Do ČR přiletěla první skupina křesťanských běženců

Na pražském letišti Václava Havla včera přistálo letadlo s první skupinou deseti křesťanských uprchlíků z Iráku. Ještě ten samý den byli převezeni do rekreačního střediska Okrouhlík u Jihlavy, kde budou několik měsíců. Další skupina asi dvou desítek běženců by měla přiletět v následujících dvou až třech týdnech.
Publikováno: 25. 1. 2016 14:08

Praha/Jihlava: Utečenci pocházejí z oblasti iráckého Mosulu, kterou obsadil Islámský stát, před nímž uprchli. Z táborů v iráckém Irbílu odešli do Libanonu. Přijetí 153 uprchlíků schválila v polovině loňského prosince česká vláda.

„Jsme šťastní, že zachránění křesťané začínají z válečného pekla postupně odlétat. Myslím, že můžeme být hrdí, že Česká republika je jednou z prvních zemí, která iráckým křesťanům takto pomáhá,“ uvedl Jan Talafant, ředitel nadačního fondu Generace 21, který přesídlení realizuje.

Křesťané v Iráku patří k nadstandardně vzdělané části obyvatelstva – polovina mužů a třetina žen v celé skupině 153 uprchlíků má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Je mezi nimi například bývalý ředitel školy, programátor, lékař, stavební inženýr nebo zdravotní sestra. Před vyhnáním z domovů žily tyto rodiny běžným středostavovským způsobem života.

Křesťané čelí na Ninivské pláni tvrdému útisku

Mezi utečenci je také překladatel Madžíd Rašíd, který přiletěl s manželkou a dvěma malými syny. "Je známo, že menšiny na Blízkém východě, Židé a křesťané, mají největší problémy," řekl k důvodům, proč s rodinou přicestoval do Česka. Jeho děti se pak prý nejvíce těší na to, že se vrátí do školy. V rodné zemi totiž nemohly do školy chodit čtyři roky. "Byly velmi šťastné, když jsme jim to řekli," řekl. V Česku se chce usadit a pracovat jako překladatel a spolupracovat například s médii.

Většina křesťanů, kteří do ČR Nadační fond přiváží, byla zhruba před rokem vyhnána takzvaným Islámským státem ze svých domovů v okolí Mosulu a na ninivské pláni, kde má křesťanství téměř dvoutisíciletou tradici. V posledních letech, tedy nejen v období existence Islámského státu, ale v podstatě již od pádu režimu Saddáma Husajna, jsou zde křesťané tvrdě utiskováni, vražděni, unášeni a okrádáni o veškerý majetek. Řada rodin mířících do České republiky přišla o otce, matky, děti či jiné příbuzné – byli zavražděni či uneseni. Nyní již rok žijí v uprchlických táborech a jejich přežití závisí jedině na charitativní podpoře ze zahraničí.

Kritériem výběru 153 křesťanů byla jejich ověřitelný příběh a ochota jít do ČR. Mají jedinou touhu – opět žít normální život a v bezpečí vychovávat své děti,“ přiblížil okolnosti příletu Jan Talafant. Od nové země si také slibují, že zde budou moci svobodně žít jako křesťané.

Jihlava, Praha, Liberec i další města

Z Prahy uprchlíci zamíří na Vysočinu, kde stráví přibližně dva až tři měsíce. Ve středisku v Okrouhlíku u Jihlavy se o ně budou starat sociální pracovníci a rovněž se budou učit česky. Následující přibližně čtyři měsíce budou bydlet v jednotlivých bytech v Jihlavě. Po celý čas budou v neustálé péči integračních pracovníků. Během té doby by také měli získat azyl a po zhruba půl roce tedy také možnost najít si práci a přestěhovat se kamkoliv v České republice. I po osamostatnění bude uprchlíkům poskytovat potřebnou asistenci Nadační fond, který již nyní registruje řadu nabídek na práci a ubytování od soukromých podporovatelů z řad podnikatelů.

Podobným způsobem proběhne proces i v ostatních městech, kam zamíří další skupiny křesťanských uprchlíků. Kromě Jihlavy jsou v tuto chvíli pro příští skupiny potvrzeny Praha a Liberec, v jednání jsou dále Brno a Olomouc.

Komplikace s odletem

Původně měla do Prahy přiletět třicítka utečenců, dvacítce z nich však zkomplikovaly cestu administrativní průtahy. "Libanon se nečekaně rozhodl, že chce o jedno razítko navíc, což jsme nestihli zařídit. Jedná se pouze o úřední problém," řekl ředitel nadace Jan Talafant. Celkem by do České republiky mělo přiletět 153 uprchlých křesťanů. "Jsou tam zejména rodiny, ale také vdovy s dětmi," řekl Talafant. Na seznamu uprchlíků je podle něj asi desítka ovdovělých žen různého věku. Zhruba polovina všech běženců jsou děti.

Celý projekt s rozpočtem kolem 15 milionů korun organizuje a financuje Nadační fond Generace 21 s pomocí svých partnerů a podporovatelů z řad jednotlivců i církví. Fond v prvním roce uhradí náklady na ubytování a životní potřeby iráckých křesťanů, stejně jako integrační služby, mezi něž patří výuka jazyka či seznámení se s českou kulturou a společností. Peníze podle Talafanta fond získal výhradně od soukromých dárců.

(zdroj: ČTK, Vojtěch Jurásek-Gen 21; foto: Roman Albrecht / Člověk a víra)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Mel Gibson připravuje film Vzkříšení Krista

Ve Svatém týdnu příštího roku se má objevit v kinech celého světa nový film Mela Gibsona „Vzkříšení Krista“ (The Resurrection of Christ). Naváže na slavné filmové ztvárnění Kristových pašíjí z roku 2004 (The Passion, česky Umučení Ježíše Krista) a to jak stylem tak obsazením.
20.08.2019

V Boskovicích odhalili památník kardinála Špidlíka

Srdce obepnuté kovovým křížem připomíná v Boskovicích na Blanensku tamního rodáka, kardinála Tomáše Špidlíka. Od jeho narození letos v prosinci uplyne 100 let, zemřel v dubnu 2010 v Římě. Památník lidé najdou v parčíku s dětským hřištěm v Bělské ulici, poblíž Špidlíkova rodného domku.
19.08.2019

Barma zoufale potřebuje lásku, spravedlnost a milosrdenství, říká kardinál Bo

Barmský kardinál Charles Bo zveřejnil pastorační dopis „o výzvách, kterým dnes čelí lidé v Barmě, zejména v souvislosti s nadcházejícími volbami v příštím roce“. V něm se zamýšlí nad tématem „Boží láska k lidem a národům Asie“.
19.08.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. srpna 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.08.2019

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019