Biskup Carlassare: Papež v Jižním Súdánu podnítí smíření

Biskup jihosúdánské diecéze Rumbek se raduje z ohlášené papežovy cesty do této východoafrické země. „Bude to veliké povzbuzení také pro místní církev, která se dlouhodobě angažuje v procesu smíření,“ zdůrazňuje biskup Carlassare, který se loni stal obětí atentátu. O nedávné papežské audienci dodává: „Požehnání, které mi papež udělil, je požehnáním člověka, který svou důvěru vložil v Pána a který vydává svůj život pro církev, proto je považuji za navýsost důležité.“

Několik dní po ukončení papežské návštěvy na Maltě se pozornost obrací k příští apoštolské cestě, která papeže Františka ve dnech 5. až 7. července zavede do Jižního Súdánu. „Dovrší se tak činnost, kterou Svatý otec zahájil před dlouhým časem, aby se dožadoval míru v této zemi,“ je přesvědčen mons. Christian Carlassare, nový biskup jihosúdánské diecéze Rumbek. Biskup Carlassare, vysvěcený 25. března, osobně ví, nakolik je složité nastolit mír v této východoafrické zemi, léta pustošené etnickými a politickými potyčkami, ale též sužované nezměrnou chudobou. Loni v dubnu, po oznámení biskupského jmenování na rumbucký stolec, se italský misionář Carlassare stal obětí atentátu. Jak dnes prohlašuje klidným hlasem: „Nový začátek pro mne znamená odpuštění, bez něhož by nebyl možný. Milosrdenství totiž uschopňuje k tomu, jak navazovat a nově utvářet zpřetrhané vztahy.“

Právě do tohoto rámce naděje spadá plánovaná apoštolská cesta: „Papežova návštěva dodá důležitý podnět k mírovému procesu, který se dotýká všech komunit, zejména těch nejvíce trpících a marginalizovaných. Zároveň povzbudí místní církev, aby se skutečně stávala nástrojem smíření a pokoje skrze mnohá díla, která již v této zemi koná: od  evangelizace po různé formy péče o člověka a jeho rozvoje.“

Několik dní před biskupským svěcení a uvedením do rumbucké diecéze mons. Carlassareho ve Vatikánu přijal papež František.

„Osobní setkání se Svatým otcem mi skutečně přineslo obrovskou radost. Byl to velice prostý moment, za kterého jsme pocítili velké souznění. Řekl mi jen několik slov, ovšem zcela zásadních: Neměj strach, Pán nás ustavičně provází a podporuje. Požehnání, které mi udělil, je požehnáním člověka, který svou důvěru vložil v Pána a který svůj život vydává pro církev, proto je považuji za navýsost důležité.“

(jag)