V neděli odpoledne (17. ledna 2016) navštívil papež František hlavní římskou synagogu. Ve svém projevu zdůraznil židovské kořeny křesťanství a společné poslání katolíků a židů předávat úctu k životu. Papež se také setkal s těmi, kdo přežili holokaust, a uctil oběti deportací do koncentračních táborů.
Řím: František je po Janu Pavlu II. (1986) a Benediktovi XVI. (2010) teprve třetím papežem v dějinách, který hlavní římskou synagogu navštívil.
Po příjezdu položil papež květiny k památné desce na deportace tisícovky římských židů v roce 1943. Věnec položil také k pomníku připomínající teroristický atentát, při němž byl v roce 1982 v římské synagoze zabit dvouletý chlapec a 37 dalších lidí bylo zraněno.
Ve svém projevu papež zdůraznil zvláštní povahu dialogu mezi křesťany a židy, který pramení z židovských kořenů křesťanství. „Křesťané pro pochopení sebe samých nemohou nepoukazovat na židovské kořeny. Církev, přestože hlásá spásu prostřednictvím víry v Krista, uznává nezrušitelnost Staré smlouvy i věrnou a stálou lásku Boha k Izraeli,“ řekl.
Papež také odsoudil jakoukoliv podobu antisemitismu. Přítomné oslovil výrazem, který použil při návštěvě římské synagogy již Jan Pavel II.: „starší bratři“. „Jste naši starší bratři a sestry ve víře,“ řekl v neděli František.
Společným úkolem křesťanů a židů je podle Františka předávání biblického poselství o úctě k Božímu stvoření a úsilí o mír. Násilí člověka vůči člověku je v protikladu s jakýmkoliv náboženstvím hodným toho jména, především s třemi velkými monoteistickými náboženstvími. „Každý člověk je jako Boží stvoření naším bratrem, nezávisle na svém původu a náboženské příslušnosti. Na každého člověka je třeba hledět s laskavostí, jako to činí Bůh, který klade svoji milosrdnou ruku na všechny, nezávisle na jejich víře i původu, a stará se o ty, kdo jej potřebují nejvíce: chudí, nemocní, marginalizovaní, bezbranní. Tam, kde je život v nebezpečí, jsme ještě více povoláni jej chránit,“ uvedl František.
Podle vrchního římského rabína Riccarda Di Segniho se podle rabínské tradice třikrát opakovaný skutek stává chazakou neboli ustáleným zvykem. Třetí návštěva papeže v synagoze je tedy „konkrétním znamením nové éry po všem, co se stalo v minulosti“.
Pozitivně hodnotil návštěvu také italský deník „Hebrejské stránky“, který pojmenoval celou stránu pondělního vydání „Dialog nabírá na síle. Třetí návštěva papeže v římské synagoze“. Nedělení událost je podle deníku „novým listem v hebrejsko-křesťanských vztazích“.
(zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, SIR)