Lupa
Obsah Obsah
Portál

Papež František: Ptejme se po příčinách migrace

Datum publikace30. 5. 2016, 10.15
TiskTisk

Ptejme se po příčinách současné migrační krize. Mohou to být hlad, války, obchod se zbraněmi, nedostatečné investice v Africe, ale i současný hospodářský systém. Uvedl to papež František v rozhovoru, který v květnu uveřejnil deník La Croix.

Foto: Mazur / catholicnews.org.uk

V rozhovoru, který česky publikoval Vatikánský rozhlas, se papež věnuje tématům jako křesťanské kořeny Evropy, migrace, islám, postavení náboženství ve společnosti, krize kněžských povolání ve Francii nebo možnosti začlenění Kněžského bratrstva sv. Pia X. do katolické církve.

Ptejme se po příčinách migrace

To je správná a zodpovědná otázka, protože není možné iracionálně otevírat brány dokořán,“ odpovídá papež na dotaz, zda je možné přijmout tolik migrujících lidí. „Základní otázka, kterou je třeba si položit, však zní, proč je dnes tolik migrantů.“

Počátečním problémem současné migrační krize jsou podle něj války na Blízkém východě, obchod se zbraněmi a nerozvinutost Afriky, která způsobuje hlad. Chybějící investice do afrického kontinentu způsobily velkou nezaměstnanost.

Papež také kritizoval světový hospodářský systém, který „upadl do uctívání peněz jako modly“. „Více než 80% celosvětového bohatství vlastní asi 16% populace,“ uvedl. Trh podle něj musí být regulován, aby plnil také sociální úlohu.

Je nutné migranty integrovat, nikoliv ghettizovat

František v rozhovoru zdůraznil potřebu integrace migrantů. Nejhorším způsobem přijímání je podle něj ghettizace. Teroristé z Bruselu žili v ghettu, zatímco aktuální muslimský starosta Londýna skládal přísahu v katedrále a „bezpochyby bude přijat královnou“.

„To ukazuje Evropě důležitost hledání její schopnosti integrovat. Myslím na Řehoře Velikého, který vyjednával s těmi, kteří byli označováni za barbary a kteří se pak integrovali. Tato integrace je pro Evropu dnes o to důležitější, že prožívá v důsledku sobeckého hledání blahobytu vážný problém nízké porodnosti. Vzniká tak demografické prázdno,“ řekl také papež.

Soužití mezi křesťany a muslimy je možné

Podle Františka je v soužití mezi křesťany a muslimy možné. „Já pocházím ze země, kde spolu vycházejí dobře. Muslimové tam ctí Pannu Marii a svatého Jiří. Bylo mi řečeno, že v jedné africké zemi v rámci Svatého roku milosrdenství stojí muslimové dlouhou frontu před katedrálou, aby prošli Svatou branou a modlili se u Panny Marie.“ Jiným příkladem soužití je Libanon.

Současný strach se týká nikoliv islámu jako takového, nýbrž teroristické organizace Islámský stát a jeho dobyvačné války, která z islámu částečně vychází, pokračoval papež. „Idea dobývání je duši islámu vlastní, to je pravda. Bylo by však možné interpretovat toutéž ideou závěr Matoušova evangelia, kde Ježíš posílá svoje učedníky, aby získali za učedníky všechny národy,“ řekl také. Tváří v tvář terorismu je vhodné se ptát, zda nebyl exportován příliš západní způsob demokracie do zemí se silnou vládou, jako je Irák. „Jak řekl před nedávnem jeden Libyjec: Kdysi jsme měli jednoho Kaddáfího, dnes jich máme padesát!“

Stát a náboženství

Jak také uvedl papež v rozhovoru pro deník La Croix, stát má být laický a nikoliv konfesní. Zároveň má však zaručovat náboženskou svobodu svým členům:Každý však musí mít svobodu projevovat svou víru navenek. Pokud chce muslimská žena nosit šátek, musí mít možnost tak činit, a stejně tak pokud katolík chce nosit křížek. Musí být možnost vyznávat vlastní víru nikoli mimo kulturu, nýbrž v ní.Papež v tomto směru zkritizoval Francii za její přílišnou laickost. Země by měla uznat, že otevřenost vůči něčemu vyššímu je právem všech.

Každá země musí zároveň respektovat výhradu svědomí v etických otázkách, která je lidským právem. To se týká i vládních funkcionářů.

Křesťanství má Evropě sloužit

Evropa má podle Františka křesťanské kořeny. Úlohou křesťanství je pak „zavlažovat Evropu v duchu služby, jakou je umývání nohou“. „Přínos křesťanství ke kultuře je tím, co Kristus činí mytím nohou, tedy službou a darem života. Nemá to být kolonizátorský přístup,“ uvedl papež, podle něhož je také třeba mluvit o „kořenech v množném čísle, neboť jich je víc“.

Celý rozhovor je možné si přečíst na stránkách Vatikánského rozhlasu.

(zdroj: Radio Vaticana)

Autor článku: Ondřej Mléčka
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou