Papež František se 11. ledna 2016 sešel s diplomaty, kteří zastupují Svatý stolec v zahraničí. Vyřídil novoroční pozdravy, připomněl pravý význam svých apoštolských cest uskutečněných v minulém roce, rozhovořil se o migrační krizi a upozornil na výzvy nového roku 2016.
Vatikán: Papež František se dnes ráno sešel s velvyslanci a ostatními členy diplomatických sborů, kteří zastupují Svatý stolec v zahraničních zemích.
„Tajemství Božího vtělení nám ukazuje skutečnou tvář Boha, pro kterého moc neznamená sílu nebo zničení, ale lásku; pro kterého spravedlnost neznamená pomstu, ale slitování,“ připomněl papež velvyslancům hned v úvodu odkaz Vánoc v kontextu nepokojů dnešních dní.
A také proto se rozhodl vyhlásit Svatý rok milosrdenství, vysvětlil, a netradičně ho zahájit v Bangui během své apoštolské cesty do Keni, Ugandy a Středoafrické republiky. Právě do míst, která jsou postižená chudobou a konflikty, míst, kde bylo zneužito Boží jménu k obhajobě násilí „chtěl jsem znovu potvrdit (...), že ti, kteří tvrdí, že věří v Boha, musí být současně lidmi míru a tak i milosrdenství,“ řekl papež. A právě milosrdenství také označil za společného jmenovatele všech svých apoštolských cest v průběhu uplynulého roku; rozeslání Božího milosrdenství do těchto míst bylo jeho hlavním cílem. Připomněl i své cesty do Bolívie, Ekvádoru a Paraguayi, Kuby a Spojených států, na Srí Lanku a Filipíny.
Největší pozornost však František věnoval tématu migrační krize. Apeloval na pozornost vůči lidem, kteří se octli v nouzi či nebezpečí, na slyšení jejich hlasu volajícího o pomoc: „Individualistický duch je úrodnou půdou pro růst tohoto druhu lhostejnosti k našim sousedům, která vede k jejich posuzování z čistě ekonomického hlediska, k nedostatku zájmu o jejich lidství a nakonec k pocitům strachu a cynismu.“ Dodal, že historie lidstva se skládá z nesčetných vln migrací, ať už z dobrovolných nebo vnějšími okolnostmi nadiktovaných motivací, nejedná se tak o nic nového nebo nepřirozeného.
S tím jsou spojeny i výzvy, které s sebou nese rok 2016. František upozornil především na to, že je nutné nehledat jen nouzová řešení, ale dlouhodobě plánovat, začít řešit příčiny problému a budovat mír. „Rád bych nicméně zdůraznil svoje přesvědčení, že Evropa, podporovaná svým obrovským kulturním a náboženským dědictvím, bude mít nástroje na obranu ústředního postavení člověka a nalezne spravedlivou rovnováhu dvojí morální povinnosti, totiž bránit práva svých občanů a zaručovat pomoc a přijímání migrantů,' řekl.
Podle Františka je dále nezbytné zahájit upřímný dialog mezi všemi zeměmi, kterých se problém migrace týká, a to „s větší odvahou a kreativitou“. Potvrdil znovu závazek Svatého stolce, který chce podporovat ekumenický a mezináboženský dialog, „jenž může oceňováním odlišností a identity každého jednotlivce podpořit harmonické soužití mezi všemi členy společnosti“.
Papež František také zdůraznil potřebu chránit Zemi a přírodu, především v zájmu budoucích generací a obecně nutnost podporovat tzv. „kulturu péče“, tak aby prostoupila celou společnost.
Na závěr František vyjádřil přání, aby i Svatý rok milosrdenství mohl přispět k dialogu a dal příležitost k usmíření ve státech, v nichž stále panuje konflikt či se k němu schyluje. „Avšak největší výzvou, které čelíme, je překonání lhostejnosti a schopnosti spolupráce v dosažení míru, o který se musí znovu neustále usilovat, aby vydržel.“
(zdroj: New.va; foto: Alan Holdren/ CNA)