Četla jsem knihu… román Bílá Voda

Před několika měsíci se na trhu objevil další román Kateřiny Tučkové (nar. 1980) Bílá Voda. Spisovatelka se tentokrát nechala inspirovat osudy řeholnic, kněží oficiální i skryté církve v době komunistického Československa.

Jejich příběhy vypráví v retrospektivě formou deníku, dopisů, zápisů stranických informátorů a dalších dokumentů, které postupně, počínaje rokem 2007 objevuje mladá žena Lena. Tato se po pokusu o sebevraždu ukryla v klášteře v Bílé vodě na česko-polských hranicích, kde po sametové revoluci dále zůstávají řeholní sestry – Anežčiny panny. Nutno říci, že autorka se nedrží historicky podložených faktů, nýbrž rozvíjí vlastní příběhy vystupujících postav, nesoucích fiktivní jména, ač mnohdy blízká původním skutečným předlohám. Krutost, vypočítavost či zbabělost jedněch kontrastuje se statečností, vytrvalostí a inovativností řady věřících, zejména řeholnic a tajných kněží.

Vyzdvihnout chci zvolené téma, jež se věnuje vskutku těžkému, avšak významnému období dějin české katolické církve. Naopak vytknout musím mj. až příliš zjednodušené, prvoplánovité vyústění zápletky a odhalení „pravdy“ o hlavních postavách. Taktéž si jako do značné míry znalkyně historického pozadí kladu otázku, zda se určité „fabulace“ a subtilní odchýlení od původních předloh nevryjí mnohým čtenářům do paměti coby dějinná skutečnost.

FERMENTUM - Časopis pro spiritualitu pokřtěných, zasvěcených a vysvěcených

Cirkev.cz | E-shop - Kateřina Tučková: Bílá voda