Peníze z kněžské sbírky doputovaly k uprchlíkům v Iráku

Téměř 400 tisíc korun předal minulý týden P. Petr Gatnar do rukou představitelů několika církví působících v iráckém Kurdistánu. Pro kněze sloužící těm, kdo byli ze svých domovů vyhnáni tzv. Islámským státem (IS), je mezi sebou na Zelený čtvrtek vybrali jejich kolegové z olomoucké arcidiecéze.
Publikováno: 26. 4. 2016 17:57

Při sbírce, kterou vyhlásil arcibiskup Jan Graubner, se vybralo zhruba 330 tisíc korun, dále tisíc eur a 300 dolarů. Všechny vybrané prostředky byly proměněny na asi 16,5 tisíce dolarů, které minulý týden P. Gatnar předal zástupcům tří církví působících na severu Iráku: Syrské katolické církve, Chaldejské katolické církve a Chaldejské ortodoxní církve. „Peníze budou použity převážně na podporu kněží těchto církví, pouze malou část, 1500 dolarů, jsme darovali chlapeckému sirotčinci při chaldejském katolickém klášteře ve městě Al-Kúš,“ vysvětlil P. Gatnar.

Týdenní program byl podle něj náročný, protože se během něj snažil co nejlépe poznat situaci, v níž uprchlíci žijí. „První dva dny jsme navíc doprovázeli pana ministra zemědělství Mariana Jurečku, který s námi cestoval stejným letadlem, a společně jsme se účastnili všech setkání s biskupy a dalšími církevními hodnostáři,“ popsal P. Gatnar. Program v neděli 17. dubna zahájila mše svatá v uprchlickém táboře se syrsko-chaldejským arcibiskupem Yohannou Petrosem Mouche, setkání s biskupy výše zmíněných církví a návštěva sirotčince v Al-Kúš. „Zde probíhají dva projekty – staví se tady centrum pro katechezi a také dětské hřiště při klášteře pro sirotky i místní děti,“ uvedl P. Gatnar.

Zajímavé podle něj bylo večerní setkání s kněžími křesťanských církví a zástupci Jezídů. „Řeč se vedla kolem přijímání uprchlíků do ČR: kde nastaly chyby, proč někteří odešli do Německa a jak pomoci uprchlíkům přímo zde v Kurdistánu a v Turecku,“ popsal P. Gatnar a dodal: „Byl to skutečně zajímavý rozhovor, na jehož závěr jsme se společně pomodlili Otčenáš, iráčtí kněží se modlili aramejsky.“

Bydlení z nedostavěného obchodního domu

Důležitou součástí programu byly návštěvy uprchlických táborů, v pondělí proto P. Gatnar zavítal hned do toho největšího v Erbílu. „Žije tu 1250 rodin, 5040 lidí, v tisícovce prefabrikovaných buněk,“ popsal sekretář olomouckého arcibiskupa. V úterý společně s doprovodem navštívil tábor Naštiman situovaný v samotném srdci milionového Erbílu – v nedostavěné budově obchodního domu si za pomoci francouzské církve zbudovalo maličké byty na 320 rodin. Čtvrtek pak patřil návštěvám dalších dvou táborů: v prvním žije 315 rodin (1400 osob) a ve druhém 257 rodin (1146 osob).

Program cesty, z níž se P. Gatnar vrátil v pátek 22. dubna, zahrnoval také další okamžiky. „Zúčastnili jsme se například otevření nového kostela, který byl postaven za přispění francouzské biskupské konference, nebo svatebního obřadu a také pohřebního obřadu. Mimořádným zážitkem byl výlet do křesťanského kláštera Mar Mattai, z kterého byly vidět Ninivské pláně, dnes obsazené IS, a následná návštěva jezídské svatyně ve městě Láliš, kde zrovna probíhala oslava nového roku. Sešlo se tu proto několik desítek tisíc Jezídů a vidět tolik převážně mladých poutníků byl ohromný zážitek,“ popsal P. Gatnar. Ten si podle svých slov cenil i samotné skutečnosti, že může být na místech spojených s počátky biblických dějin a lidské civilizace.

Ty nejsilnější dojmy jsou však podle P. Gatnara spojeny s množstvím setkání, která v Kurdistánu zažil: „Svědectví křesťanských uprchlíků o jejich exodu, návštěva táborů, kostelů, škol a zařízení, které stačili během dvou let vybudovat a stále budují – nenechávají osud jen tak, ale snaží se s ním vypořádat. A taky návštěva míst, která svědčí o víře místních lidí,“ vyjmenovává.

Na útěku přes islamisty opustili všechno

Působivé setkání prožil v jednom uprchlickém táboře. „Možná si mnozí vzpomenou na rozhovor, který natočila televize Sat-7 s děvčátkem jménem Myriam. Film se jmenuje Pray for Myriam a je dostupný i na internetu. Měl jsem tu možnost se setkat s Myriam, její sestrou Zumurad a jejími rodiči. Tatínek Olid je zvěrolékařem, maminka je inženýrkou zemědělství. Pocházejí z Karakoše, kde měli rozlehlé polnosti, dobytek a několik domů, zaměstnávali několik lidí. Pan Olid říká: ‚Měli jsme vše, dokonce nadbytek, a žili si spokojeně. Pak ale přišel IS a my jsme museli vše opustit. Dnes žijeme v prefabrikované buňce o rozměru 2,5 x 2,5 metrů. Jsme ale vděční i za to málo a jsme šťastní – máme víru, která dává naději. Až IS z Karakoše odejde, určitě se chceme vrátit domů.“

Jinak to ale podle P. Gatnara vidí rodina z Mosulu. „Pan Haisam Said se svou manželkou Linou a dítětem bydlel v Mosulu. Když tam před třemi lety začaly útoky na křesťany a při atentátu v jednom kostele přišli o život jejích příbuzní i někteří kněží, opustili Mosul a přestěhovali se do Karakoše. I tam ale po čase přišel IS a oni opět museli utéci. Tito mladí lidé ztratili veškerou naději na život v Iráku a chtějí odejít do Evropy,“ popisuje.

Rád vzpomíná také na seznámení s knězem Syrské katolické církve, P. Piem. „Původně pracoval jako novinář pro křesťanský měsíčník v Mosulu. Když nám ukazoval, kde na Ninivských pláních jsou města Mosul a Karakoš, obsazená IS, bylo v jeho očích vidět smutek a stesk po domově,“ vzpomíná P. Gatnar. Mezi iráckými kněžími je prý podle něj patrná velká obětavost. „Mnoha z nich jsem se ptal, jak zvládají všechnu práci s uprchlíky, kterým jsou nablízku od rána do večera a mnohdy i dlouho do noci. Všichni odpovídali prostě: Jsme posvěceni pro lidi a to je naše povolání, naše služba, naše radost a naše oběť,“ popisuje.

Přiznává také, že během celého pobytu na severu Iráku se cítil bezpečně a bez jakéhokoli ohrožení. „Všude jsme také byli mile přijati – jak křesťany, tak Kurdy i Jezídy,“ říká P. Gatnar a dodává: „Všichni jsou vděčni za to, že s nimi cítíme a že se za ně modlíme. Ty, kteří budou tento článek číst, proto prosím o modlitbu za ně.“

 

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Nedělní kázání (nejen) pro děti - 25. neděle v mezidobí

Nedělní kázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti ke 25. neděli v mezidobí.
19.09.2020

Papež František: Křesťanský novinář nemá zatajovat pravdu a manipulovat s informacemi

“Je nezbytné, aby ve stále sekularizovanějším mediálním prostoru zazníval hlas církve a křesťanských intelektuálů, kteří jej obohacují o konstruktivní reflexi, vyznačují se kladným pohledem na lidi i události a odmítají předsudky”, oslovil dnes papež František redaktory belgického křesťanského týdeníku Tertio.
18.09.2020

Univerzitní titul z obýváku? Ano, už je to možné i v češtině!

Teologii čistě v online formě budete moci od letošního podzimu studovat na Univerzitě Palackého. A přitom nemusíte jezdit do Olomouce, kde univerzita sídlí. Bakalářem se totiž můžete stát, aniž byste do školy „chodili“. Dva roky příprav vyvrcholily během jarní karantény, která přípravu online programu urychlila. Teď virtuální náruč online univerzity čeká na své první studenty. Zájemci o nový program se mohou hlásit až do 18. října 2020. Výuka začne na konci října.
18.09.2020

Encyklika “Fratelli tutti” bude zveřejněna 4. října

V některých zemích probíhá diskuse o názvu nového papežského dokumentu – encyklice „Fratelli tutti“ – a jeho překladu do různých jazyků. Každá encyklika však v sobě nese univerzální poselství a přeje si promlouvat k srdci každého člověka, domnívá se ediční ředitel vatikánského Úřadu pro komunikaci, Andrea Tornielli. Text nové encykliky bude zveřejněn v neděli 4. října, na liturgickou památku sv. Františka z Assisi, oznámilo tiskové středisko Svatého stolce.
18.09.2020

Katolická teologická fakulta slaví 30 let

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy slaví svoje malé výročí. Velká výročí fakulty se vztahují ke 14. století, kdy byla fakulta založena v rámci nově vzniklé Univerzity Karlovy. Méně známé však je, že velkým mezníkem byl pro akademickou obec také rok 1990. Fakulta totiž v průběhu své historie nesídlila vždy v Praze a ne vždy byla součástí Univerzity Karlovy.
18.09.2020