Chile zakazuje náhradní mateřství. Zákon má podporu napříč politickým spektrem

Chile učinilo významný krok v ochraně důstojnosti žen a dětí. Parlamentní výbor pro rodinu schválil návrh zákona, který zakazuje a trestně postihuje náhradní mateřství. Opatření má výjimečnou podporu napříč celým politickým spektrem a opírá se o silnou etickou i právní argumentaci.

Komise pro rodinu Poslanecké sněmovny v Chile schválila v úterý v obecné rovině návrh zákona, jehož cílem je úplný zákaz surogátního mateřství. Návrh získal podporu poslanců levice, středu i pravice, což je v současném politickém klimatu výjimečné.

Předkladatelé zákona vycházejí z přesvědčení, že náhradní mateřství je v rozporu s důstojností ženy i dítěte, protože činí z těhotenství předmět smlouvy a z dítěte objekt plnění.

Schválení návrhu přivítala skupina mezinárodních odborníků sdružených v tzv. Skupině expertů z Casablancy i zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách Reem Alsalem. Ta opakovaně upozorňuje, že trh s náhradním mateřstvím vede k systematickému zneužívání žen, zejména těch sociálně a ekonomicky zranitelných.

V říjnu loňského roku vydala Organizace spojených národů zprávu, která vyzývá státy, aby náhradní mateřství uznaly jako formu násilí, vykořisťování a zneužívání a usilovaly o jeho globální zrušení.

Chilský návrh zákona se vztahuje na všechny formy náhradního mateřství – jak tzv. tradiční, kdy žena poskytuje i vlastní vajíčko, tak gestacionální, kdy je embryo vytvořeno uměle a do těla ženy pouze implantováno. Zákaz se týká jak komerční, tak i tzv. „altruistické“ formy, protože v obou případech je žena zavázána smluvně dítě po porodu odevzdat.

Podle zákonodárců jde vždy o situaci, kdy se s tělem ženy i s dítětem nakládá jako s prostředkem k dosažení cíle, což nelze eticky ani právně ospravedlnit.

Autoři návrhu zdůrazňují, že náhradní mateřství:

- porušuje důstojnost ženy, protože využívá její tělo čistě utilitárním způsobem,

- narušuje identitu dítěte a jeho právo znát svůj původ,

- rozbíjí přirozenou vazbu mezi matkou a dítětem, která vzniká již během těhotenství,

- vytváří mezinárodní trh s lidským životem, často označovaný jako „reprodukční turistika“ nebo „obchod s dělohami“.

Z hlediska mezinárodního práva návrh připomíná, že neexistuje „právo na dítě“. Dítě není služba ani produkt, který by stát měl povinnost komukoli zajistit, ale lidská osoba s vlastními právy.

Návrh zákona zavádí trestní odpovědnost za zprostředkování, organizaci, propagaci či komercializaci náhradního mateřství. Upravuje občanský zákoník, trestní zákoník, zákon o adopci i zdravotnické předpisy.

Zdravotnickým zařízením bude zakázáno se na těchto praktikách jakýmkoli způsobem podílet. Osobám, které uzavřely smlouvu o náhradním mateřství, nebude umožněna následná adopce dítěte.

Skupina expertů z Casablancy vyzvala Chile, aby se připojilo k zemím, které na půdě OSN usilují o mezinárodní úmluvu zakazující náhradní mateřství. Symbolické také je, že rok 2026 bude připomínat sto let od Úmluvy o zrušení otroctví.

Chilský zákon je podle odborníků jasným signálem, že ochrana slabších a nedotknutelnost lidské důstojnosti mohou spojit politicky velmi rozdílné aktéry – a že etické hranice nelze relativizovat ani ve jménu technického pokroku.

Zdroj: Infocatólica