V pátek 19. září vysvětil biskup Pavel Konzbul tři ženaté muže ze tří farností brněnské diecéze na stálé jáhny. Jsou jimi Josef Marian Kralovič z farnosti Velké Bílovice, Josef Babák z farnosti Brno-sv.Tomáš, a Jiří Barbořák z Moravské Nové Vsi.
„Trojici nových jáhnů bych rád popřál, aby byli rukama církve. Při mši svaté budou opakovaně vyzývat: ‚Pozdravte se pozdravením pokoje!‘ V našich zeměpisných šířkách se to obvykle děje podáním ruky. Tato výzva ať jim stále připomíná, aby sami byli takovým znamením pokoje a podanou rukou k usmíření,“ vyjádřil své přání nově vysvěceným jáhnům biskup Pavel.
Formace kandidátů na trvalé jáhenství probíhá ve čtyřech stupních. Na začátku je iniciativa každého z nich, podání přihlášky, absolvování psychologických testů a pohovor s diecézním biskupem. Kandidát se pak pravidelně účastní formačních setkání a absolvuje akademické teologické vzdělání minimálně v bakalářském programu. Zpravidla po roce přijímá kandidaturu ke stálému jáhenství, postupně se přidávají další služby: lektorát, akolytát a po splnění všech podmínek následuje svěcení. Podmínkou pro kandidaturu je věk do 55 let, kandidát může a nemusí být ženatý. Během čtyři roky trvající formace probírají budoucí trvalí jáhni základy duchovního života, principy budování života církve, historii a současnou praxi jáhenství v církvi, homiletiku, duchovní doprovázení a další témata důležitá pro jejich budoucí službu.
„Kandidáti jsou z Brna, Břeclavska a Hodonínska. Byla to skupina velmi přátelská. Společné scházení je důležité, vytváří se prostor, kde se tříbí pohledy na věci v církvi a ve světě. Někdy se opravdu nešetřili a je to dobře. Je vždy velmi inspirující pozorovat změny v jejich životech. Všichni jsou zralí muži, kteří v životě toho mají hodně za sebou a já věřím, že také hodně před sebou. Do služby jim vyprošuji stálou otevřenost Duchu Božímu a milosrdné srdce ke všem, kterým budou sloužit,“ říká P. Pavel Šenkyřík, biskupský vikář pro pastoraci a vzdělávání, který tuto skupinu budoucích jáhnů připravoval.
Ve Velkých Bílovicích bude působit Josef Marian Kralovič, otec sedmi dětí a pedagog na tamní základní škole a základní umělecké škole. K uvažování nad službou trvalého jáhna ho přivedly cesty po evropských poutních místech: „Když člověk putuje mnoho dní sám, tak má čas přemýšlet, vnímat, přehodnocovat a naslouchat. Pár roků jsem se této výzvě vydatně bránil, až jsem se před lety rozhodl se vstoupit na cestu jáhenské formace.“ Počítá s tím, že i jako jáhen se nadále bude věnovat své rodině a práci a podle potřeb bude vypomáhat ve farnosti, protože je zároveň aktivním hudebníkem, cítí potenciál sloužit i v této oblasti. „Těším se na všechno, co mi Pán postaví do cesty. A z čeho mám největší obavy? Asi ze všeho, s čím si nebudu vědět rady. Ale pokud máte vedle sebe milující rodinu, dobré přátele a podporu vstřícného kněze, tak žádná překážka není tak velká, aby se nedala překonat,“ usmívá se Josef a jeho manželka Iva jej doplňuje: „Důvěřuji Pánu Bohu, že jeho nová cesta nebude pro naši rodinu zátěží, ale přínosem a vzájemným utužením našeho vztahu. Moje role doufám zůstane stejná, a to být dobrou manželkou a matkou, o kterou se může můj muž opřít a se kterou se může vždycky poradit.“
Josefa Babáka z brněnské farnosti u sv. Tomáše oslovil s nabídkou jáhenství místní farář. Jak ale sám říká, zásadním impulsem pro konečné rozhodnutí byla pro něj nečekaně pozitivní reakce ze strany manželky. Josef Babák je ženatý 30 let, s manželkou mají tři dospělé dcery, živí se jako softwarový analytik. O tom, jak on sám vnímá jáhenské poslání, říká: „Jáhen by měl být ten, kdo pomáhá faráři ve farnosti. Trvalí jáhni mají navíc tu výhodu, že ve farnosti žijí, zpravidla dlouhou dobu před svěcením aktivně působí a mohou tak být vhodnými osobami pro zjednodušení komunikace mezi kněžími a věřícími ve farnosti.“ A dodává: „Dopředu si nijak nepředstavuji ani neplánuji, co bude dál. Někde v Přísloví se píše, že máme důvěřovat v Hospodina celým svým srdcem a nespoléhat na svoji chytrost. A tak nějak to mám s tím, co bude v jáhenské službě.“
Jiří Barbořák žije ve farnosti Moravská Nová Ves, s manželkou má čtyři děti a působí v Charitě jako sociální pracovník a lektor preventivních programů na ZŠ. Podobně jako Josefa Babáka i jeho oslovil s myšlenkou na jáhenství místní kněz, jak ale sám podotýká, vyplynulo to nějak přirozeně z jeho dosavadní služby ve farnosti: „Zapojení do života farnosti je u nás v rodině samozřejmou součástí života. Jáhenství určitě nelze oddělit od rodinného života ve smyslu: táta se realizuje a rodina zůstává stranou. Není to ale ani žádná náhlá změna.“ Velmi podobně vnímá toto rozhodnutí i Jiřího manželka: „O jáhenství s námi opakovaně mluvil o. Marián Kalina, takže to pro mě nebylo žádné překvapení. Myslím si, že pro spokojené manželství je důležité, aby se mohli realizovat oba partneři. Manžel respektuje má rozhodnutí a já respektuji jeho. Pokud tuto cestu vnímá jako důležitou, pak já i děti jeho rozhodnutí podporujeme – a věřím, že to společně zvládneme.“
Na trvalé jáhenství se v brněnské diecézi aktuálně připravuje 31 mužů ve třech skupinách. Jejich formaci zajišťují diecézní kněží a jáhni. Vysvěcení trvalí jáhni pak směřují nejčastěji do farnosti, kde se svoji rodinou žijí, případně může být jejich ustanovení rozšířeno a další specifické úkoly jako je služba nemocničního kaplana, služba v charitě, v církevních školách, duchovní doprovázení apod. Trvalí jáhni mohou křtít, oddávat a pohřbívat, mohou vést přípravu k přijetí svátostí, podávat eucharistii a vést bohoslužbu slova. Ve farnostech se také často podílejí na výuce náboženství, katechezi a pastoraci nemocných.
Informace a přihlášky pro ty, kdo uvažují o službě trvalého jáhna, jsou k dispozici na webových stránkách biskupství.