V neděli 27. listopadu 2011 začíná adventní doba. Církev v České republice zároveň v tento den zahajuje další rok přípravy na výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje - Rok biřmování.
Biskupové Čech a Moravy povzbuzují farnosti, aby během Roku biřmování do svých pastoračních progamů zařadily prvky, které pomohou žít z bohatství svátosti biřmování. Některé nápady, které je možné v rámci Roku biřmování využít, přineslo například Pastorační středisko Arcibiskupství pražského. To zdůrazňuje dvě základní roviny tématu biřmování: přípravu biřmovanců na přijetí svátosti biřmování a obnovu svátosti biřmování pro ty, kteří ji už přijali.
Vrcholem Roku biřmování bude společná novéna před slavností Seslání Ducha Svatého. Brožura s textem novény a rozjímání se připravuje.
Svátost biřmování patří spolu se křtem a eucharistií mezi „svátosti uvedení do křesťanského života“. „Svátost biřmování“ pokřtěné „dokonaleji spojuje s církví a obdařuje zvláštní silou Ducha Svatého, proto jsou ještě více povinni šířit a bránit víru slovem i skutkem jako opravdoví Kristovi svědkové“. Biřmování navazuje na křest. V římsko-katolické církvi se tato svátost slaví obvykle odděleně od křtu. Uděluje se věřícím, kteří dosáhli věku užívání rozumu. Její obřad začíná obnovou křestních slibů a vyznáním víry biřmovanců. Je-li křtěn dospělý, dostává ihned biřmování a přijímá Tělo Páně. V západním obřadu katolické církve biřmování řádně uděluje biskup, ale v případě nutnosti může dát dovolení k udělování kněžím. Podstatou obřadu biřmování je pomazání posvátným křižmem na čele pokřtěného doprovázené vkládáním rukou přisluhovatele a slovy „Přijmi pečeť daru Ducha svatého“. Podrobněji o svátosti biřmování pojednává Katechismus katolické církve v paragrafech 1285-1321.