Arcibiskupství pražské oslaví 450 let od svého obnovení

Ve svatovítské katedrále bude 12. května 2012, v den výročí jejího posvěcení, celebrovat od 11.00 hodin mši svatou papežský legát kardinál Christoph Schönborn. Součástí oslav obnovení svatovojtěšského stolce po husitských válkách v roce 1562 bude konference o charitním díle pražské arcidiecéze.
Publikováno: 2. 5. 2012 17:00

Praha: Sobotní liturgická slavnost bude připomínkou obnovení pražského arcibiskupství Zlatou bulou Ferdinanda I., která byla vydána 26. září 1562. Jako uznání významu svátku pražské arcidiecéze jmenoval papež Benedikt XVI. svým legátem českého rodáka a vídeňského arcibiskupa kardinála Christopha Schönborna OP. Ten bude celebrovat dopolední mši svatou. Volba oslav obnovy arcibiskupství padla na den 12. května, kdy v miléniu umučení sv. Václava v roce 1929 po dostavbě katedrály za arcibiskupa Františka Kordače posvětil dostavěnou katedrálu světící biskup Jan Nepomuk Sedlák. Během oslav bude představena nová vlajka Arcibiskupství pražského. Mši svatou bude v přímém přenosu vysílat televize Noe.

Den před oslavou znovuobnovení arcibiskupství, tedy v pátek 11. května, se bude konat slavností konference „Charitní dílo pražské arcidiecéze ve světě“ v budově ministerstva zahraničních věcí v Černínském paláci. Setkání se koná za účasti kardinála Dominika Duky OP a pod záštitou 1. místopředsedy české vlády a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který přijde osobně pozdravit biskupy z Ugandy, Běloruska, Indie a Zambie. Pozváni jsou také mnozí zahraniční hosté z míst, která mají s pražskou arcidiecézí duchovní spojení, ať již dané úctou k Pražskému Jezulátku nebo právě misijním a charitativním působením.

Obnovení pražského arcibiskupství mělo zásadní význam nejen pro církev v českých zemích, ale také pro celé království. Pro naši zemi znamenalo návrat do kontextu Evropy, z níž jsme byli vyčleněni v době husitství. Od počátku se císař Ferdinand I., před nímž stál úkol konsolidovat zemi po husitských válkách, snažil pražské arcibiskupství obnovit jako instituci společnou jak katolíků, tak utrakvistům. Koncilu v Tridentu předložil tradicí sv. Václava a vlastní zkušeností s vládou v Čechách inspirovanou slavnou „Reformationslibell“, která představovala císařovu koncepci církevní reformy. Zástupcem císaře Ferdinanda I. na tomto koncilu byl právě Antonín Brus z Mohelnice, který se novým pražským arcibiskupem stal v roce 1560 po téměř 140 leté sedisvakanci.

Situace v Čechách byla pro obnovu arcibiskupství značně komplikovaná. Ke katolické víře se hlásilo jen velmi malé procento obyvatel. Obyvatelstvo bylo převážně k otázkám víry indiferentní, což v té době znamenalo také lhostejnost k otázkám mravů obecně. Majetek arcibiskupství byl navíc sekularizován a nebyla veliká naděje, že by stávající držitelé (nejen Rožmberkové, ale i sám Ferdinand I.) majetek vrátili. Tehdejší situace tak byla v lecčems podobná té naší. Jak říká kardinál Duka: „Úspěch při obnově církve v českých zemích v 16. století je pro nás dnes nadějí, že obnovení církve v duchu II. vatikánského koncilu po pádu komunismu je možné. Rozvoj arcidiecéze a arcibiskupství za Antonína Bruse z Mohelnice, ale také za kardinála Harracha, který se svým spolupracovníkem Valeriánem Magnim jednoznačně odmítl násilnou formu rekatolizace a jako adekvátní formu obnovy prosadil dialog a misii, přispěl tehdy také k výraznému povznesení českého státu“.

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020