Do ČR přiletěla první skupina křesťanských běženců
Praha/Jihlava: Utečenci pocházejí z oblasti iráckého Mosulu, kterou obsadil Islámský stát, před nímž uprchli. Z táborů v iráckém Irbílu odešli do Libanonu. Přijetí 153 uprchlíků schválila v polovině loňského prosince česká vláda.
„Jsme šťastní, že zachránění křesťané začínají z válečného pekla postupně odlétat. Myslím, že můžeme být hrdí, že Česká republika je jednou z prvních zemí, která iráckým křesťanům takto pomáhá,“ uvedl Jan Talafant, ředitel nadačního fondu Generace 21, který přesídlení realizuje.
Křesťané v Iráku patří k nadstandardně vzdělané části obyvatelstva – polovina mužů a třetina žen v celé skupině 153 uprchlíků má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Je mezi nimi například bývalý ředitel školy, programátor, lékař, stavební inženýr nebo zdravotní sestra. Před vyhnáním z domovů žily tyto rodiny běžným středostavovským způsobem života.
Křesťané čelí na Ninivské pláni tvrdému útisku
Mezi utečenci je také překladatel Madžíd Rašíd, který přiletěl s manželkou a dvěma malými syny. "Je známo, že menšiny na Blízkém východě, Židé a křesťané, mají největší problémy," řekl k důvodům, proč s rodinou přicestoval do Česka. Jeho děti se pak prý nejvíce těší na to, že se vrátí do školy. V rodné zemi totiž nemohly do školy chodit čtyři roky. "Byly velmi šťastné, když jsme jim to řekli," řekl. V Česku se chce usadit a pracovat jako překladatel a spolupracovat například s médii.
Většina křesťanů, kteří do ČR Nadační fond přiváží, byla zhruba před rokem vyhnána takzvaným Islámským státem ze svých domovů v okolí Mosulu a na ninivské pláni, kde má křesťanství téměř dvoutisíciletou tradici. V posledních letech, tedy nejen v období existence Islámského státu, ale v podstatě již od pádu režimu Saddáma Husajna, jsou zde křesťané tvrdě utiskováni, vražděni, unášeni a okrádáni o veškerý majetek. Řada rodin mířících do České republiky přišla o otce, matky, děti či jiné příbuzné – byli zavražděni či uneseni. Nyní již rok žijí v uprchlických táborech a jejich přežití závisí jedině na charitativní podpoře ze zahraničí.
Kritériem výběru 153 křesťanů byla jejich ověřitelný příběh a ochota jít do ČR. „Mají jedinou touhu – opět žít normální život a v bezpečí vychovávat své děti,“ přiblížil okolnosti příletu Jan Talafant. Od nové země si také slibují, že zde budou moci svobodně žít jako křesťané.
Jihlava, Praha, Liberec i další města
Z Prahy uprchlíci zamíří na Vysočinu, kde stráví přibližně dva až tři měsíce. Ve středisku v Okrouhlíku u Jihlavy se o ně budou starat sociální pracovníci a rovněž se budou učit česky. Následující přibližně čtyři měsíce budou bydlet v jednotlivých bytech v Jihlavě. Po celý čas budou v neustálé péči integračních pracovníků. Během té doby by také měli získat azyl a po zhruba půl roce tedy také možnost najít si práci a přestěhovat se kamkoliv v České republice. I po osamostatnění bude uprchlíkům poskytovat potřebnou asistenci Nadační fond, který již nyní registruje řadu nabídek na práci a ubytování od soukromých podporovatelů z řad podnikatelů.
Podobným způsobem proběhne proces i v ostatních městech, kam zamíří další skupiny křesťanských uprchlíků. Kromě Jihlavy jsou v tuto chvíli pro příští skupiny potvrzeny Praha a Liberec, v jednání jsou dále Brno a Olomouc.
Komplikace s odletem
Původně měla do Prahy přiletět třicítka utečenců, dvacítce z nich však zkomplikovaly cestu administrativní průtahy. "Libanon se nečekaně rozhodl, že chce o jedno razítko navíc, což jsme nestihli zařídit. Jedná se pouze o úřední problém," řekl ředitel nadace Jan Talafant. Celkem by do České republiky mělo přiletět 153 uprchlých křesťanů. "Jsou tam zejména rodiny, ale také vdovy s dětmi," řekl Talafant. Na seznamu uprchlíků je podle něj asi desítka ovdovělých žen různého věku. Zhruba polovina všech běženců jsou děti.
Celý projekt s rozpočtem kolem 15 milionů korun organizuje a financuje Nadační fond Generace 21 s pomocí svých partnerů a podporovatelů z řad jednotlivců i církví. Fond v prvním roce uhradí náklady na ubytování a životní potřeby iráckých křesťanů, stejně jako integrační služby, mezi něž patří výuka jazyka či seznámení se s českou kulturou a společností. Peníze podle Talafanta fond získal výhradně od soukromých dárců.
(zdroj: ČTK, Vojtěch Jurásek-Gen 21; foto: Roman Albrecht / Člověk a víra)
Související články
Další aktuality
Duchovní mezi paragrafy a kánony – lektor JUDr. Jakub Kříž, Ph.D., advokát
Umění rozhovoru - poradenské dovednosti v pastoraci, lektor Mgr. Marek Jargus
Řešení konfliktních situací a emočně náročných rozhovorů – lektor Mgr. Aleš Bednařík
Hospodaření s časem a delegování – lektor RNDr. Michal Chytil, DrSc.
