Arcibiskup Duka napsal Mons. Aldu Giordanovi

Předseda České biskupské konference (ČBK) a arcibiskup pražský Dominik Duka OP zaslal Mons. Aldu Giordanovi, pozorovateli Svatého stolce při Radě Evropy, dopis týkající se diskuse ohledně rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v otázce umístění křížů v italských školních zařízeních.

Dopis arcibiskupa Dominika Duky OP stálému pozorovateli Svatého stolce při Radě Evropy

Praha, 18. června 2010 

Vážený monsignore,

dovolte mi, abych Vás pozdravil jménem České biskupské konference. Byl jsem zvolen jejím předsedou a obracím se na Vás jako na stálého pozorovatele Svatého stolce při Radě Evropy.

V kontextu současné diskuze o Evropě a jejích hodnotách bych se rád pozastavil u rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ohledně používání náboženských symbolů ve státních školách. Rád bych upozornil především na vztah této diskuze k náboženskému cítění lidí a k tradicím evropských národů.

Právě křesťanství a židovsko-křesťanská kultura stály u zrodu a formování euroamerické civilizace a jedině jejich hodnoty jsou dodnes schopné udržet živou, aktivní a silnou Evropu. Tyto hodnoty byly uplatněny i při budování Evropské unie. Křesťanství stále udržovalo nezávislost duchovní i světské roviny a vždy bylo otevřeno náboženskému pluralismu s ohledem na práva věřících i nevěřících. Tento svůj respekt projevuje i dnes, v době šíření ostatních náboženství v multikulturní společnosti.

V náboženském cítění křesťanů všech vyznání hrály vždy významnou roli náboženské symboly, zvláště kříž. Jejich smyslem není někoho vylučovat, naopak představují všem známou a uznávanou tradici a hrají úlohu katalyzátoru v dialogu s každým člověkem dobré vůle bez rozdílu vyznání, původu či národnosti se zvláštním ohledem na trpící a potřebné.

Znamení kříže symbolizuje v křesťanské kultuře a tradici všeobecnou spásu a svobodu lidí. Vyjadřuje nejvyšší míru altruismu, velkorysosti a nejhlubší solidarity, aniž by vnucovalo víru.

Nemá-li naše společnost, založená na křesťanské tradici, zradit své poslání k předávání budoucím generacím vlastní identity a hodnot, pak nemůže odmítat veřejné používání náboženských symbolů. Zvláště významné je to v místech, kde se vzdělávají děti. V opačném případě by společnost popírala sama sebe a odstřihávala se od živoucího duchovního a kulturního dědictví, jež tvoří její kořeny a otevírá ji pro budoucnost. Pamatujme na to, že křesťanství rozhodujícím způsobem přispělo k utváření národní kultury křesťanských zemí. V tomto směru jsou tedy kříže zvláště ve školách nejen přijatelným, ale dokonce pozitivním prvkem.

Právo na svobodu vyznání existuje a upevňuje se ve všech evropských zemích, jsou dokonce povoleny symboly jiných náboženství. Církve a křesťané vždy vybízeli k dialogu s jinými církvemi a náboženstvími. Tento dialog se může rozvíjet jedině v prostředí svobody vyznání pro všechny. Evropa potřebuje respekt ke starobylým tradicím všech lidí a národů.

Děkuji, že jsem Vám mohl takto stručně tlumočit přesvědčení biskupů ČR a přispět tím k současné diskuzi o používání znamení kříže ve školách. Jsme přesvědčeni, že rozhodování o náboženských otázkách a morálce obecně není v pravomoci Evropského soudu pro lidská práva. Jeho roli chápeme pozitivně, má působit v rámci morálky předané nám helénsko-románskou a křesťanskou civilizací.

Vážený monsignore, dovolte mi, abych využil této příležitosti a popřál Vám i Vašim spolupracovníkům vše dobré a Boží požehnání pro práci na poli obrany hodnot, které mohou udržet Evropu živou a dynamickou a vyzývají k respektování spravedlnosti a k podpoře lidských práv. Jako politický vězeň v době komunistické totality jsem přesvědčen, že se shodneme v mnoha pohledech na klíčová témata, která ze světa činí lepší místo k životu.

Se srdečným pozdravem

+ Dominik Duka OP

arcibiskup pražský a primas český,
předseda České biskupské konference