Leopold Mandič, Boží něha ve zpovědnici

K významným postavám Svatého roku milosrdenství patří také nenápadný kapucín P. Leopold Mandič. Jeho ostatky byly ve středu převezeny do Říma, kde společně s tělem P. Pia zůstanou až do 11. února 2016.

Vatikán: Bohdan Mandič se narodil roku 1866 v dnešní Bosně a Hercegovině. V osmnácti letech oblékl kapucínský hábit a přijal jméno Leopold. Po několika letech v řádu uslyšel Boží hlas a zrodila se v něm touha usilovat o jednotu mezi křesťanským Východem a Západem. Několikrát žádal své představené, aby jej vyslali jako misionáře na Východ. Kvůli jeho silné koktavosti a drobnému vzrůstu se však představení rozhodli ponechat ho v Itálii. Později se stal Mandič vyhlášeným zpovědníkem v kapucínském kostele v Padově, a právě tato služba se stala jeho hlavním charismatem.

Co může tento nenápadný kapucín přinést i dnes těm, kdo přistupují ke zpovědi?  „Otec Leopold zve lidi k důvěře,“ říká pro Vatikánský rozhlas rektor poutního místa v Padově P. Flaviano Giovanni Gusellana. „Říkával: ‚Důvěřuj, neboj se. Kdyby Bůh nedržel svou ruku na mé hlavě, dělal bych to, co ty, ale i horší věci.‘ Otec Leopold zval lidi k této mimořádné důvěře v Boha, který je čistá láska, odpuštění, schopnost přijmout druhého, něha, který má tu největší možnou touhu nás znovu obejmout jako své děti. Nezáleží na hříších nebo chybách. Bůh vidí naši touhu napravit se, změnit život, usmířit se. A to mu stačí.“

Leopold Mandič trávil ve zpovědnici deset i dvanáct hodin denně. Tato jeho snaha být lidem k dispozici může být podle P. Gusellana inspirací pro zpovědníky. „Někdy mnozí kajícníci cítí potřebu nalézt zpovědníka, který tě očekává, přijímá tě, není netrpělivý, který je připravený přijmout tě stejně jako Ježíš, Dobrý Pastýř. (…) To říká i papež František v bule k velkému Svatému roku milosrdenství, kde píše o schopnosti být milosrdnou, něžnou a otcovskou tváří pro ty, kdo přistupují ke svátosti smíření. Tak jak to udělal otec z podobenství o Marnotratném synu,“ říká současný rektor padovského poutního místa.

Pečetí za službou P. Leopolda Mandiče se stala událost, k níž došlo dva roky po jeho smrti. 14. května 1944 spadlo na kostel i přilehlý klášter pět leteckých bomb. Zpovědnice kapucínského světce však zůstala nepoškozená, jak sám světec o několik let dříve předpověděl: „Kostel a klášter budou zasaženy bombami, ale ne tato cela. Zde Bůh projevoval milosrdenství duším: musí být uchována jako památník jeho dobroty“.

Více o přítomnosti ostatků P. Leopolda Mandiče a P. Pia v Římě naleznete na stránkách Svatého roku milosrdenství.

(zdroj: Radio Vaticana, kapucini.cz)