Synoda v Belgii už nebude diskutovat o synodalitě. Na obzoru církve se objevil nový, naléhavý a konkrétní problém, či spíše výzva: příliv lidí, kteří se zajímají o víru. Zatím není tak prudký jako v sousední Francii. Je však natolik silný, že určil další průběh synodální debaty.
Krzysztof Bronk – Vatikán
Letos o Velikonocích přijalo v Belgii křest 700 dospělých. To je samozřejmě mnohem méně než ve Francii. Nicméně i v této zemi je patrný zřetelně vzestupný trend. Letos je novokřtěnců o 29 procent více než loni. V desetiletém horizontu jde o trojnásobný nárůst.
Belgická církev si proto uvědomuje, že ji čeká nová výzva. Tím spíše, že na dveře kostela klepou nejen převážně mladí konvertité, ale přicházejí také lidé, kteří se vrací k víře po mnoha letech.
Právě z tohoto důvodu se do belgických farností dostala brožura nazvaná: „Nově příchozí do společenství věřících“. Právě ona má být základem pro jednání místních synodálních skupin. Jde o to, aby zhodnotili konkrétní situaci na místě, kde působí, a odpověděli na řadu otázek, které jim byly položeny: Kdo jsou dnes nově příchozí, přítomní v našich společenstvích? Našli si své místo? Dáváme jim příležitost vyprávět svůj příběh? Co jsme se od nich naučili? Co nám jejich přítomnost přináší?
Jak zdůrazňuje Geert De Cubber, národní koordinátor synody v Belgii, nově příchozí nejsou problémem, který je třeba vyřešit, ale příležitostí pro církev. Proto je v rámci synody třeba klást otázky i jim: Byli dobře přijati, co je v životě společenství překvapuje, jaké rady by chtěli poskytnout?
Nově příchozí mají být přímo zapojeni do synodních setkání. Pokud jsou z nějakého důvodu nepřítomni, brožura doporučuje nechat jedno místo volné, což symbolicky vyjadřuje jejich roli v církevním společenství.
Místní synodální skupiny mají na diskuse čas do února. Na základě jejich závěrů se na jaře příštího roku uskuteční diecézní setkání a následně na podzim celostátní setkání. Takto vypracované závěry budou zaslány do Říma.