Výzva k modlitbám za pronásledované křesťany

Předseda ČBK kardinál Dominik Duka zve o nadcházející neděli k modlitbám za pronásledované křesťany. Přinášíme k tomu text jeho výzvy.
Publikováno: 25. 4. 2016 16:59

6. neděle velikonoční – neděle modliteb za pronásledované křesťany

U příležitosti 6. velikonoční neděle se na katolické biskupy v ČR obrátila organizace Křesťanská mezinárodní solidarita ČS z. s., abychom si více uvědomili důležitost modliteb za pronásledované křesťany. Právě v tomto roce je zaznamenáno zhoršení situace řady křesťanských církví, v regionu Blízkého Východu i pokusy o jejich úplnou likvidaci. V 70 % zemích světa, tj. ve 139 zemích, jsou křesťané diskriminováni. Na celém světě pak právě křesťané tvoří 80% všech lidí pronásledovaných pro náboženské přesvědčení. Jedná se celosvětově o 200 milionů křesťanů. Proto se někdy hovoří o globální válce proti křesťanům.

Mlčení církví zvláště na Západě může posilovat představa, že náboženství má podporovat vnitřní mír a klid. Křesťané v bohatších zemích jsou zavaleni žádostmi o charitativní a solidární pomoc. Církve věnovaly mnoho úsilí o mezináboženský dialog a někdy se jej bojí narušit poukazováním na útlak ze strany islámu. Nechtějí muslimy radikalizovat a nechtějí riskovat nařčení z islamofobie. Takový přístup se ale neosvědčil, a tato situace zůstává světovou veřejností nepovšimnuta.

Ježíš předpověděl, že pro jeho jméno budou křesťané tupeni, pronásledováni i zabíjeni, ale to neznamená, že nemůžeme na tyto skutečnosti poukazovat. Podle 1. Kor 12, 26, „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“, a jsme-li tedy jako křesťané začleněni do Kristova těla, nemůžeme mlčet. Měli bychom se modlit jistě nejen za pronásledované, ale i za jejich pronásledovatele. Můžeme pomáhat prostřednictvím specializovaných institucí, jako je Charita. Měli bychom ale také vyzývat ty, kdo mají politickou možnost a moc pronásledovaným pomáhat a jejich situaci řešit, aby hájili náboženskou svobodu.

Prosím tedy, aby v přímluvných modlitbách při bohoslužbách 1. května zazněla prosba za pronásledované křesťany.

 

Dominik Duka OP, předseda ČBK

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021