Byl jsem ve vězení a tys byl kaplan

Vůbec první ucelenou publikaci, která by šířeji představila službu vězeňských kaplanů, přináší Česká biblická společnost. Autorem knihy Duchovní služba ve věznicích je salesián Michael Martinek.

Ten jako kaplan v různých věznicích nasbíral více než dvacetileté zkušenosti, ví tedy, o čem píše. Jeho podání je střízlivé, vycházející z osobního poznání trpce prověřeného časem, ale i z pokorného vědomí, že Bůh přichází i za zdánlivě ztracenými případy i že sebelepší vězeňský kaplan není víc než spouštěč, prostředník, průvodce na úseku cesty, která se přes veškerou snahu nemusí stočit k obrácení a polepšení, ačkoliv se tak v nemnohých, ale o to krásnějších případech děje. Tolik základní Martinkovo východisko. Tím druhým je ukotvenost v evangeliu a v sociálním učení církve. Výňatky z nich spolu s úryvky z dalších pojednání a církevních dokumentů uvozují jednotlivé části, věnované různým oblastem duchovenské péče ve vězení. Kaplanskou službu tak ukazují jako věc nejen obětavou a potřebnou, ale především jako odpověď na jednoznačný Boží pokyn.

Přitom jde o zcela praktické čtení, přibližující historii či legislativní rámec kaplanské služby, povinnosti kaplanů, profesní a osobnostní požadavky, možnosti i omezení spolupráce s Vězeňskou službou ČR nebo s neziskovými organizacemi, jako je třeba čtenářům KT známé Mezinárodní vězeňské společenství. Kromě zadržených a odsouzených si všímá také dalších lidí „za mřížemi“ – tedy např. dozorců, kteří jsou pro společnost v podstatě neviditelní, ač vykonávají důležitou práci v riskantních podmínkách, a neopomíjí ani rodiny vězňů anebo bolestnou otázku nezletilých provinilců. Text dotvářejí příklady z kaplanské praxe. Zdaleka ne všechny končí „dobře“ – tedy trvalým obrácením vězně k řádnému životu a k Bohu. O to plastičtěji ale vyvstává realita víry a nevíry, dobra a zla, smíření a odpuštění v části naší společnosti (a církve), která pro většinu z nás zůstává „za zdí“.

Práce s odsouzenými není jednoduchá a dokáže být silně frustrující. Možná ještě hlasitěji než v jiných okruzích pastorace zde Bůh připomíná: „Beze mě to opravdu nepůjde.“ Což Martinek opakovaně zdůrazňuje, a jeho kniha je tak kromě poutavého pozvání do jedné málo známé oblasti působení církve také dobrodružným příběhem o nevyzpytatelné Boží spolupráci s těmi, kteří se jí odváží.

Michael Martinek: Duchovní služba ve věznicích (ČBS 2022)