a obvykle nás příliš hluboce nezasáhne. Člověk má mnohem větší duchovní kapacitu než si sám myslí a ta o Vánocích, považovaných za nejoblíbenější svátky,  tím víc hladoví. To je také jeden z důvodů, proč o Vánocích chodí na bohoslužby tolik lidí. Protože cítí, že obal,  ta vnější stránka Vánoc,  není všechno.

Co tedy vlastně tvoří jádro a podstatu Vánoc?

Podstatou křesťanských Vánoc je radostné poselství o Bohu a jeho vztahu k člověku. Radostné poselství je představováno prostřednictvím události, která se stala před dvěma tisíci lety v judském městě Betlémě, události, kterou vidíme znázorněnou tak často, že její vztah k sobě samým už ani nevnímáme. Mnozí touží tomuto poselství v průběhu svého života  lépe porozumět, protože cítí, že může mít pro jejich život větší hodnotu než  dary, které kdy  dostali. Tím poselstvím je: Bůh tě má rád. Proto ti posílá svého Syna, aby ti pomáhal a jako přítel provázel ve tvém životě… Právě na připomenutí této radostné události se křesťané scházejí na půlnočních děkovných bohoslužbách, protože vědí, že štědrovečerní večeře a dárky pod stromečkem nejsou tím nejpodstatnějším.

Když si zadáte ve vyhledávači Google slova vánoční příběh, objeví se vám přes dva miliony nejrůznějších a nejroztodivnějších odkazů. Když si zadáte anglický ekvivalent, tedy Christmas Story, bude těchto odkazů přes tři sta dvacet milionů. Pod slovy vánoční příběh jsou schovány různé reklamy, nabídky, osobní příběhy, vzpomínky. Seznam, Google, Wikipedia, Facebook, YouTube, komunikační prostředky dnešní doby, nabízejí nepřeberné množství informací těžících z narození Ježíše Krista. Přesto je Vánoční příběh jen jeden.

Ježíš přišel, aby nás obdaroval, proto si jako připomínku této události dáváme dárky. Přišel, abychom v něm nacházeli smysl života. Abychom v něm spojovali svůj čas s věčností.

Mnozí z vás si možná řeknou: Změnil se nějak Ježíšovým narozením svět? Není to naivita věřit v nějaké vykoupení, tedy vysvobození ze zla, když kolem sebe vidíme bujet terorismus a sobectví, když vidíme statisíce lidí mimo svůj domov, když se setkáváme s řadou  destruktivních závislostí? A každý den, tedy i dnes, umírá na světě víc jak třicet tisíc dětí hlady - proč to Bůh nezmění? Je to těžká otázka. Ale není její řešení v tom, že jsme se nezměnili my? Že ostatní lidi nepřijímáme jako své bratry? Není to důsledek našeho sobectví, nezájmu a zloby, a to nejen v globálním světě, ale v našem nejbližším? A právě betlémské dítě, Ježíš, přichází, aby se dotkl toho, co je v nás dobré. Co může růst a přinášet ovoce. Vánoce jsou dobou, kdy máme pochopit, prožít a oslavit, že Bůh je láskyplný a štědrý. Jenže kolik lidí to tak chápe a kolik se jich na to těší? A tak se ptám: Jsme skutečně připraveni na Vánoce? Nemyslím, jestli máme uklizeno, upečeno, navařeno, nasmaženo, nakoupeno, zabaleno, omašleno, odesláno, vyřízeno, i když ani tuto stránku Vánoc nechci zavrhovat a podceňovat. Ale jsme připraveni na to, kvůli čemu se to všechno děje? Podle toho také prožijeme Vánoce buď radostné a požehnané, nebo jiné.

Přeji vám i sobě ty požehnané.

Vojtěch Cikrle, biskup brněnský

 

(ilustrační foto: Radomir Muzikar / Člověk a víra)

Související články

Další aktuality

Úřad pro laiky, rodinu a život: Neopouštějme seniory!

Nejstarší generace platí za nynější pandemie nejvyšší cenu, a proto právě toto pokolení, které nás uvedlo do života, církev ubezpečuje o mateřské přítomnosti, blízkosti a duchovní útěše, čteme v dnešním poselství, jež vatikánský Úřad pro laiky, rodinu a život adresoval seniorům.
08.04.2020

Počty každoročně pokřtěných se v ČR mění jen málo, tradiční křty dospělých o Velikonocích budou muset letos počkat.

Počet nových pokřtěných katolíků se každoročně v ČR příliš nemění. V roce 2019 to bylo 15.151 dětí do 1 roku, 3.643 starších dětí a 1.138 dospělých, tedy necelých 20 tisíc nově pokřtěných v katolické církvi, což je o ca 900 osob méně než za rok 2018. Od roku 2010 jsou každoroční počty nově pokřtěných katolíků v ČR obdobné, s pravidelnými přírůstky do katolické církve výrazněji nezahýbaly v posledních letech žádné vnější politicko-sociální události jako například migrační krize nebo povodně.
08.04.2020

Katolický týdeník: Pokus o umlčení řeholí

V polovině dubna si připomínáme 70. výročí od akce K, kterou komunistický režim na desetiletí zásadně omezil řeholní život v Československu. Dvě vlny tohoto tažení proti řeholím znamenaly konec pro 239 klášterů a 2 376 řeholníků skončilo v internaci. Ženské komunity později čekala obdobná akce Ř.
07.04.2020

Inspirace: Velikonoce v rodině

Portál Liturgie.cz připravil videoseriál o tom, jak nás prvky bohoslužby v kostele mohou inspirovat při prožití Velikonoc v domácnosti. Přinášíme odkazy podle jednotlivých dnů Velikonočního tridua - od Zeleného čtvrtku až po Vigilii vzkříšení.
07.04.2020

Před třiceti lety byli J. Graubner, J. Hrdlička, F. V. Lobkowicz a F. Radkovský vysvěceni na biskupy

Dnes je to právě 30 let, co čtyři nově jmenovaní biskupové přijali v Praze a v Olomouci své biskupské svěcení. Biskupy se před 30 lety stali Jan Graubner, dnešní arcibiskup olomoucký, Josef Hrdlička, dnes emeritní pomocný biskup olomoucký, František Václav Lobkowicz, současný biskup ostravsko-opavský a František Radkovský, dnes emeritní biskup plzeňský.
07.04.2020