Papež František: Ptejme se po příčinách migrace

Ptejme se po příčinách současné migrační krize. Mohou to být hlad, války, obchod se zbraněmi, nedostatečné investice v Africe, ale i současný hospodářský systém. Uvedl to papež František v rozhovoru, který v květnu uveřejnil deník La Croix.
Publikováno: 30. 5. 2016 12:15

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk

V rozhovoru, který česky publikoval Vatikánský rozhlas, se papež věnuje tématům jako křesťanské kořeny Evropy, migrace, islám, postavení náboženství ve společnosti, krize kněžských povolání ve Francii nebo možnosti začlenění Kněžského bratrstva sv. Pia X. do katolické církve.

Ptejme se po příčinách migrace

To je správná a zodpovědná otázka, protože není možné iracionálně otevírat brány dokořán,“ odpovídá papež na dotaz, zda je možné přijmout tolik migrujících lidí. „Základní otázka, kterou je třeba si položit, však zní, proč je dnes tolik migrantů.“

Počátečním problémem současné migrační krize jsou podle něj války na Blízkém východě, obchod se zbraněmi a nerozvinutost Afriky, která způsobuje hlad. Chybějící investice do afrického kontinentu způsobily velkou nezaměstnanost.

Papež také kritizoval světový hospodářský systém, který „upadl do uctívání peněz jako modly“. „Více než 80% celosvětového bohatství vlastní asi 16% populace,“ uvedl. Trh podle něj musí být regulován, aby plnil také sociální úlohu.

Je nutné migranty integrovat, nikoliv ghettizovat

František v rozhovoru zdůraznil potřebu integrace migrantů. Nejhorším způsobem přijímání je podle něj ghettizace. Teroristé z Bruselu žili v ghettu, zatímco aktuální muslimský starosta Londýna skládal přísahu v katedrále a „bezpochyby bude přijat královnou“.

„To ukazuje Evropě důležitost hledání její schopnosti integrovat. Myslím na Řehoře Velikého, který vyjednával s těmi, kteří byli označováni za barbary a kteří se pak integrovali. Tato integrace je pro Evropu dnes o to důležitější, že prožívá v důsledku sobeckého hledání blahobytu vážný problém nízké porodnosti. Vzniká tak demografické prázdno,“ řekl také papež.

Soužití mezi křesťany a muslimy je možné

Podle Františka je v soužití mezi křesťany a muslimy možné. „Já pocházím ze země, kde spolu vycházejí dobře. Muslimové tam ctí Pannu Marii a svatého Jiří. Bylo mi řečeno, že v jedné africké zemi v rámci Svatého roku milosrdenství stojí muslimové dlouhou frontu před katedrálou, aby prošli Svatou branou a modlili se u Panny Marie.“ Jiným příkladem soužití je Libanon.

Současný strach se týká nikoliv islámu jako takového, nýbrž teroristické organizace Islámský stát a jeho dobyvačné války, která z islámu částečně vychází, pokračoval papež. „Idea dobývání je duši islámu vlastní, to je pravda. Bylo by však možné interpretovat toutéž ideou závěr Matoušova evangelia, kde Ježíš posílá svoje učedníky, aby získali za učedníky všechny národy,“ řekl také. Tváří v tvář terorismu je vhodné se ptát, zda nebyl exportován příliš západní způsob demokracie do zemí se silnou vládou, jako je Irák. „Jak řekl před nedávnem jeden Libyjec: Kdysi jsme měli jednoho Kaddáfího, dnes jich máme padesát!“

Stát a náboženství

Jak také uvedl papež v rozhovoru pro deník La Croix, stát má být laický a nikoliv konfesní. Zároveň má však zaručovat náboženskou svobodu svým členům:Každý však musí mít svobodu projevovat svou víru navenek. Pokud chce muslimská žena nosit šátek, musí mít možnost tak činit, a stejně tak pokud katolík chce nosit křížek. Musí být možnost vyznávat vlastní víru nikoli mimo kulturu, nýbrž v ní.Papež v tomto směru zkritizoval Francii za její přílišnou laickost. Země by měla uznat, že otevřenost vůči něčemu vyššímu je právem všech.

Každá země musí zároveň respektovat výhradu svědomí v etických otázkách, která je lidským právem. To se týká i vládních funkcionářů.

Křesťanství má Evropě sloužit

Evropa má podle Františka křesťanské kořeny. Úlohou křesťanství je pak „zavlažovat Evropu v duchu služby, jakou je umývání nohou“. „Přínos křesťanství ke kultuře je tím, co Kristus činí mytím nohou, tedy službou a darem života. Nemá to být kolonizátorský přístup,“ uvedl papež, podle něhož je také třeba mluvit o „kořenech v množném čísle, neboť jich je víc“.

Celý rozhovor je možné si přečíst na stránkách Vatikánského rozhlasu.

(zdroj: Radio Vaticana)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Nedělní kázání (nejen) pro děti - 25. neděle v mezidobí

Nedělní kázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti ke 25. neděli v mezidobí.
19.09.2020

Papež František: Křesťanský novinář nemá zatajovat pravdu a manipulovat s informacemi

“Je nezbytné, aby ve stále sekularizovanějším mediálním prostoru zazníval hlas církve a křesťanských intelektuálů, kteří jej obohacují o konstruktivní reflexi, vyznačují se kladným pohledem na lidi i události a odmítají předsudky”, oslovil dnes papež František redaktory belgického křesťanského týdeníku Tertio.
18.09.2020

Univerzitní titul z obýváku? Ano, už je to možné i v češtině!

Teologii čistě v online formě budete moci od letošního podzimu studovat na Univerzitě Palackého. A přitom nemusíte jezdit do Olomouce, kde univerzita sídlí. Bakalářem se totiž můžete stát, aniž byste do školy „chodili“. Dva roky příprav vyvrcholily během jarní karantény, která přípravu online programu urychlila. Teď virtuální náruč online univerzity čeká na své první studenty. Zájemci o nový program se mohou hlásit až do 18. října 2020. Výuka začne na konci října.
18.09.2020

Encyklika “Fratelli tutti” bude zveřejněna 4. října

V některých zemích probíhá diskuse o názvu nového papežského dokumentu – encyklice „Fratelli tutti“ – a jeho překladu do různých jazyků. Každá encyklika však v sobě nese univerzální poselství a přeje si promlouvat k srdci každého člověka, domnívá se ediční ředitel vatikánského Úřadu pro komunikaci, Andrea Tornielli. Text nové encykliky bude zveřejněn v neděli 4. října, na liturgickou památku sv. Františka z Assisi, oznámilo tiskové středisko Svatého stolce.
18.09.2020

Katolická teologická fakulta slaví 30 let

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy slaví svoje malé výročí. Velká výročí fakulty se vztahují ke 14. století, kdy byla fakulta založena v rámci nově vzniklé Univerzity Karlovy. Méně známé však je, že velkým mezníkem byl pro akademickou obec také rok 1990. Fakulta totiž v průběhu své historie nesídlila vždy v Praze a ne vždy byla součástí Univerzity Karlovy.
18.09.2020