Ignorovat chudého znamená opovrhovat Bohem, řekl papež

Chudoba a milosrdenství, to bylo téma středeční generální audience s papežem Františkem. Nejde o to, kolik kdo má peněz, řekl, ale jak je kdo ochotný pomoci druhému.

Papež František se ve své řeči pozastavil tentokrát nad podobenstvím o boháčovi a chudém Lazarovi, které podle něho poukazuje i na realitu dneška.

V příběhu jsou představeny dva rozdílné a vzájemně neprostupné životní stavy. Lazar, nemocný chudák ležící venku, hladový, umírající. Naproti tomu boháč v krásném oděvu, užívající si každodenní hostiny, přesto však vždy za zavřenými dveřmi svého domu, zapovězenému pro chudé, jako je Lazar.

František připomněl Kristovu výtku při Posledním soudu, jež varuje před takovýmto stavěním zdí mezi těmi, co prostředky mají a těmi, kterým se nedostává: „Měl jsem hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě (Mt 25,42-43). Lazar dobře reprezentuje mlčenlivé volání chudých všech dob i rozporuplnost světa, ve kterém jsou nezměrná bohatství a zdroje v rukou nemnoha jedinců.“

Bohatí tak nebudou souzeni za to, že měli mnoho peněz, ale že nepomohli chudákovi v nouzi, že nedokázali mít soucit. „Toto se musíme dobře naučit,“ zdůraznil papež František, protože „ignorovat chudého znamená opovrhovat Bohem.“ Lazar (což znamená „Bůh pomáhá“) je stejně jako všichni chudí na světě připomínkou přítomnosti Boha; je výzvou pro každého, u jehož prahu leží a doufá, že si ho všimne.

Příběh pak končí pohledem na osud Lazara a boháče po jejich smrti. Lazara odnášejí andělé do nebe, boháč prosí z mučících plamenů Lazara o pomoc, ta mu již však není umožněna: „Dokud byl Lazar před jeho domem, existovala pro boháče možnost spásy, totiž otevřít dveře a pomoci Lazarovi, ale nyní, když oba zemřeli, se situace stala neodčinitelnou,“ řekl František a pokračoval:

„Podobenství předkládá jasné varování: Boží milosrdenství vůči nám se váže k našemu milosrdenství vůči bližnímu. Když chybí to druhé, pak ani to první v našem srdci nenajde prostor, nebude moci vstoupit. Pokud neotevřu dokořán bránu svého srdce chudému, pak zůstane zavřena také Bohu. A toto je strašné.“

Ježíš tak přisuzuje významný vztah mezi chudobu a milosrdenstvím, v jejich spojení se ukrývá klíč ke spáse člověka: „Žádný posel a žádné poselství nemohou nahradit chudé, které cestou potkáváme, protože v nich nám jde vstříc sám Ježíš,“ dodal papež František a promluvu ukončil Ježíšovými slovy: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali' (Mt 25,40).

_{(zdroj: Radio Vaticana)}